Časová osa: milníky

1895: Společníci Laurin a Klement si na podzim pronajímají od Aloise Sezemského prostory Na Hejtmánce na okraji Mladé Boleslavi. V přízemní dílně se v prosinci rozbíhá provoz opravny jízdních kol a připravuje se výroba vlastních bicyklů.

 

1896: K 1. lednu je do obchodního rejstříku zapsána firma pánů Václava Laurina a Václava Klementa. Pohon transmisí zajišťuje stacionární parní stroj. Na sklonku roku firma nabízí pět modelů jízdních kol a jejich prodej na splátky.

 

1899: Pokusy s umístěním spalovacího motoru do rámu bicyklu vedly k ustálení polohy ve spodní části rámu. Dne 18. listopadu jsou na pražské Bubenské dráze veřejnosti představeny první dva jednoválcové motocykly Laurin & Klement Slavia, typ A (0,9 kW) a typ B (1,3 kW). 

 

1903: Motocykly Laurin & Klement vyhrávají 32 z 34 domácích a mezinárodních závodů, v nichž startují.

 

1904: Ve Vídni je vystaven motocykl Laurin & Klement typ CCCC. Sestavením napříč uložených jednoválců vzniká první čtyřválcový motocykl na světě. 

 

1905: Z bran mladoboleslavské firmy Laurin & Klement vyjíždí první automobil. Jde o lehký vůz (voiturettu) typ A s dvouválcem vpředu. Úředně otypován je 18. ledna následujícího roku.

 

1907: Spojením čtyřválců typ F vzniká řadový osmiválec Laurin & Klement FF, první ve střední Evropě a jeden z prvních na světě. Z objemu 4,9 l dosahuje výkonu 33 kW, umožňujícího vozu dosáhnout rychlosti 85 km/h.

 

1911: Na pražském autosalonu má společnost Laurin & Klement, největší automobilka monarchie, impozantní stánek. Zároveň probíhá rozsáhlá přestavba výrobního závodu, jenž se brzy rozšíří na rozlohu 24 tisíc metrů čtverečních.

 

1914: S vypuknutím světové války je výroba vozidel pro civilní užití utlumena. Hlavními výrobky se stávají dělostřelecké granáty (do konce roku 1915 jich tam vznikne na 750 tisíc).

 

1918: Válka končí, těsně před koncem roku do Prahy triumfálně vjíždí prezident nového Československa, profesor T. G. Masaryk, ve slavnostně ověnčeném phaetonu Laurin & Klement typ M.

 

1924: Vlajkovou lodí značky Laurin & Klement se stává typ 450 s řadovým pětilitrovým šestiválcem a „tichým“ rozvodem šoupátky podle patentu Knight.

 

1925: Pro další expanzi je třeba kapitál. Dne 12. září je schválena fúze akciových společností Laurin & Klement a plzeňské Škody.

 

1926: Československý prezident T. G. Masaryk v květnu přebírá v Plzni vyrobený luxusní vůz Škoda Hispano-Suiza. Sloužit mu bude až do roku 1936.

 

1928: Snahy o racionalizaci výroby inspirované cestou Václava Klementa do USA
vedou k zahájení výroby unifikované řady čtyř- a šestiválců Škoda 4R/6R. Dvou-, resp. třílitrové motory měly shodné rozměry válců i půlkulové spalovací prostory podle patentu Ricardo (odtud písmeno R).

 

1931: V době nastupující hospodářské krize přijíždí unikátní řadový osmiválec Škoda 860. Vůz je esencí technického vývoje značky Škoda a podvozek poslouží ke stavbě řady jedinečných karoserií. Není však divu, že jich nakonec nevznikne ani 50.

 

1933: Konstruktér Ing. Josef Zubatý s praxí v moderních továrnách v USA představil kompaktní typ Škoda 420 s lehkým páteřovým rámem a nezávislým zavěšením všech kol. Řešení spojuje příznivé výrobní náklady se znamenitými jízdními vlastnostmi. O rok později je na tomto základě uveden základní typ Škoda 418 s přízviskem Popular. 

 

1936: Posádka Pohl/Hausman dojíždí druhá ve své třídě na legendární Rallye Monte Carlo s vozem Popular Sport. Jejich vůz a úspěch celého tažení se stane základem pro limitovanou sérii (70 ks) vozů Škoda Popular Monte Carlo s výkonnějším motorem.

 

1938: Umírá JUDr. Karel Loevenstein, špičkový právník a manažer. V čele Škodových závodů v Plzni stál již v době fúze s mladoboleslavskou továrnou, jejíž automobilové divizi vždy věřil a podporoval ji.

 

1939: V předvečer vypuknutí druhé světové války Škoda představuje své modernizované vozy se zaoblenou přídí a s novými motory OHV. Luxusní typ Superb 4000 s motorem V8 4,0 l se dočká provedení jen dvou limuzín a osmi kabrioletů. 

 

1940: Mladoboleslavská automobilka se stává nedobrovolným partnerem okupantů. Vznikají zde armádní speciály s pohonem všech kol, Ferdinand Porsche tu vyvíjí a do výroby zavádí svůj těžký tahač RSO.

 

1945: Dne 9. května, den po podepsání bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Rudá armáda těžce bombarduje Mladou Boleslav. Zahynou stovky civilistů a automobilka je významně poškozena.

 

1946: Rok po osudovém bombardování je zahájena výroba typu Škoda 1101 „Tudor“. Vychází z typu Popular, má však karoserii moderního stylu a vylepšenou techniku. Vznikat bude v řadě verzí včetně sanitky.

 

1947: Škoda Superb 3000 má řadový šestiválec OHV, předválečný podvozek a karoserii v americkém stylu. Vznikne jen několik desítek vozů, určených zejména pro státní aparát, a to zejména ve znárodněné Uhlíkově karosárně ve Strašnicích a u Sodomky ve Vysokém Mýtě.

 

1952: Dalším modelem na podvozku odvozeném od Popularu je typ Škoda 1200, lidově přezdívaný „sedan“. Čtyřdveřová karoserie mířila na zvětšení prostoru, do délky narostla na 4500 mm a poprvé využila celokovovou stavbu. 

 

1952: Ve stejné době vyvíjí Škoda i vozidla pro armádu. Pohotovostních vozidel Škoda 973 s pohonem všech kol bylo do roku 1956 vyrobeno okolo třiceti, pak byla produkce z politického rozhodnutí zastavena ve prospěch sovětských AZ/UAZ. Nesmrtelnost této škodovce však zajistila úloha ve filmovém muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, v němž se dočkala přezdívky Babeta.

 

1955: Na autosalonu v Bruselu byl představen nový tudor Škoda 440, kompromis v proklamovaném vývoji „lidového vozu“. Peněz nazbyt není, svůj základ tak má stále v podvozku meziválečného Popularu. Přestože oficiálně se o jménu Spartak uvažovalo jen krátce, v lidové hantýrce zůstalo navždy.

 

1958: Hlavně pro export na valutové trhy je určena výkonnější verze Škoda 445 a roadster s plátěnou střechou 450.

 

1959: Facelift Spartaku nese vpředu vinuté pružiny místo příčného listového pera, omlazenou karoserii a jméno Octavia, odkazující v latině na osmý typ od Popularu (oficiálně však šlo o „osmý model našeho znárodněného průmyslu“. Zároveň se roadster 450 mění na Felicii.

 

1964: Konečně přijíždí opravdu lidový vůz, Škoda 1000 MB. Zcela nová továrna umožnila rychlejší výrobu, tedy i uspokojení vysoké poptávky. Samonosná karoserie a uložení motoru vzadu představují v té době moderní cestu k nízkým výrobním nákladům. 

 

1968: Ve Vrchlabí byla po stavbě řady prototypů zahájena sériová výroba lehkého užitkového vozu Škoda 1203 se samonosnou karoserií trambusového typu a mechanikou odvozenou ze „stejšnu“ 1202.

 

1969: V průběhu letní rekonstrukce hlavního mladoboleslavského areálu dojde k masivnímu požáru. Modernizovaný typ Škoda 100/110 však naběhne do výroby v plánovaném termínu.

 

1971: Kromě omlazené karoserie a kotoučových brzd vpředu nová řada Škoda zahrnuje také velmi efektní kupé 110 R.

 

1976: Na podzim debutuje v Brně dvojice modelů Škoda 105 a 120. Vychází z dosavadní koncepce s motorem vzadu, přináší však modernější vzhled inspirovaný návrhy italského designéra Giugiara, prostornější a více prosklenou karoserii i zlepšení pasivní bezpečnosti.

 

1981: Přesně pět let po premiéře řady Š105 a 120 je uvedeno kupé Garde, navazující na někdejší Š110 R. Jízdní vlastnosti zlepšuje zadní náprava s trojúhelníkovými rameny a šikmou osou kývání, odvozená ze závodních speciálů 130 RS.

 

1983: Na základě stranického a vládního usnesení z konce roku 1982 se konečně rozbíhá vývoj zcela nového vozu s předním pohonem. Termín je šibeniční a k dílu jsou povoláni skuteční mistři. Technické konzultace poskytuje firma Porsche, o design se postará Nuccio Bertone, resp. jeho firmy Stile Bertone a Carrozzeria Bertone.

 

1987: V Brně se představuje Škoda Favorit. Má moderní a praktickou karoserii hatchback a zásadně přepracovaný čtyřválec 1,3 litru OHV. Výroba nabíhá velmi pomalu, kombi Forman se objeví až o tři roky později.

 

1991: Mladoboleslavská automobilka se po řadě složitých jednání stává součástí německého koncernu Volkswagen. Jako jediný ze zájemců jí zajistil budoucnost ve všech předpokládaných bodech, tedy včetně vlastního vývoje, zachování ochranné známky a plnohodnotné výroby celého vozu.

 

1994: Kvality modelu Favorit potvrzuje jeho přerod ve Felicii. Přináší do té doby nevídané prvky včetně airbagů, ABS nebo klimatizace. O rok později byla zahájena výstavba nového modulárního závodu pro připravovaný větší typ.

 

1996: Novodobá Škoda Octavia odkazuje na slavné jméno, poprvé však využívá moderní konstrukční základy převzaté v rámci koncernu Volkswagen – včetně široké nabídky motorů a později i pohonu všech kol. Je to také první sériový vůz Škoda s volitelnou samočinnou převodovkou. Zákazníky zaujme obří zavazadlový prostor, s nímž Škoda představuje filozofii „kusu auta navíc“.

 

1999: Začátek dalšího velkého jména a ukázka vysoké technické úrovně: Škoda Fabia nejenže využívá moderní platformu A04, dokonce ji dostává jako první z celého koncernu. Ve výbavě nechybějí xenonové světlomety a divoká verze RS TDI v pružném zrychlení ujede mnoha daleko dražším vozům. 

 

2001: Velký návrat do vyšší třídy, v září je na frankfurtském autosalonu vzkříšen model Superb (1934–1949). Automobilce dodává na prestiži, přitom plní heslo o kusu auta navíc, když cestujícím vzadu nabízí neobvykle velkorysý prostor. Po více než padesáti letech se pod kapotou vozu Škoda znovu objevují šestiválcové motory. 

 

2004: Druhá generace Octavie přidává na prostoru, technické úrovni, výkonu, hospodárnosti i pasivní bezpečnosti. Jízdním vlastnostem prospívá nejmodernější koncernová platforma s víceprvkovou zadní nápravou, mimo zpevněné cesty vyráží verze Scout.

 

2006: Škoda Roomster je zářným příkladem kombinace německé techniky s českým důvtipem. Příď z Fabie naroubovaná se zádí z „jedničkové“ Octavie umožňuje navrhnout impozantní a variabilní interiér.

 

2007: Druhá generace Fabie vypadá proti předchůdkyni užší, ale ve skutečnosti je vyšší. Kromě aktuálních technických prvků tak nabízí i pohodlnější nastupování.

 

2008: Škoda Superb druhé novodobé generace přiváží rovněž variantu kombi s rekordním vnitřním prostorem. Liftback s výklopnou zadní stěnou se díky rafinovanému systému Twindoor dokáže proměnit v sedan, když dovolí otevření krátké stupňovité zádi. 

 

2009: Škoda Yeti se stává prvním průlomem Škody Auto do bujícího segmentu SUV. K oblibě přispívá design s dětinsky hranatými tvary a prostorný interiér umožňující kouzlit s různými polohami zadních sedadel Varioflex.

 

2012: Škoda Auto dále rozšiřuje modelovou nabídku. Jen několik týdnů po premiéře městského supermini Citigo uvádí praktický Rapid liftback. Záhy přibude i stylovější Rapid Sportback se zkrácenou zádí, nicméně obě varianty vynikají nezvykle prostorným interiérem.

 

2013: Octavia třetí generace díky nové modulární koncernové platformě MQB nabízí ještě prostornější kabinu i zavazadlový prostor, a to při nižší hmotnosti a vyšší efektivitě. Novou úroveň ergonomie přináší infotainment MIB s dotykovou obrazovkou a senzorem přiblížení.

 

2015: Superb třetí generace narůstá na rozměrech, čehož dokáží designéři využít k rozvinutí silného stylu a osobnosti. Ke špičkovému komfortu jízdy poprvé přispívají adaptivní tlumiče Dynamic Chassis Control (DCC), kromě motorů TSI a TDI se pod kapotou objevuje také plug-in hybridní pohon. 

 

2016: Na technickém základu příbuzném s modelem Superb se představuje SUV Kodiaq. Jde o největší model a první sedmimístný vůz značky Škoda. Tradiční důraz na prostor potvrzuje objem zavazadlového prostoru až 720 litrů, slovo „sport“ ve zkratce SUV zase verze RS s maximální rychlostí 225 km/h.

 

2017: V rychlém sledu ofenzivy SUV následuje střední typ Škoda Karoq. Vnější design sjednocuje s ostatními modely značky. Proti předchůdci přináší více místa pro zavazadla, přidává důraz na aerodynamiku, účinnost i snížení emisí CO2. 

 

2018: Praktický hatchback Scala nahrazuje řadu Rapid. Díky modernější koncernové platformě MQB nabízí prostornější kabinu a vyšší úroveň pasivní bezpečnosti. Nastupují pokročilé bezpečnostní asistenty a díky standardně zabudované eSIM kartě je vůz stále on-line. 

 

2019: Čtvrtá generace Octavie přiváží odvážnější design ve stylu většího Superbu a zcela nový infotainment s desetipalcovou konfigurovatelnou obrazovkou, hlasovým ovládáním a bezdrátovým připojením SmartLink. Emise CO2 snižuje vylepšená aerodynamika a modernizované pohonné jednotky včetně mild-hybridních.

 

2021: Škoda Enyaq iV se stává prvním velkosériově vyráběným elektromobilem značky Škoda. Využívá koncernovou elektromobilní platformu VW MEB s pohonem zadních nebo všech kol a akumulátory umožňující dojezd přes 550 kilometrů. 

 

2025: Škoda Elroq těží z úspěšného základu typu Enyaq. Je ovšem kratší, hbitější a také cenově dostupnější.

Fotogalerie