Doprava – Zastávka na I/43

Jsou místa a odpočívky, které aby „jeden doslova pohledal“. I když však první zdání bývá pro úsudek rozhodující, pořád platí to obecné, „že klame“. Podobně by tomu mohlo být na odpočívce nedaleko moravské metropole směrem na Letovice a Svitavy.

Kilometr 19 cca 423 m.n.m.

Není co závidět

Jízda z Brna přímo na sever a ještě k tomu s kamionem a v zimě, to není zrovna nejzábavnější cestování. Prakticky jediná možnost je využít silnici propojující brněnskou městskou část Královo pole a město Svitavy, tedy čtyřicátou třetí silnici první třídy. Zhruba kilometr za obcí Závist je možno jízdu přerušit zastavením na odpočívce. Je to v lese, mezi kopci, v katastru Černé Hory v oblasti zvané Brlohy.

Parkoviště je to oboustranné, ale jen velmi chudobně vybavené, jakoby tomu místnímu názvu chtělo dát za pravdu a přitom se kdysi v této trase začala budovat první dálnice na území Československa; i když pravdou je, že to měla být dálnice vlastně exteritoriální. Plánovalo se a ještě pořád plánuje, dokonce se stavělo a místy i pár kilometrů vystavělo a zprovoznilo, ale skutečné rychlostní propojení, s ostatně také už dlouho jen rozestavěnou „severní dálnicí R 35“ spojující D11 u Hradce Králové s D1 u Lipníka nad Bečvou, je prakticky v nedohlednu. Výstavbě R 43 nebrání ani tak příroda (velká část něco přes 80 km dlouhé trasy povede Boskovickou brázdou a Malou Hanou – celkový výškový rozdíl je jen cca 220 metrů) jako spory o přesnou lokalizaci či vůbec potřebu takové komunikace hlavně v blízkosti Brna.

Hitlerova dálnice

Vůdce Třetí říše si při své bezohledné rozpínavosti v souvislosti s Mnichovskou dohodou vymínil i stavbu dálnice A88. Ta měla umožňovat rychlou silniční dopravu nejkratší cestou mezi tehdy německým Breslau – dnes polskou Vratislaví (Wrocław), a tehdy také německou Vídní (Wien), a to bez ohledu na to, že protínala území jiného státu. Vláda Česko-Slovenska žádný odpor nekladla a vláda Protektorátu Böhmen und Mähren během několika měsíců připravila a bezúplatně poskytla potřebné pozemky pro tehdy již jen 65 km dlouhý úsek celkem víc jak tři sta kilometrové dálnice. 11. dubna 1939 byla stavba na našem území zahájena; nikdy nebyla dokončena, ale dodnes existují pozůstatky některých objektů.

Černá Hora, v latinských textech Nigromons

Velmi oblíbený název, zvláště v zeměpise, se v tomto případě týká jak obce, viz Městys Černá Hora, tak pivovaru v obci se nacházejícího. První zmínka o obci je z roku 1279 nebo 1281, a o pivě z toho místa se píše již v dokumentech s letopočtem 1298. Pivovar se stejným názvem je však uveden až roku 1530 a to ve společné majetkové smlouvě bratrů Černohorských z Boskovic. Dřív patřil řádu templářů pod označením BRAXATORIUM TEMPLARIORUM IN MONTE NIGRO.

Převzato z časopisu

Fotogalerie