Škoda: 130 let tradice a úspěchu

Od dílny na výrobu jízdních kol po jednu z největších automobilek Evropy – to je fascinující příběh značky Škoda. Za 130 let se stala největším průmyslovým podnikem v zemi, její vozy jsou nejprodávanějšími na domácímu trhu i díky nejširší síti dealerství a servisů. Poznejte nesmírně zajímavou historii největší české automobilky.

Více než jen automobilka

Snad každý Čech někdy jel vozem Škoda. Tato společnost, dnes součást koncernu Volkswagen, během 130 let ­existence vyrobila téměř 30 milionů automobilů. Od produkce jízdních kol Laurin & Klement až po moderní elektrické vozy je dnes jedním z nejúspěšnějších evropských výrobců automobilů.

Značka Škoda patří mezi nejvýznamnější průmyslové podniky České republiky a současně mezi nejstarší automobilky světa s nepřerušenou výrobou. Za 130 let své existence se stala symbolem technického pokroku, průmyslové síly a exportního úspěchu. Dnes představuje jeden z pilířů české ekonomiky, protože je dlouhodobě největším podnikem podle tržeb, největším exportérem a jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. Podílí se významně na tvorbě HDP, zajišťuje práci pro desetitisíce lidí přímo a pro mnoho dalších prostřednictvím dodavatelského řetězce.

Historie značky začíná roku 1895, kdy ­Václav Laurin a Václav Klement v Mladé Boleslavi založili dílnu na opravy a výrobu jízdních kol. Následoval přechod na motocykly a brzy na automobily. V roce 1925 se firma Laurin & Klement spojila s plzeňským koncernem Škoda, čímž vznikl silný průmyslový celek, schopný konkurovat i na zahraničních trzích.

Po druhé světové válce a následném znárodnění se automobilka stala symbolem československého automobilového průmyslu. Dalším přelomovým okamžikem byl rok 1991, kdy kdy do ní kapitálově vstoupil koncern Volkswagen. Toto spojení přineslo modernizaci výroby a rozvoj vývoje a otevřelo cestu k úspěchu nejen na evropském trhu, ale i na mnoha trzích zahraničních.

Jedna z nejúspěšnějších automobilek v Evropě

Škoda Auto dnes patří mezi nejúspěšnější značky v rámci koncernu Volkswagen a v Evropě pravidelně obsazuje přední místa v prodejních statistikách. Její vozy jsou známé spojením moderní techniky, funkčního designu, prostornosti a rozumných pořizovacích a provozních nákladů. Z českého pohledu jde o značku s naprosto výjimečným postavením – i po více než třech desetiletích od otevření trhu evropské konkurenci si udržuje dominantní podíl na domácích registracích nových vozů s podílem kolem jedné třetiny.

Tradice značky však není pouze ekonomická, ale i sportovní a společenská. Už od prvních roků 20. století se stroje Laurin & Klement a později Škoda účastnily různých motoristických závodů a soutěží. Motorsport se stal nejen nástrojem propagace, ale také prostředkem pro vývoj techniky. K dlouhodobým pilířům image patří i sponzoring významných akcí. Partnerství Škoda Auto s Tour de France symbolicky navazuje na počátky výroby jízdních kol, zatímco více než tři desetiletí trvající spolupráce s mistrovstvím světa IIHF v ledním hokeji posiluje spojení s oblíbeným zimním sportem.

130 let zavazuje

Během 130 let prošla automobilka obdobím rychlého růstu i zásadními technologickými proměnami, a vždy si zachovala zachovala významnou pozici v domácím i evropském kontextu. Dnes se její vývojová centra podílejí na projektech pro celý koncern Volkswagen, vyrábějí se zde nejen automobily, ale i klíčové komponenty, a česká výroba patří k nejmodernějším v Evropě. Mladoboleslavská automobilka je tak nejen historickým symbolem, ale i živou a perspektivní součástí českého hospodářství.

Letošní 130. výročí je příležitostí připomenout si cestu od malé dílny v Mladé Boleslavi až k postavení jedné z nejvýznam­nějších evropských automobilek. Značka Škoda představuje spojení tradice a inovace a schopnosti aktivního přizpůsobení měnícím se podmínkám. Její příběh je nedílnou součástí české historie i současnosti a zůstává důležitým faktorem pro budoucnost domácího průmyslu mnoha odvětví.

HISTORIE ŠKODA V JEDNÉ MINUTĚ
1895	Otevření opravny jízdních kol v Mladé Boleslavi
1896	První jízdní kolo Laurin & Klement
1899	První motocykly Laurin & Klement
1905	První automobil Laurin & Klement
1925	Fúze společností Laurin & Klement a Škoda Plzeň: příchod jména Škoda do Mladé Boleslavi
1934	Škoda 418 Popular: dostupný model značky
1946	Obnovení výroby po 2. světové válce (Škoda 1101 Tudor, následovaly další modely s karoseriemi sedan, kombi či roadster na technice Popularu)
1959	Škoda Octavia a Felicia, modernizace předchozích modelů
1964	Škoda 1000 MB – první model z rodiny vozů s motorem vzadu (1969: Škoda 100/110, 1971: Škoda 110 R, 1976: Škoda 105 a 120, 1981: Škoda Garde)
1987	Škoda Favorit
1991	Kapitálový vstup koncernu Volkswagen s podílem 31 %
1994	Škoda Felicia – s využitím techniky Volkswagenu modernizovaný Favorit Koncern Volkswagen zvyšuje podíl na 60 %
od 1996	Vozy Škoda využívající techniku Volkswagen: Octavia, Fabia, Superb, Roomster, Yeti, Citigo, Rapid, Kodiaq, Karoq, Scala, Kamiq
2000	Koncern Volkswagen se stává plným vlastníkem Škoda Auto
2014	Roční produkce Škoda poprvé překročila hranici jednoho milionu kusů
od 2021	Elektrické modely: Enyaq, Elroq

Z jedné do dvou stop

Firma Laurin & Klement nevznikla jako cílený obchodní tah. Na jejím počátku byla souhra náhod, a to jak na straně výrobního programu, tak ve spojení dvou osobností, jejichž jména nově vzniklá společnost nesla.

Prvotní impulz k založení společnosti zabývající se prodejem a později výrobou jízdních kol vnukla Václavovi Klementovi, mladoboleslavskému knihkupci a vášnivému cyklistovi, v roce 1894 arogantně vrácená reklamace jeho bicyklu od ústecké filiálky firmy Seidel & Naumann. Václav Klement ji poslal v češtině a přišla mu jen strohá odpověd, v níž jej žádali o podání reklamace „ve srozumitelném jazyce“. Klement se na základě této zkušenosti rozhodl, že se nebude spoléhat na zahraniční výrobce a kola začne vyrábět sám.

V té době se do Mladé Boleslavi přistěhoval Václav Laurin, zkušený mechanik a konstruktér z Turnova, který ukončil spolupráci se svým dosavadním společníkem. Oba pány spojil právník a cyklista Zimmermann, který je přesvědčil ke společnému podniku – Klement jako schopný obchodník, Laurin jako technik.

První žádost o povolení stavby dílny v roce 1895 městská rada zamítla, ale v prosinci téhož roku zahájili výrobu a opravy kol v pronajatých prostorách v Benátské ulici v Mladé Boleslavi. Tím začala historie společnosti Laurin & Klement, která se stala základem dnešní Škoda Auto.

První motory

V roce 1899 zahájili Václav Laurin a Václav Klement pokusy s integrací spalovacího motoru do rámu bicyklu, přičemž se ustálila pozice motoru v dolní části rámu. Dne 18. listopadu téhož roku byly na pražské Bubenské dráze představeny první dva jednoválcové motocykly Slavia – typ A s výkonem 0,9 kW (1,25 k) a typ B o výkonu 1,3 kW (1,75 k).

Typ B disponoval vzduchem chlazeným jednoválcem o objemu 240 cm3 a dosahoval rychlosti až 40 km/h. Převod byl realizován pomocí plochého koženého řemene, bez převodovky, a startování vyžadovalo roztočení motoru pedály. Tento model mezi lety 1899 a 1904 vznikl v počtu přesahujícím 500 kusů.

V roce 1903 dosáhly motocykly L&K po­zoruhodných úspěchů: ze 34 domácích i mezinárodních závodů, v nichž startovaly, jich vyhrály hned 32. A o rok později, v roce 1904, představila firma ve Vídni typ CCCC – jeden z vůbec prvních čtyřválcových motocyklů na světě.

Ve dvou stopách

Automobilová kapitola značky Laurin & Klement započala na podzim roku 1905 uvedením typu Voiturette A – kompaktního dvoumístného vozu s dvouválcovým motorem uloženým vpředu, který byl oficiálně schválen do provozu 18. ledna 1906. Vůz s výkonem 5,2 kW (7 k) vážil přibližně 465 kg, dosahoval rychlosti až 40 km/h a mezi roky 1905 a 1907 vznikl v počtu 44 kusů, z nichž některé přežily dodnes.

Už v roce 1907 představila firma Laurin & Klement model FF s řadovým osmiválcem vzniklým spojením dvou čtyřválců. Motor měl objem 4,9 l a výkon 33 kW (45 k), díky němuž vůz dosahoval rychlosti až 85 km/h – první svého druhu ve střední Evropě a jeden z prvních na světě.

Do roku 1911 firma patřila k největším ve svém oboru v monarchii: na pražském autosalonu tehdy měla impozantní expozici a současně rozšiřovala výrobní plochu až na 24 000 m2. V roce 1914 však výroba civilních automobilů ustoupila válečné výrobě – závod se převážně zaměřil na dělostřelecké granáty, jichž do konce roku 1915 bylo vyrobeno přibližně 750 000 kusů.

Po ukončení války se automobilová výroba obnovila a znovu ožila. Vůz Laurin & Klement typ S začal používat prezident nově vzniklé republiky T. G. Masaryk a symbolicky tím potvrdil kvalitu i prestiž značky. Do roku 1924 vznikala nová generace luxusních modelů, vlajkovou lodí se stal typ 450 s řadovým šestiválcem o objemu pěti litrů. To už se ale blížila nová etapa se jménem Škoda…

FÚZE L&K A PLZEŇSKÁ ŠKODA

Po skončení první světové války se firma Laurin & Klement ocitla pod vlivem poválečné hospodářské krize, zvyšující se konkurence, která nabízela levnější a technicky modernější automobily, a také zásadního požáru, jenž v červnu 1924 zasáhl mladoboleslavskou továrnu a zničil většinu technologického vybavení. Tyto faktory výrazně oslabily finanční i výrobní stabilitu firmy. Vědom si naléhavé potřeby strategického partnera, našel Václav Klement řešení ve spojení se silným plzeňským koncernem Škoda, největší strojírenskou skupinou v tehdejším Československu, která od roku 1919 disponovala vlastním automobilovým oddělením. 20. července 1925 schválily valné hromady Laurin & Klement i Škoda fúzi, která měla zajistit další rozvoj mladoboleslavské továrny. Formální schválení záměru fúze ministerstvem bylo získáno v září téhož roku. Původní vozy byly následně až do konce 20. let minulého století označovány na chladičích jako Laurin & Klement – Škoda. Toto spojení bylo chápáno spíše jako pragmatický, strategický akt než výraz vášnivé symbiózy, ale z dlouhodobého hlediska se ukázalo jako rozhodující. Automobilka získala nové jméno a podporu, jež položily základy pro její budoucí světový význam.

Nalezení identity

Od prezidentských limuzín až po „Spartaky“ a Felicie – příběh Škody mezi roky 1925 a 1964 ukazuje, jak se z noblesní dámy stal výrobce vozů pro každodenní život. A i když se po cestě musela vyrovnat s krizí, válkou i bombardováním, vždy znovu nastartovala – často doslova.

Po fúzi mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement s plzeňským koncernem Škoda v roce 1925 se nová společnost stala přímým pokračovatelem odkazu zakladatelů Václava Laurina a Václava Klementa, ale zároveň využila prestiže a technického zázemí plzeňských Škodových závodů. Ty měly zkušenost s výrobou luxusních automobilů, když už v roce 1924 zakoupily licenci na výrobu typu Hispano-Suiza H6 B. Jednu z prvních v Plzni vyrobených limuzín Škoda Hispano-Suiza převzal prezident T. G. Masaryk a užíval ji deset let.

Na konci dvacátých let se automobilka inspirovala zkušenostmi Václava Klementa z cesty po USA a přešla na unifikovanou výrobu čtyř- a šestiválcových modelů 4R a 6R. Tyto vozy se vyznačovaly shodnými rozměry válců a spalovacích prostorů podle patentu Ricardo, což umožnilo zjednodušit výrobu. I přes hospodářskou krizi třicátých let vznikaly technicky ambiciózní projekty, například osmiválcový model 860, který se s ohledem na prémiovou cenu vyráběl jen v omezeném množství.

Zásadní obrat přišel s příchodem konstruktéra Josefa Zubatého, jenž navrhl lehký páteřový rám s nezávislým zavěšením kol. Na jeho základě se v roce 1934 zrodil typ Popular, vůz dostupný pro širší vrstvy zákazníků a spojený i s úspěchy v motorsportu, včetně limitované série Popular Monte Carlo po úspěchu na stejnojmenné rallye.

ŠKODA A MOTORSPORT

Škoda má za sebou více než stoletou tradici v motorsportu. Začalo to motocykly Laurin & Klement, které na přelomu 19. a 20. století vítězily v závodech, a pokračovalo úspěchy prvních automobilů – v roce 1936 dojel Popular druhý ve třídě na Rallye Monte Carlo. Po válce se prosadily sportovní verze modelu 1101 „Tudor“, v 70. letech se legendou stal vůz 130 RS s triumfy na Monte Carlu i titulem v evropském šampionátu cestovních vozů. V 90. letech navázaly Favorit a Felicia Kit Car, následované Octavií WRC a Fabií S2000. Největších úspěchů však dosáhla Fabia R5, na niž navázaly verze Rally2. V kategorii WRC2 FIA Mistrovství světa v rallye získaly vozy Škoda Fabia od roku 2016 celkem sedm jezdeckých titulů mistra světa. 1. Laurin & Klement Slavia Typ B (1901), 2. Škoda 1100 OHC (1959), 3. Škoda Spider (1972), 4. Škoda 1000 MB Rallye (1967), 5. Škoda 130 RS (1976), 6. Škoda F3 (1965), 7. Laurin & Klement BSC (1908), 8. Škoda Fabia WRC (2003), 9. Škoda 440 Rally (1957), 10. Škoda Felicia Kitcar 1500 (1996), 11. Škoda Octavia WRC (2003)

Poválečné období ve znamení nových modelů

V druhé polovině třicátých let se vedle dostupných modelů vyráběly i luxusní typy Favorit a Superb, avšak jejich výrobu i vývoj přerušila druhá světová válka. Během okupace byla automobilka začleněna do válečné výroby a věnovala se zejména armádním speciálům. V květnu 1945 byla Mladá Boleslav bombardována, což si vyžádalo nejen ztráty na životech, ale i rozsáhlé škody na výrobních kapacitách.

Už o rok později však z bran závodu vyjel první poválečný osobní vůz Škoda 1101 „Tudor“. Konstrukčně navazoval na Popular, ale přinesl modernější karoserii a postupně vznikl v řadě verzí, včetně sanitních. Následoval typ 1200, čtyřdveřový sedan s celokovovou karoserií a prodlouženou délkou, a od něj odvozené varianty, včetně užitkových. Do roku 1949 vzniklo ještě několik desítek luxusních sedanů Superb 3000 OHV pro státní správu.

V polovině padesátých let přišel nový typ 440, lidově zvaný Spartak. I ten stále vycházel z konstrukčních základů Popularu, přesto nabídl atraktivnější vzhled a lepší jízdní vlastnosti. Kromě toho se též objevil výkonnější model 445 a elegantní roadster 450, určený zejména pro export.

Roku 1959 prošla modelová řada Škoda modernizací a dostala nová jména – Octavia pro uzavřenou karoserii a Felicia pro otevřený roadster. Tyto vozy, vyráběné v několika provedeních a úspěšné i na ­zahraničních trzích, představovaly závěr éry automobilů s konstrukčním původem ve Škodě Popular a byly posledními před érou modelů s motory vzadu, která začala v roce 1964 a trvala více než čtvrt století.

Nová koncepce

Více než dvacet let se Škoda držela koncepce motor vzadu, zavazadlový prostor vpředu. Výsledkem byla řada vozů, které si získaly srdce řidičů, sbíraly závodní vavříny a občas si střihly i filmovou roli. 

V  roce 1964 Škoda zahájila novou kapitolu své existence typem 1000 MB, což byl čtyřdveřový sedan s motorem vzadu a pohonem kol zadní nápravy. Šlo o jednoduchý automobil, používající ale ve své době moderní techniku, jehož se prodalo více než 400 tisíc kusů. Byl nástupcem modelu Octavia.

Kompletní modernizací typu 1000 MB vznikly v roce 1969 vozy Škoda 100 a 110, které se vyráběly až do roku 1977. Koncepce i technický základ zůstaly zachovány a vůz se stal prodejně nejúspěšnějším modelem Škoda do té doby, když se jej vyrobilo více než milion kusů.

V 70. letech se objevily sportovní verze, jako například Škoda 110 R Coupé, které zaujaly nejen atraktivním vzhledem, ale také vylepšenou technikou. Tento vůz se stal základem i legendární Škody 130 RS.

Druhá polovina 70. let minulého století znamenala další modernizaci původní koncepce s motorem vzadu – na trh dorazil typ 105/120, později doplněný modelem 130 (1984–1990) s výkonnějším čtyřválcem a přepracovaným podvozkem. Od tohoto vozu byla odvozena i Škoda 130 LR, která byla poslední závodní škodovkou s motorem vzadu.

A abychom neopomněli jednu zajímavost: existoval ještě jeden vůz Škoda s motorem vzadu, jmenoval se 110 Super Sport, ale byl známější pod přezdívkou Ferat. Měl vzhůru výklopné dveře a po nezbytných designérských úpravách si zahrál hlavní roli ve filmu Upír z Feratu z roku 1981.
Shrnuto a podtrženo: od 1000 MB až po typ 130 se Škoda držela konceptu motoru vzadu déle než čtvrt století. To už ale na scénu přicházel moderní Favorit.

Zásadní proměna

Škoda Favorit z roku 1987 přinesla zásadní změnu – vlastní vývoj s motorem vpředu a pohonem předních kol. Otevřela značce cestu k moderní éře i spojení s VW.

Vůz Škoda Favorit, představený v roce 1987, znamenal další zásadní zlom v historii automobilky. Poprvé po desetiletích šlo o vůz vyvinutý od základu vlastními silami, a to pod vedením hlavního konstruktéra Ing. Petra Hrdličky. Favorit přešel na moderní koncepci s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol, čímž se Škoda zařadila mezi tehdejší evropský standard. Design karoserie navrhl slavný Nuccio Bertone, technika ale vznikla kompletně v Mladé Boleslavi.

Díky pokroku v oblasti konstrukce motoru, podvozku i výroby se Favorit stal rovnocenným konkurentem západních vozů nižší třídy. Z dnešního pohledu je ale možná důležitější, že připravil půdu pro úspěšné spojení s koncernem Volkswagen, který v něm rozpoznal solidní technický základ a schopnosti českých inženýrů. Favorit se tak stal nejen symbolem přerodu značky, ale i startem její moderní éry. Formou celkové modernizace na Favorit navázal typ Felicia, v němž již byly použity některé komponenty německého koncernu.

ŠKODA A VOLKSWAGEN

V roce 1991 se automobilka Škoda Auto stala součástí koncernu Volkswagen, čímž začala zásadní proměna mladoboleslavského podniku. Následné miliardové investice umožnily modernizaci závodů a prudký nárůst produkce. V polovině 90. let se objevila Felicia, která byla modernizací typu Favorit, a následně od základu nově vyvinuté modely Octavia, Fabia, Superb a další. V roce 2014 Škoda Auto poprvé překročila hranici milionu vyrobených vozů a postupně se stala globálním hráčem s výrobou na několika kontinentech.

Největší rozmach

Od první generace novodobé Octavie v roce 1996 prošla Škoda Auto obrovskou proměnou. Postupně vybudovala široké portfolio modelů, vstoupila do segmentu SUV i světa elektromobility a rozšířila působnost do Asie. Jde o nejúspěšnější éru celé její historie.

Od poloviny devadesátých let do současnosti se Škoda Auto proměnila v moderní automobilku evropského i světového významu. Rok 1996 je spojen s uvedením první generace modelu Octavia, která se stala základem nového směřování značky. Tento model, nabízený ve dvou karosářských verzích, si rychle získal pevné místo na mnoha trzích a stal se hlavním pilířem nabídky. Na typ Felicia navázala Škoda Fabia, jež dorazila v roce 1999 a okamžitě mladoboleslavskou automobilku posunula mezi plnohodnotné konkurenty zavedených evropských ­výrobců.

Na přelomu tisíciletí se portfolio rozšířilo o novou generaci modelu Superb, jenž symbolizoval návrat značky do vyšší střední třídy. V průběhu první dekády 21. století přibývaly další modely a nabídka se dále diverzifikovala. Výroba v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách byla postupně doplňována o zahraniční závody, čímž se značce otevřely nové trhy a možnosti expanze.

Rostoucí zájem zákazníků potvrdil rok 2014, kdy Škoda Auto poprvé vyrobila přes milion vozů. Do nabídky vstoupily modely jako Roomster nebo Yeti, zejména poslední jmenovaný z roku 2009 ukázal směr k segmentu SUV. Do něj následně Škoda přispěla modely Kodiaq, Karoq a Kamiq. SUV se rychle stala jedním z hlavních pilířů prodejů a přispěla k dalšímu růstu výroby i exportu.

Od roku 2019 se strategie značky posouvá směrem k elektromobilitě a digitalizaci. Na první elektrický model Citigo iV navázaly od základu pro elektrický pohon navržené typy Enyaq a Elroq využívající platformu MEB mateřského koncernu Volkswagen. K nim se postupně připojují nové generace klasických modelů s plug-in hybridními pohony. Nabídka elektrických modelů se bude postupně rozšiřovat, nicméně Škoda zvolila otevřenou strategii, že nechá o přechodu na elektrický pohon rozhodovat zákazníky, takže k dispozici jsou stále i vozy se zážehovými a vznětovými motory.

Významným prvkem mezinárodní strategie značky Škoda je přítomnost na mimoevropských trzích. Škoda Auto významně posiluje své aktivity v Asii. Letos v lednu značka oslavila 25 let od vstupu na dynamický indický trh. V současné době se vyvinuly a lokálně pro Indii vyrábí tři modely založené na lokalizované platformě MQB A0-IN: Kushaq, Slavia a nejnověji kompaktní SUV Kylaq. Ve Vietnamu byl tento rok zahájen prodej modelu Kushaq, který zde vzniká ve spolupráci s partnerskou společností Thanh Cong Group. Škoda využívá synergií s Indií, odkud dováží kompletně rozložené sady (CKD) pro finální montáž. Vedle modelu Kushaq zahrnuje vietnamské portfolio také SUV Karoq a Kodiaq dovážená z Evropy. V nadcházejících měsících bude nabídka rozšířena o sedan Slavia, rovněž lokálně montovaný z indických sad CKD. Díky těmto aktivitám se automobilka proměňuje v globálního hráče s pevnými základy v Evropě a rostoucím vlivem v Asii.

Během téměř třiceti let od uvedení první generace modelu Octavia došlo k nebývalému rozmachu produkce i nabídky. Škoda dnes pokrývá všechny klíčové segmenty evropského trhu – od malých vozů přes rodinné liftbacky a kombi až po vozy vyšší střední třídy a SUV, a to včetně elektrických modelů.

Období od roku 1996 do současnosti představuje nejúspěšnější kapitolu v historii značky. Z někdejšího regionálního výrobce jízdních kol, motocyklů a automobilů se dnešní Škoda Auto stala respektovaným mezinárodním výrobcem, jehož roční produkce se pohybuje kolem milionu vozů. Tato expanze byla umožněna modernizací výrobních závodů, ale především rozšířením modelové nabídky a vstupem na nové trhy.

BUDOUCNOST

Škoda Auto nastupuje novou etapu s designovým jazykem Modern Solid, který poprvé ukázala studie Vision 7S – velké sedmimístné SUV. Ta přinesla čisté linie, robustní proporce a zároveň novou vizuální identitu značky včetně upraveného loga.Tyto znaky jsou již patrné na modelech Kodiaq, Enyaq a Elroq, plně se však projeví u dalších připravovaných elektromobilů. U příležitosti 130. výročí představí automobilka začátkem září v Mnichově koncept Vision O, nástupce modelů v segmentu kombi, v němž patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější. V nadcházejícím roce pak představí dva elektrické modely, konkrétně malý městský crossover Epiq a rovněž sedmimístné rodinné SUV, které bude vycházet z designové studie Vision 7S.

130 let značky Škoda

Dnešní Škoda Auto patří k nejstarším automobilkám s nepřerušenou produkcí automobilů. Během této doby si prošla dynamickým vývojem a v současnosti probíhá její nejúspěšnější etapa. Současně ale také etapa kladoucí značné výzvy zejména na plánování produktu a revolučních změn, jimiž konstrukce automobilu v současné době prochází. I díky tomu stojí za to se nyní ohlédnout za největšími úspěchy a milníky této největší v České republice fungující společnosti.

130 let
Letos slaví Škoda Auto 130 let od svého vzniku. V roce 1895 byla v Mladé Boleslavi založena značka ­Laurin & Klement.

1 milion
V roce 2014 Škoda Auto poprvé ve své historii vyrobila více než jeden milion automobilů za rok

125 let
V Mladé Boleslavi se vyvíjejí a vyrábějí spalovací motory – od prvního motocyklu po současnou produkci (i ostatní značky koncernu Volkswagen)

Volkswagen
V roce 1991 do automobilky Škoda kapitálově vstoupil koncern Volkswagen. Právě tehdy začala nová etapa její historie

Voiturette A
První automobil z Mladé Boleslavi. Byl představen v roce 1905

5,4 sekundy
je čas, který potřebuje elektrická Škoda Elroq RS ke zrychlení z 0 na 100 km/h

365 km/h
dosáhla v roce 2011 Škoda Octavia RS na solné pláni v Bonneville – rekordní rychlost pro vozy s motorem 2,0 l

1925
Fúze Laurin & Klement s plzeňskými Škodovými závody, počátek automobilů Škoda

Sedm
mistrovských titulů mezi jezdci ve WRC2 získaly vozy Škoda Fabia R5/Rally2

Simply Clever
Originální řešení Škoda navržená pro usnadnění používání automobilu. Škrabka na led ve víčku nádrže, deštník ve dveřích, háčky a další

Převzato z časopisu

Fotogalerie