Renault Midlum Tramliner Trio–TP - Auta pro vozovku i pro koleje

Automobily, které jsou schopné jízdy, jak po silnici, tak po kolejích, pocházejí z kategorie dvoucestných vozidel.

Pro stavbu kombinovaných vozidel, jezdících po vozovkách i kolejích, se upravují běžné nákladní automobily, a není to žádná novinka ani v tuzemsku. Příkladně, již před 2. světovou válkou postavila takové vozidlo plzeňská škodovka pro naši armádu. Tehdy byla pro takové řešení důvodem skutečnost, že nebyl dostatek silničních komunikací potřebné kvality, zatímco u železniční sítě tomu bylo naopak. Před změnou jízdy po jiné dopravní cestě(silnice-železnice-silnice), se pak u takového vozu musela vyměňovat kola. Nutno podotknout, že i když nebyly zkoušky zmíněného vozidla nijak špatné, k rozšíření dvoucestných automobilů z mnoha důvodů nedošlo. V pozdější době se i u nás projevil nedostatek takto řešeného vozidla, především při montáži a opravě trolejového vedení tramvajových tratí, které ještě neměly okolní terén zarovnaný k hlavě kolejnic (např. zadláždění), nebo byly stavěny jako otevřené, tedy stejným způsobem jako tratě železniční. Proto se automobil s montážní plošinou doplnil pro jízdu a práci na takových kolejích kolejovým adaptérem, který byl ovšem pouze vodící, nepoháněný a nebrzděný. K pohonu i brzdění byla využívaná zadní poháněná náprava, jejíž kola se odvalovala přímo po hlavě kolejnice. Takové řešení ovšem mělo řadu pochopitelných nedostatků, proto docházelo k různým zlepšováním (aplikace písku na hlavu kolejnice pro zlepšení adheze, brzdění kol adaptéru apod.).

Dnes je popsaná technika již někde jinde, a tak dvoucestná vozidla dostávají kolejové adaptéry poháněné i brzděné, silniční kola jsou tak při jízdě na kolejích zcela mimo provoz. Kolejové adaptéry mají dle potřeby nasazování různá provedení a kombinace. Může to být jeden jednoduchý dvounápravový adaptér s pohonem jedné nebo obou náprav, dalším řešením je použití dvou dvounápravových adaptérů (dvou dvounápravových podvozků). V takovém případě lze pohánět oba adaptéry, nebo jenom jeden, druhý je pak pouze nosný a vodící apod. Pohon kol adaptérů je hydrostatický, u některých starších vozidel Liaz 4x4 došlo k odpojení pohonu přední nápravy a získaný výkon se využil pro hydrauliku pojezdu adaptéru. Jedním příkladem, v tuzemsku vzniklého dvoucestného automobilu, je Renault Midlum Tramliner Trio–TP, který nese izolovanou pracovní plošinu s úložnými prostory. Vozidlo je určené pro jízdu a práci na vozovce i tramvajové trati (volných kolejích). Nasazuje se na montáž, údržbu a opravy trolejového vedení, to vše lze provádět i pod napětím. Při jízdě po kolejích je přenos výkonu zajištěn hydrostaticky, pomocí čerpadla a hydromotorů. Vozidlo může dostat adaptér s rozvorem 2080 mm pro rozchod kolejí 1435 mm, 1000 mm nebo 950 mm. Renault Midlum Tramliner Trio–TP má celkovou hmotnost 18 000 kg, max. rychlost na kolejích 20 km/h, překonává stoupání tratě 75 promile a projíždí kolejové oblouky s minimálním poloměrem 17 m.


Zdroj: Doprava a silnice 01/11
Autor: Jan Neumann

Fotogalerie