OPEL NA TRATÍCH RALLYE – Od šicího stroje

Opel používal motorsport ke své propagaci prakticky od svých počátků. První závodní Opel vyjel v roce 1901.

Výroba šicích strojů, to byl podnikatelský záměr Adama Opela. Proto v roce 1862 založil podnik, ve kterém se tento div techniky začal vyrábět. Brzy mu jeden šlapací pedál přestal stačit, a tak do výrobního programu firmy zařadil bicykl. Adam Opel zemřel v roce 1895 a brzy nato se jeho synové shodli, že pro další rozkvět rodinného podniku budou potřeba pedály tři. Ještě před začátkem nového století vyjel z fabriky v Rüsselsheimu první „Opel, patentovaný motorový vůz systému Lutzmann“. Bratři Opelové vsadili na dnes již všeobecně uznávanou pravdu, totiž, že nejlepší propagací jejich výrobků budou úspěchy na sportovním poli. Proto se automobil značky Opel postavil hned v prvním roce 20. století na startovní čáru závodu do königsstulského vrchu. Do cíle ho vítězně dovedl Heinrich von Opel.

V roce 1907 postavili u Opelů závodní speciál o výkonu 60 koní, s nímž triumfoval tovární jezdec Carl Jörns v Císařské Velké ceně v pohoří Taunus. Panovník byl tímto vozem natolik uchvácen, že z firmy rüsselheimských bratří učinil svého dvorního dodavatele automobilů. V roce 1919 byla v blízkosti továrního areálu dokončena první závodní a testovací dráha v Německu. Měla oválný tvar, betonový povrch a klopené zatáčky. Až o dva roky později byl u Berlína otevřen slavný AVUS. V období mezi světovými válkami dokazuje Opel přinejmenším celé Evropě, že to s účastí na automobilových závodech myslí skutečně vážně. Důkazem toho je kromě četných vítězství i speciální motor, zkonstruovaný k ryze sportovnímu využití. Byl jím první šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 12,3 litru a přispěl k přepsání mnoha automobilových rekordů. Tlustou čáru za rozvojem automobilky Opel udělala druhá světová válka. Spojeneckým náletům v roce 1944 padla za oběť polovina rüsselsheimského podniku a novější závod v Brandenburgu byl zničen celý. Přeživší linka na výrobu modelu Kadett byla rozebrána a odvezena do Sovětského svazu, kde z ní od roku 1946 až do roku 1954 sjížděly Opely pod jménem Moskvič 400.

Během poměrně krátké doby se podařilo automobilce Opel vstát z mrtvých a od -začátku padesátých let se objevovaly na tratích různých závodů modely Olympia a Kapitän. V 50. letech minulého století nasazoval Swedish Dealer Team pod vedením Ragnara Ekelunda do skandinávských soutěží dva vozy Rekord s jezdci Ovem Erikssonem a Lillebrorem Naseniem. Od začátku let šedesátých vystřídal robustního Rekorda menší a obratnější Kadett. Opravdu silně o sobě ale dala rüsselsheimská automobilka vědět až s nástupem modelu Ascona 1.9 l. Jeho provozování na soutěžích v jižní části Evropy bylo svěřeno Italu Virgiliu Conrerovi, starty ve střední a východní části starého kontinentu obstarával německý ladič Günther Irmscher. Žluto-zelená image, za volantem blonďáček z Regensburgu, jehož těžce vyslovitelné jméno se brzy nato skloňovalo v celém motoristickém světě, a druhé místo v konečném účtování evropského mistrovství 1973. To byl pro vedení automobilky signál, že se vydali správným směrem. V následujícím roce proto přesunuli přípravu vozů pro stejný seriál pod tovární křídla.

Ascona Waltera Röhrla, tentokrát ve žluto-černém provedení a navigovaná zkušeným Jochenem Bergerem, byla pro soupeře nepříjemná jako stejně zbarvený bodavý hmyz. Koncem roku se v Rüsselsheimu slavil titul mistra Evropy. Stejný „majstrštyk“ se podařil o pět roků později posádce Jochi Kleint-Günter Wanger s několika variantami Ascony druhé generace. V období mezi ziskem těchto titulů nasazoval Opel do soutěží i model -Kadett GT/E. Po dvou nadějných čtvrtých místech v RAC 1975 (Pond-Richards) a RMC 1976 (Röhrl-Berger) už ale žádný výrazný výsledek nepřišel. Ten pravý trumf vypadl ze závodního oddělení až v roce 1980 v podobě modelu Ascona 400. Její zadní kola poháněl řadový čtyřválec o objemu 2420 cm³ a benzín byl do něho dopravován dvěma dvojitými karburátory Weber 48 DCOE. V hlavě motoru klapala šestnáctiventilová dvouvačková mechanika. V mariáši světového seriálu 1982 dal s tímto vozem všem soupeřům „flek“ v podobě titulu mistra světa vrátivší se Walter Röhrl s Christianem Geistdorferem. V sezóně, kdy Audi nasazovalo svoje Quat-tro! To byl vrcholný okamžik v dějinách automobilky a jejího působení na sportovním poli.

V dalším roce odstartovala naplno éra vozů s pohonem všech čtyř kol, na niž nebyl Opel připraven a Manta 400 se zadním pohonem i Kadett GSI s předním sledovaly konkurenci z uctivé vzdálenosti. Díky své robustnosti ale dosahovaly tyto vozy skvělých výsledků na africké Safari rally nebo Rallye Pobřeží slonoviny. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 1985, kdy světlo světa pohledělo prvně na model Kadett GSI 4x4. Měl startovat ve světovém mistrovství 1987, které mělo být premiérové pro vozy skupiny S, nahrazující legendární „Gruppe B“. Pro ni připravené speciály ale do bojů o světové body nikdy nezasáhly. Ještě v roce 1993 se v rámci koncernu GM objevil model Calibra Turbo 4x4 na Švédské rallye se Stigem Blomqvistem za volantem. Tento projekt skončil mimo jiné i pro vleklé potíže s homologací. Kdo si dnes vzpomene na speciál, u něhož byly poprvé použity aktivní diferenciály? Vozy s kruhem spoutaným bleskem ve znaku se v našich soutěžích začaly objevovat od roku 1966, konkrétně na Rallye Vltava. Se vznikem velkých soutěží začátkem 70. let (Barum, Škoda) jich ve startovních listinách přibývalo. Vždy však byly v rukou zahraničních jezdců. Za všechny uveďme Petera Mattiga, Gerharda Kalnaye nebo Madse Jonssona.

Než nahlédneme do českých luhů a hájů, nemůžeme nevzpomenout dvě velká představení na našem bitevním poli. Mohli je sledovat diváci posledních dvou ročníků Rallye Vltava. Kdo v roce 1973 otevřel její startovní listinu, musel si protřít oči a číst znovu, aby uvěřil. Startovní číslo 2 Sandro Munari, číslo 4 Walter Röhrl. První s Lancií Fulvia 1.6 HF, druhý s Opelem Ascona 1.9 SR. O někom, kdo dokáže vyhrát Rallye Monte Carlo, lze bez pochyby říci, že to za volantem umí. Posledním, kdo si od knížecího paláce odvážel vavříny, byl právě Munari. Jenže i mistr tesař… no, vždyť víte. Ten italský skončil hned v první zkoušce po kotrmelci v hlubokém příkopu. Auto bylo pojízdné, ale časová ztráta na Röhrla veliká. Souboj o její smazání na straně jedné a o její udržení na straně druhé nemá nejspíš v dějinách naší rallye obdoby. Vítězně z něj vyšla Ascona. O rok později, už bez Italovy účasti, předváděl fantastickou stíhací jízdu Walter Röhrl.

Po technických potížích měl v polovině soutěže na první místo ztrátu 15 minut, kterou v závěrečné etapě dokázal dravou jízdou dotáhnout a zvítězit. Pamětníkům běhá při vzpomínkách na tu „hranu“ ještě dnes mráz po zádech. O starty českých jezdů s Opely se ve dvou případech přičinil Agro Team JZD Slušovice. V roce 1984 se objevila, jako přechodné řešení pro posádku Pavlík – Šimek, Manta 200 od Petera Mattiga. První místo v Teplicích a třetí na Barum Rally, to nedávalo špatné vyhlídky do budoucna, ale na další sezónu bylo k dispozici Audi Quattro. Druhou slušovickou posádkou na Opelu, jež se výrazně zapsala do análů tehdy ještě československých rallye, byl Václav Blahna s Pavlem Schovánkem a modelem Kadett GSI. Přestože se nejednalo o špičkové provedení, dokázali s tímto vozem vybojovat v sezónách 1990 a 1991 titul vicemistra a mistra ČSFR. Posledním z trojice mušketýrů, kteří u nás předváděli potenciál vozů Opel, byl Miroslav Janota. Nejdříve s Asconou B, z níž po dvou letech přesedlal na Kadett GT/E. S ním startoval úspěšně i ve dvou ročnících evropského mistrovství historických automobilů.

Opel ADAM Cup

Do světa motorsportu se Opel vrátil v roce 2012. To v Německu odstartoval projekt na podporu začínajících jezdců a vyhledávání nových talentů. Pojmenován byl Opel ADAM Cup. Pohár se ve světě rallye rychle etabloval, o rok později expandoval do Francie a v roce 2015 také do České republiky. Ve spolupráci společností Opel C&S a XTG motorsport byl vypracován zatím tříletý projekt. V prvním ročníku startovalo šest posádek, minulý rok deset. Pohár se tedy rozběhl úspěšně a jeho budoucnost vypadá více než optimisticky, zvláště když se v loňském roce stal Opel významným partnerem Barum Czech Rally Zlín. Opel ADAM už existuje i v dalším vývojovém stupni. Speciály v úpravě R 2 dnes kralují v juniorském seriálu mistrovství Evropy. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie