SILVRETTA CLASSIC RALLYE MONTAFON 2017 – PODVACÁTÉ

Setinové rallye nejsou módou posledních pár let. Silvretta Classic, jedna z nejlepších z nich, se letos jela již podvacáté.

Také Silvretta Classic Rallye Montafon je tradičně pořádána mocným mediálním domem Motor Presse Stuttgart. Prvně se tento setinový závod klasických automobilů jel v roce 1998 a dodnes vyniká působivými scenériemi a náročnou tratí. Kulisy celé události dodávají impozantní alpské vrchy a průsmyky v nejzápadnějším cípu Rakouska, v okolí městečka Bludenz, sousedícím s Německem na severu, Lichtenštejnskem na západě a Švýcarskem a Itálií na jihu. Startovali jsme z vesničky Partenen ve čtvrtek 6. července a čekaly nás tři dny jízdy a přes 600 kilometrů členitým alpským terénem. Silvretta Montafon má sloužit nejen historickým a klasickým automobilům a jejich posádkám, ale také propagaci kraje, zejména pak stejnojmennému lyžařskému středisku. Tím nejdůležitějším jsou zde ale pro milovníky motorismu právě vozy samotné. Co do množství startovnímu poli vévodily stroje Porsche všech myslitelných ročníků a variant (včetně 914/6, 356 a 911) a Pagody od Mercedesu, ovšem i jedinečné automobily mnohdy zanikaly před opravdovými klasiky. Nepoštěstí se vám totiž každý den, abyste v depech a na náročné trati potkali v plném trysku jedoucí Mercedes-Benz 720 SSK (1928), Bugatti 35 B (1926), hned několik Bentleyů 4 ½ z roku 1929 (a byl zde i Speed 8 Le Mans z roku 1946!), Aston Martin 15/98 (1938) nebo Maserati 300S (1955). Mezi nejstarší účastníky patřily raritní závodní Rally AZ (1924), Fiat 520 Competizione (1928), „levnější Cadillac“ La Salle 830 a Ford Model A (oba z roku 1930), britský Talbot London by Abbott (1933) nebo pár Alvisů Silver Eagle (1931 a 1936). Zájemci o novější automobily měli možnost obdivovat například Maserati Shamal (1992; poslední vývojový stupeň Biturba), Ferrari F40 (1989), Audi Sport Quattro (1985), hned dvě Ferrari 308 (obě 1978), impozantní Lancii Stratos (1975) či Sierry XR4i a Cosworth z poloviny osmdesátých let. Celkem se na start postavilo 203 automobilů a do cíle nedojely jen čtyři z nich.

Tradicí se stala účast továrních týmů, pro něž je Silvretta Classic Rallye vítanou možností k provětrání jejich depozitářů. Kromě skupiny vozů značky Mercedes-Benz, jednoho z hlavních sponzorů soutěže, mezi ně patřily také BMW Group Classic, Team ZF nebo Team Opel Classic. Ten ke startu připravil čtyři vozy ze svých sbírek, soutěžní Opel Commodore B GS/E z roku 1971 se startovním číslem 161 řídil Joachim Winkelhock, šarmantní veterán závodů formule 1 či DTM, známý pod přezdívkou „kouřící Joe“, o poznání novější Commodore C z roku 1982 vedla jedna ze tří dámských posádek soutěže Elena Funk a Henriette Herfeldt (číslo 162) a krásný sedan Commodore A GS/E z roku 1971 (159) jsem dostal příležitost řídit sám, přičemž navigátora mi dělal Jean-Philippe Kempf, šéf evropské komunikace značky Opel. Čtvrtý vůz, kupé Commodore A z roku 1970 (160), do závodu nevyjel, maďarská posádka se do Rakouska bohužel nestihla přesunout. Tým Opel po těchto vozech nesáhl náhodou, dva z nich totiž nesly přívlastek GS/E, jenž byl jasným odkazem na novou generaci vlajkové lodi Opel Insignia Grand Sport (viz AR 4/’17). Jezdí se samozřejmě předepsanými průměry a v každé etapě je několik dalších měřených úseků, v nichž je třeba dojet co nejpřesněji podle stanoveného času, takže ani dříve, ani později. K tomu jsou vždy připraveny ještě úseky tajné, jež se před vámi mohou vynořit prakticky kdykoli. Navigace GPS je pochopitelně nepřípustná a vhodné je mít při sobě hned několik stopek. Nám se s Jean-Philippem příliš nedařilo, zčásti to bylo dílem technických potíží s palivovým čerpadlem a zčásti naší nezkušeností. Zvítězila posádka Burkhard Müller/Fabian Mohr na voze Mercedes-Benz 300 SLS z roku 1957 s pouhými 356 trestnými body.

Převzato z časopisu

Fotogalerie