Bensberg Rallye Historique 2014 – Staré časy...

Šestý ročník Schloss Bensberg Classics přívítal na startu opět české vozy týmu Škoda Classic, exponáty mladoboleslavského továrního muzea...

Střediskem veteránského víkendu je zámecký hotel Bensberg v německém Bergisch Gladbachu u Kolína nad Rýnem, kde sobota patří rallye historických vozidel o délce asi dvě stovky kilometrů v blízkém okolí, zatímco vyvrcholením je nedělní Concours d’Elegance, tedy Soutěž elegance před zraky renomované poroty i široké veřejnosti. Startovní listina Rallye Historique čítá téměř stovku vozidel, v jejichž posádkách se objevují různé známé osobnosti a také bývalí slavní závodníci (např. Hans Stuck, Jacky Ickx a Matthias Kahle opět letos nechyběli). Rozhoduje nikoli rychlost, ale především přesné projetí zvláštních zkoušek ve stanoveném čase, resp. někdy i jejich částí, a samozřejmě dodržení časových limitů v celé soutěži.

Poločas sobotní rallye je v krásném prostředí dalšího nedalekého zámku Lerbach a jeho zahrad. V letošním roce účastníkům a pořadatelům počasí přálo (vždy to tak není), při dojezdu do cíle hlásil teploměr na stolku časoměřičů 38 °C ve stínu, a jak potvrdil majitel hotelu Thomas H. Althoff při večerním přípitku, šlo do té doby o nejteplejší den roku! Paleta značek startujících automobilů, předválečných i poválečných, byla pestrá, v té první kategorii Bugatti, Laurin & Klement, respektive Škoda (nejstarší značka Volkswagen Group!), Audi, Horch, Mercedes-Benz, Aston Martin, Invicta a Riley; poválečných vozů bylo samozřejmě víc, s převahou klasických Volkswagenů, ale také exotických typů Ferrari, Maserati, Lamborghini, Jensen, Studebaker, Shelby, Lincoln, Seat (lic. Fiat), či Apal Buggy! Team Škoda Classic nasadil tři předválečné automobily a nabídka posadit se za volant jednoho z nich, to byla výzva, jaká se neodmítá.

Nějak jsem si ale neuvědomil, do čeho jdu. Moje někdejší účast v 1000 mil československých či na Zbraslavi byla jednoduchá, dodržoval se jen celkový průměr; nyní je to poněkud náročnější. Naštěstí jsem měl velmi zkušeného navigátora Vítězslava Kodyma z tiskového oddělení Škoda Classic, a tak jsme se v průměru odchýlili v průjezdech o 1,5 sekundy, jen tu poslední zkoušku jsme zapomněli jet podruhé, takže to byla hned tisícovka trestných bodů z celkových 2332 (100 bodů je za sekundu). Průměry nebyly vyšší než 30 km/h, jede se totiž na přesnost! Svůj aerodynamický Popular Coupé Malá Dohoda, tedy závodní typ pro Soutěž Malou dohodou 1937, jsem vzhledem k nočnímu příletu projel až půl hodiny před startem.

Nedošlo mi, že bude volant na pravé straně a řazení na levé, ale já jsem skoro levák (nikoli levičák, to v žádném případě!), a také se probudily vzpomínky na jízdy s nesynchronizovaným Wandererem W24L stejného ročníku 1937, který byl kdysi nejen mým druhým automobilem (po Fordu V8 model 1939), ale i prvním -závodním vozem (1000 mil)! Team Škoda Classic vzorně připravil dvě kupé Popular a jeden sedan Rapid, bez větších problémů jsme dojeli do cíle. Krásný černý Popular Monte Carlo Coupé 1937 (typ 909) se čtyřválcem SV 1385 cm³ o výkonu 26 kW (36 k) řídil osobně Dr. Frank Welsch, člen představenstva Škoda Auto zodpovědný za oblast technického vývoje, který pochází z místního kraje a začínal u firmy KHD-Deutz, jejíž dieselmotory dovážel můj dědeček do předválečného Československa!

Navigátora mu dělala choť Sabine, jejich vůz pak jako jediný byl nominován do nedělní Concours d’Elegance. Popular Coupé Malá dohoda (typ 418) se úspěšně zúčastnil soutěže vedoucí po území ČSR, Jugoslávie a Rumunska v roce 1937, poháněn čtyřválcem OHV 995 cm³ o výkonu 20 kW (27 k). Zajímavostí obou Popularů je systém transaxle, tedy převodovka vzadu v bloku s rozvodovkou, ale spojka vpředu, což klade poněkud vyšší nároky na přesnost řazení i při dvojím vyšlapování spojky a meziplynu. Spojovací hřídel prochází rourou páteřového rámu. Výhodou je dnes už nevídaná hmotnost Malé dohody jen 740 kg, na jízdní vlastnosti bez diferenciálu si za chvilku zvyknete, při rychlejších průjezdech zatáček je to však znát.

Překvapila svižná akcelerace a zejména zátah motoru při jízdě do kopce, pokud jsem nebyl zbrzděn jiným vozem, vyjel jsem většinou až na vrchol na třetí (nejvyšší) převodový stupeň. Rychleji než 80 km/h jsem nejel. Třetí nasazená Škoda Rapid 1500 OHV je mimořádně vzácný aerodynamický automobil, jenž vznikl na základě klasického Rapidu v letech 1938 až 1941 v počtu pouhých 110 vozů. Jeho majitel Miroslav Strouhal přepečlivě vůz renovoval téměř tři deseti-letí, zapůjčil jej do továrního muzea a spolu s jeho pracovníkem Michalem Velebným v Bensbergu absolvoval soutěž poprvé, zatímco už dříve tam Rapida vystavili.

Proudnicový vůz je pouze dvoudveřový se splývající zádí, jeho čtyřválec OHV 1558 cm³ dává výkon 31 kW (42 k)/3500 min^‑1. A výsledky soutěže? Nejmenší počet trestných bodů nasbírali Klaus a Karin Steffensovi s britským automobilem Jensen 541 S z roku 1960, malosériovým kupé s řadovým šestiválcem Austin 3993 cm³, vyrobeným v počtu pouhých 127 kusů. Team Škoda Classic měl v cíli všechny vozy, přestože jsem se před obědem obával, že zvuky ze spojkové skříně nevěstí nic dobrého. Malá dohoda totiž jela naposledy historické Mille Miglia 2000, po čtrnácti letech prošla revizí, a tohle byl její další start! Takže 48. místo z 93 startujících (88 dojelo) snad napoprvé není tak špatné.

Převzato z časopisu

Fotogalerie