Kangoo 4x4 na Radhošti

Osoby a obsazení

Nešlo tentokrát o akci určenou novinářům, ale o prezentaci pro Horskou službu ČR – oblast Beskydy, Územní záchrannou službu Moravskoslezského kraje a regionálního koncesionáře Renault KFK. V pražském servisu Renault na Zličíně byly proto připraveny dva vozy Renault Kangoo 1.9 dCi 4x4 Privilége (čtyřdveřová pětimístná verze, vznětový přeplňovaný motor se zdvihovým objemem 1870 mm s vysokotlakým vstřikováním Common-Rail disponuje výkonem 62 kW/85 k a největším točivým momentem 180 Nm), vybavené novými zimními pneumatikami Continental ContiWinterContact TS 810.

Plán byl jednoduchý. Já vyzvednu ve středu v poledne v servisu jedno z připravených vozidel, zajedu do centra a naložím fotografa pana Šaffka. Druhé vozidlo má na starosti fleet manager Martin Strnadel (oddělení prodeje společnostem) Renault ČR. A sejdeme se v podvečer v 18.00 hod. v Trojanovicích pod Radhoštěm v hotelu Gurmán. „Jak jednoduché Watsone…“ komentoval by tento plán proslulý anglický detektiv. Inverzní zimní počasí slibovalo všechno, jenom ne mráz a suché silnice.

Takže jsem při přebírání vozidla s mírným despektem shlédnul jemný desén nových zimních pneumatik Continental a mé „nadšení“ sdílel i technik servisu. „No na silnici, když nebude padat sníh, by to snad šlo, ale v horách?“ tak jsme si pěkně notovali. Dálnice z Prahy až k Humpolci ale byla pouze mokrá, na Vysočině sem tam mírně mrholilo-sněžilo, a od Brna až do Frenštátu pod Radhoštěm jsme zase jeli jenom po mokré silnici.

Můj „kangoš“ šlapal jako hodinky, konec konců, šlo o testovací vozidlo z novinářské flotily, které naše redakce měla možnost už vyzkoušet (DaS č.1/04). Takže tam se (zatím) žádné překvapení nekonalo. Zato první dojmy z pneumatik byly opravdu dobré. Díky kvalitnímu itineráři jsme do Trojanovic (cca. 370 km z Prahy) dojeli bez problémů a v plánovaném čase jsme se sešli s panem Strnadelem.

Místo děje

Druhý den, krátce po rozednění jsem konstatoval, že sněhu je pod Beskydy pramálo a inverze trvá. To už ale přijeli zástupci společnosti Continental, regionální koncesionář Renaultu ČR a také hlavní aktéři celé prezentace, zástupci Horské služby a Zdravotní záchranné služby Moravskoslezského kraje. Oba Renaulty Kangoo 1.9 dCi 4x4 samozřejmě již čekaly na parkovišti připraveny předvést, co umí.

Následovala krátká úvodní přednáška o nových pneumatikách Continental ContiWinterContact TS 810. A šlo se k autům. Bylo nás celkem devět a za volant si nejdříve sedli muži v červených bundách Horské služby. Cíl cesty první etapy bylo horské sedlo Pustevny na Radhošti, kde je stanice Horské služby. Při večerním „cvičení na mapách“nám bylo vysvětleno, že nejkratší cesta údolím potoka Lomná je v zimních měsících trvale zledovatělé a tudíž je lepší se jí vyhnout. A stejně je zde zakázaný vjezd.

Takže jsem předpokládal, že objedem přes Rožnov pod Radhoštěm hřeben a na Pustevny zamíříme až z Horní Bečvy. Řidiči ovšem měli zcela jiný názor. Co umí Renault Kangoo 1.9 dCi 4x4 v kopcích, to už měli možnost si vyzkoušet při letní prezentaci ve stejném prostoru. Takže se slovy „tak zkusíme co ty gumy umí“ si zvolili samozřejmě nejkratší trasu přes Ráztoku po staré „Knížecí cestě“, která končí ve výšce 1018 metrů nad mořem v Pustevnách na Radhošti.

V Ráztoku, hned za značkou „zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ začal slibovaný led a poprvé si „kangoš“ pomocí hydraulické spojky připojil pohon zadní nápravy. Řidič našeho vozu si rozepnul bezpečnostní pás (naštěstí se nenechal rozčílit neustálým akustickým signálem, avizujícím tento prohřešek) a pevně se usadil do sedadla, aby dobře cítil, kdy to začne klouzat. A hlavně kam.

Cesta šplhala po úbočí hlavního hřebene, takže na jedné straně byla stěna, na druhé prudký svah porostlý vzrostlými listnáči. Mezerou mezi nimi by se ale klidně skutálela i Tatra. „Chlapi, jak to začne klózat ze stráně, otvíráme dveře a valíme ven, to by bylo vo …..“ povídá náš řidič. Bohužel zapomněl, že verze Kangoo Privilege, je vybavená automatickými zámky dveří, které se uzamknou krátce po rozjetí Renaultu. A bez uvolnění zámku řidičem se my na zadních sedadlech nedostaneme ven. Jenže Kangoo obuté do nových pneumatik bez problémů vyjelo až na vrchol, nechalo za sebou inverzi a ve výšce nad 1000 metrů nás čekalo „azuro“ tj. modrá slunečná obloha, mírný vítr a necelých dvacet centimetrů sněhu.

Zápletka

„Tak kam vyrazíme?“ Byl jsem poprvé v životě v Beskydech tak jsem byl opravdu zvědavý. „No, v létě jsme byli až na Radhošti, zatím není moc sněhu, tak uvidíme, kam až se dostaneme“ odpověděl ing. Radim Pavlica, náčelník oblastní Horské služby. Povel „do sedel“ dávat už nemusel, v očekávání věcích příštích jsem už seděl v našem Kangoo. Po červené hřebenové značce jsme vyrazili z Pusteven k soše Radegasta (1105 m. n. m.) a bez zaváhání jsme pokračovali dál přes bezejmennou kótu 1100 m. n. m. abychom čelní ztečí dosáhli vrcholu Radhošť (1129 m. n. m.).

Jestliže v lesních úsecích na hřebeni byl sníh, místy nafoukaný i do hlubších závějů – ale Kangoo to nezastavilo – pak vrchol Radhoště byl vyfoukaný až na holou zem. Po obligátním fotografování nám náčelník Pavlica s jedním vozem a se svojí skupinou zmizel pod hřebenem. My jsme se pro změnu o pár stovek metrů vrátili ve vyjetých kolejích, protože asi 70 metrů pod cestou je objekt Horské služby. „V zimních měsících sem jezdíme se sněžným skůtrem, v létě ale stačí aby namoklo a od chaty zpět na cestu se dostaneme jenom se služebním Defendrem“ konstatoval náš řidič a aniž by dál něco vysvětloval zamířil ze svahu kolmo k chatě.

Tam Kangoo na malém plácku otočil, nasměroval do čerstvě vyjeté stopy a se slovy „… chlapi když tak budete muset zatlačit..“ zařadil první rychlostní stupeň a sešlápnul plyn. Tady si dovolím jednu technickou vsuvku. Renault Kangoo 4x4 je sice zcela standardní osobní vozidlo ale některými svými parametry překonává i řadu vozidel SUV: světlá výška 180 až 200 mm podle zatížení přední/zadní nájezdový úhel je 27o/30o a přechodový úhel 17o. Na druhé straně ale nedisponuje jeho přímo řazená pětistupňová převodovka redukcí a marně byste hledali i uzávěrky diferenciálů.

Z technických vymožeností je montován ale systém ABS a protiprokluzový systém ASR. Kangoo 4x4 má zpevněný ochranný rám podběhů, zesílené boční prahy a hliníkovým plechem krytý spodek vozidla.

Krátký ale prudký výjezd jsme zdolali „bez ztráty kytičky“ a tak jsme se vydali za druhým vozem. Druhé Kangoo 4x4 jsme našli na sjezdovce situované na jihozápadním svahu Radhoště. Pravda, sněhu na ní bylo místy lehce přes 10 cm, tedy opravdu málo, ale své kvality zde prokázal jak Renault Kangoo 4x4, tak i nové pneumatiky Continental ContiWinterContact TS 810. Ani jedno z vozidel jsme nemuseli nechat v lese do jarního tání, kdy se uvolní lesní cesta ze sjezdovky do obce Horní Rozpití. Když jsme se všichni dost „vyřádili“, namířili jsme si to opět po hřebeni na Pustevny a poté zpět po „Knížecí cestě“ (ranní mráz už polevil ale led klouzal o něco víc) do Trojanovic.

Hodnocení

Vrátili jsme se do hotelu v odpoledních hodinách a při obědě jsme hodnotili. Tedy já jsem tentokrát nechal hodnotit hlavně chlapce z Horské služby a od záchranky. Svým výkonem na sněhu je Kangoo velmi příjemně překvapilo a konec konců nás všechnypřekvapily i vlastnosti nových pneumatik Continental. Neškodil by nějaký ten „koník“ v motoru navíc. Odstupňování jednotlivých rychlostních stupňů pětistupňové převodovky bylo dobré, nízká hlučnost při jízdě v terénu jsou body navíc.

Výbava Privilege je zbytečná, uzavíratelné schránky pod stropem se občas na nerovnostech otevíraly a chrastily. Stejně tak samočinné zámky dveří by u služebního vozu nechtěli. Pochvalu si zasloužilo topení, které už po pár kilometrech příjemně foukalo teplý vzduch i do druhé řady sedadel (vyhřátí kabiny v zimních měsících je jednou z největších slabin některých pracovních off-roadů, a musí být dodatečně montováno přídavné naftové topení).

Vyřešit by se muselo umístění potřebné výstroje včetně trans portních nosítek Ferno. To by mohl být – vzhledem k nevelkým rozměrům vozidla – možná problém. Na druhou stranu pořizovací i provozní náklady jsou skoro poloviční než u velkých off-roadů a Kangoo je i dostatečně mrštné na lesních cestách. Otázkou zcela jistě je i životnost vozidla. Horská služba České republiky nemá financí nazbyt a tak nějaká častější obměna vozového parku asi nepřipadá v úvahu. Ale to všechno jsou otázky, které si v prvé řadě musí zodpovědět záchranáři.

text: Jiří Krenar

foto: Otakar Šaffek

zdroj: Doprava a silnice 2/2005