Chevrolet Corvette C1 (1962) – Zrození hvězdy

Jedním z mála skutečně sportovních amerických vozů je Corvette. Její příběh se začal psát v roce 1953.

Ať už máme vztah k automobilům americké provenience jakýkoli, nemůžeme jim upřít výkonné motory. S ohledem na tamní provozní podmínky lze ale za „sportovní“ označit jen málokterý z nich. Corvette od General Motors se obecně považuje za nejslavnější americký sportovní automobil všech dob. Vyrábí se dodnes, Corvette Stingray osmé generace (C8; viz AR 10/’19) však poprvé (v sériové produkci) přešla z klasického uspořádání s motorem vpředu na kompaktnější řešení s poháněcí soustavou uloženou podélně před zadní nápravou. To už je ale jiná kapitola…

Historici tvrdí, že za zrodem Chevroletu Corvette stojí tehdejší hlavní designér General Motors Harley Earl. V hlavě nosil sen, že jednoho dne představí zákazníkům skutečný sportovní vůz. Na uskutečnění své touhy usilovně pracoval, přemlouval vedení společnosti, že takový projekt nejenže posílí image, ale přinese i ekonomický efekt. Na to šéfové slyšeli a Earlovi nakonec dali požehnání. V lednu roku 1953 tak představila společnost General Motors na výstavě Motorama v tanečním sále hotelu Waldorf Astoria v New Yorku sněhobílou studii sportovního vozu s rudým interiérem. Vůz skutečně zapůsobil a vyvolal ­takovou pozornost, že ti nejvyšší v GM ­rozhodli o zahájení sériové výroby. Ta byla v michiganském Flintu spuštěna již 30. června téhož roku. 

Na Motoramě prototyp viděl též konstruktér, jistý belgický rodák Zora Arkus-Duntov. Vozem byl oslněn, ale zhrozil se při pohledu na primitivní mechanický základ. Tehdejšímu šéfkonstruktérovi Chevroletu Edu Coleovi napsal obsáhlý analytický dopis a za pouhé čtyři měsíce nastoupil do konstrukčního oddělení Chevroletu. Soustředil se právě na Corvetty, zasloužil se o zástavbu osmiválcového motoru (1955) a pro druhou generaci C2 prosadil nezávislé zavěšení zadních kol (1962). Jeho nasazení mu vyneslo zkreslující přezdívku Otec Corvette, takže je často mylně označován za tvůrce vozu. 

První Chevrolet Corvette ve skutečnosti navrhl Bob McLean, měl karoserii z polyesteru a na jeho tvarech se podílel i Francouz Philippe Charbonneaux. Vůz poháněl zpočátku skromný šestiválec Blue Flame s objemem 235 palců krychlových (3,9 litru) a výkonem 155 k, spolupracující s dvoustupňovou samočinnou převodovkou Powerglide. Teprve dva roky po zahájení výroby se pod kapotou Corvette zásluhou Arkus-Duntova objevil vidlicový osmiválec small-block s objemem 265 cu.in. (4,3 litru) a výkonem ve třech variantách, alternativně s nepřímým mechanickým vstřikováním benzínu Rochester. Sériově se dodávala třístupňová manuální převodovka (od roku 1957 též čtyřstupňová), „automat“ byl na přání. Modernizace v roce 1958 přinesla vozu zejména prodlouženou příď se dvěma páry světlometů, o tři roky později dostala Corvette i moderněji působící záď s kruhovými svítilnami. Objem modulárního agregátu GM V8 small-block záhy narostl na 283 cu.in. (4,6 litru) a v posledním roce výroby (1962) nabyl až na 327 cu.in (5,4 litru). V následujících letech se v Corvettách samozřejmě objevovaly motory ještě větší, například Corvette C3 454 (1970; viz AR 10/’16) měla big-block s objemem 7,4 litru… 

Vůz na snímcích patří do sbírek Josefa Gondy, významného průmyslníka ze Slavkova u Brna. Jeho továrna produkuje průmyslové pásové pily pro celý svět. Vůz pochází z roku 1962, tedy posledního roku výroby první generace C1, a je osazen právě karburátorovým vidlicovým osmiválcem s tehdy největším objemem 327 palců krychlových o výrobcem deklarovaném výkonu 190 kW (258 k). Za zmínku na tomto voze stojí nejen jeho skvělý původní stav a krásný červený interiér, ale také čtyřstupňová manuální převodovka. Jde tedy o jednu z posledních vyrobených Corvett se zaobleným čelním sklem, tuhou zadní nápravou a karoserií dostupnou výhradně coby roadster (vůz na snímcích má efektní hardtop, za nějž se tehdy připlácelo 237 dolarů). Za pozornost stojí, že se vozy C1 staly na několik dekád posledními Corvet­tami s víkem zavazadlového prostoru: další tři generace měly prostor pro zavazadla přístupný pouze zevnitř a „kufr“ se znovu objevil až v roce 1998 na Corvette C5!

Převzato z časopisu

Fotogalerie