Saab Automobile (1949 – 2019) – zašlá sláva...

Švédská značka byla oblíbená, ale stejně nedokázala zvýšit výrobu nad ekonomické minimum pro přežití, takže neslavně zanikla.

Před sedmdesáti lety vyjel první sériový osobní vůz Saab a začala slavná historie švédské automobilové značky, která přežila do roku 2010. Někdy ji provází snad až příliš velká aureola, vždyť ani vlastně nikdy nevyvinula motor vlastní konstrukce. První dvoudobé inspirovaly německé konstrukce, první čtyřdobé V4 dodával Ford a další pro Saab 99 zkonstruoval Triumph (British Leyland), a pak následovala neslavná éra General Motors. Švédové obvinili Američany z úpadku své značky, jenže nikdo je k prodeji nenutil... Start Saabu byl rozhodně působivý, i když se jeho vozy nikdy neprodávaly ve velkých počtech. 

V roce 1937 vznikla letecká továrna SAAB (Svenska Aeroplan AB) v Trollhättanu, o dva roky později pohltila letecké oddělení vagonky ASJ (AB Svenska Järnvägsverkstäderna) v Linköpingu a do roku 1949 vyráběla letadla v těchto dvou závodech. Po skončení světové války bylo zřejmé, že letecká kapacita je nadbytečná, závod v Trollhättanu proto přestavěli na automobilku! Značka SAAB (později Saab) dostala do vínku filozofii kvalitní výroby v duchu leteckých tradic, první prototyp 92 001 vyjel v roce 1946 (viz AR 3/’16), následovaly další tři kousky a při testech najezdily přes 320 tisíc kilometrů. Určily koncepci prvních sériových vozů Saab, kapalinou chlazený dvoudobý dvouválec před přední nápravou, pohon předních kol a aerodynamicky optimalizovanou karoserii (design Sixten Sason). 

Výsledek předčil očekávání. Švédský Saab se ujal, od léta 1949 do konce roku 1956 bylo vyrobeno celkem 20 128 automobilů prvního typu 92, resp. vylepšeného 92B. Stejnou koncepci první generace Saab měly všechny typy 92, 93, 95 (kombi) a 96; dvoudobý dvouválec 746 cm³ o výkonu 18,4 kW (25 k) postupně sílil; od roku 1956 jej vystřídal dvoudobý tříválec 748 cm³ (Saab 93) a později 841 cm³ (Saab 95, 96), přičemž tříkarburátorová verze Sport nabízela výkon až 44 kW (60 k)! Zkušební jezdec a zdatný technik Rolf Mellde získal první vítězství v soutěžích (Saab 92 vyhrál švédské mistrovství rallye už roku 1953), světové úspěchy včetně triumfů v Rallye Monte Carlo 1962 a 1963 následovaly (Erik Carlsson; viz AR 9/’15). 

Bylo však zřejmé, že dvoutakty mají své dny sečteny, a tak Mellde se svým týmem upravil německý čtyřválec Ford 1.5 V4 (Taunus 12M), který se díky vidlicové koncepci pod kapotu Saabu 96/95 dobře vešel. Značku se tak podařilo v roce 1966 zachránit, z osmnácti tisíc prodaných vozů už bylo osm tisíc čtyřtaktů! O rok později klienti odebrali jen 500 dvoutaktů, zbytek produkce Saab 96/95 tvořily verze V4. Na základě vozů Saab první generace vznikla až sedmimístná kombi typu 95 (třetí řada sedadel obrácena zády cestujících ke směru jízdy), prototypy roadsterů 94 Sonett (debut 1956), sériová sportovní kupé 97 Sonett II (od 1966) a prototyp třídveřového kombi/kupé 98 (1974). Do roku 1980, kdy byla ve finském Uusikaupunkki v závodě Saab-Valmet ukončena výroba první generace Saab, vzniklo celkem 730 607 automobilů všech typů, z toho 547 tisíc řady 96/95. To už z výrobních linek v Trollhättanu sjížděl elegantní Saab 99 (později též coby první typy 900 a 90), vůz druhé generace, ale poslední podle původní tradice kvalitní letecké konstrukce. Všechny následující automobily Saab 900, 9-3 a 9-5 už vycházely z dodané platformy nikoli švédského původu, takže pečeť originality byla porušena a značka ztratila dobrou pověst, což nakonec vedlo v roce 2010 k bankrotu. Ještě nějakou chvíli Saab přežil, ale bylo jasné, že nizozemský Spyker na jeho záchranu nemá, zatímco čínské plány zůstaly fantazií: Číňany vyhlášená objednávka na 150 tisíc neexistujících elektrických Saabů 9-3 EV se nikdy nerealizovala. V roce 1990 získal General Motors 50 % automobilové divize Saab, nakonec pohltil celou Saab Automobile AB a definitivně ji oddělil od letecké tradice, přestože se na ní dále snažil postavit reklamu. V roce 1993 představil nový Saab 900 druhé generace, první typ na platformě GM (Opel) s kombinací dílů Calibra (vpředu), Vectra a Astra (zadní náprava), jak se nám v Trollhättanu při premiéře vozu pochlubili. Byl to však počátek konce, v roce 2010 se General Motors značky zbavil s vyhlášením, že byla vždy ztrátová...

V pondělí 22. března 2010 vyjel z výrobní linky v Trollhättanu první Saab nové éry po převzetí automobilky nizozemskou firmou Spyker Cars, která podnik přejmenovala na Swedish Automobile AB. Byl to sice hezký, jenže bohužel marný pokus. Vozy Saab už dříve přišly o punc originality, vždyť šlo jen o varianty platforem a motorů GM/Opel. Nebylo tomu jinak ani v případě nové (druhé) generace 9-5 (viz AR 8/’10), posledního vozu Saab, jenž se zrodil pod taktovkou General Motors. Jeho základem se stala podlahová plošina GM Epsilon, jaká posloužila např. vozům Opel Insignia nebo Buick LaCrosse/Regal; ostatně před rozhodnutím o prodeji značky se měl Saab 9-5 vyrábět společně s Insignií u Opelu v Rüsselsheimu! Nový Saab 9-5 zdůraznil čistotu skandinávského designu, ale také leteckou tradici, přestože s letectvím neměla firma Saab Automobile už více než dvě desetiletí nic společného. 

Letecká a automobilová výroba se dávno rozdělily, stejně jako se rozpadl koncern Saab-Scania, když se také výroba užitkových automobilů vydala vlastní cestou a skončila v koncernu Volkswagen. Švédská skupina SAAB AB zůstává od roku 2000 nezávislou, k hlavním programům patří od té doby stíhací letouny Gripen, mobilní radiolokátory Arthur, protiletadlové radary Giraffe AMB a přenosné zbraně Carl-Gustaf. Po nejasném vývoji v bývalé automobilce nakonec vetovala v červnu 2016 použití značky a loga Saab na budoucích vozech, jež Číňané stejně nedokázali realizovat. Saab 9-5 druhé generace byl tedy poslední nadějí, vůz se představil na IAA 2009 ve Frankfurtu, výroba se rozběhla v březnu 2010 v Trollhättanu, když v únoru dokončil nizozemský Spyker převzetí švédské automobilky. 

Starší platforma typu 9-3 byla prodána Číňanům, nakonec celá automobilka se v roce 2012 pod čínskou taktovkou proměnila na NEVS AB (National Electric Vehicle Sweden; viz AR 2/’16) a koncem roku 2015 představila elektrický prototyp 9-3 EV, jenž vzbudil falešné naděje. O to překvapivější bylo letos v lednu nové oznámení plánu zahájení výroby (pokolikáté už?) redesignovaného elektromobilu NEVS 9-3 na základě posledního Saabu 9-3, a to znovu v Trollhättanu! Hovoří se o dvou karosářských variantách Midsize Fastback Sedan (s prvky původního designu Jasona Castrioty) a Compact SUV (codename L113). Žádný z těchto elektrických automobilů však nesmí nést slavnou značku Saab ani známé logo, jež jsou vlastnictvím podniků SAAB AB (značka) a Scania (logo).

Převzato z časopisu

Fotogalerie