Tatra – Tatra 25 – sériová

Druhý článek o vozech Tatra 25 je věnovaný sériovým vozům, které měly některé výrazné odlišnosti oproti prototypu.

To se týkalo i vizuálně vnímanému rozdílu, neboť prototyp měl polokapotové řešení kabiny řidiče (tzv. bulldog) a sériové vozy měly kabiny plně kapotové. Zásadní změna se však týkala hnací jednotky, zde pak byla zohledněna potřeba vyššího výkonu motoru, kterou na základě zkušeností s prototypem T 25 doporučila jeho vojenská hodnotitelská komise. Pod přední kapotu se tak montoval šestiválcový zážehový vodou chlazený motor s vrtáním 120 mm, zdvihem 180 mm, zdvihovým objemem 12 208 cm3 a výkonem 81 kW (110 k). Motor tak měl oproti prototypovému výkon vyšší o 33 kW, což byl skutečně výrazný nárůst. Použitý motor nevznikal speciálně pro Tatru 25, ale byl určený pro nákladní automobily Tatra 24/58. T 25 měla poháněná kola všech výkyvných polonáprav (znak 6x6), pohon přední nápravy byl pak vypínatelný. Brzdění kol přední nápravy se v praxi neosvědčilo, proto sériové vozy dostaly brzdový systém pouze na kola zadních náprav. Vozidlo navíc dostalo tzv. horskou vzpěru, což byla vysunovatelná vidlice, umístěná ve spodní části podvozku, která zamezovala zpětnému ujíždění automobilu. Do jisté míry se dala použít i při práci s navijákem, jenž u sériového vozu T 25 disponoval úctyhodnou tažnou silou 10 000 kg. Sériově vyrobená vozidla označoval výrobce stejně jako prototyp – Tatra 25, armáda však tento automobil objednala, jako tahač těžkých děl, pod vojenským značením „dělový kolový traktor vzor 29“. První kusy popsaných tahačů dostala armáda v březnu roku 1933 a do následujícího roku převzaly vojenské orgány celkem 25 kusů (kompletně se vyrobilo 28 ks T 25).

Převzato z časopisu

Fotogalerie