Ford Transit EV – Elektrická legenda

Označení Transit se stalo v globálním měřítku synonymem pro menší užitkový automobil. Připraven je i na dobu elektrickou.

První Ford Transit z roku 1965 slavil úspěch dávno před tím, než se začal v roce 1992 volit dodávkový automobil roku. Od té doby se stal Transit laureátem titulu „Van of The Year“ již pětkrát. Po polovině století, ve které byla technika ve smyslu klasické mechaniky vypiplána snad až k dokonalosti, se hledají nové cesty. Nastupují hybridní pohony a přijde i pohon čistě elektrický. Tento pohon je známý již 120 let, ale pořád není uspokojivě vyřešena otázka skladování elektrické energie. Pro nastupující dvacátá léta 21. století připravil britský Ford několik elegantních řešení pro typové řady Transit/Tourneo a Transit/Tourneo Custom. Označení Transit používá Ford pro dodávky a Tourneo pro osobní minibusy. 

Základem je dobře známý dvoulitrový vznětový čtyřválec EcoTorq Euro 6, přeplňovaný turbodmychadlem, jenž se, podle nastavení řídicí jednotky, nabízí ve čtyřech výkonových variantách 105, 130, 170 a nově 185 koní, tedy až 136 kW/3500 min^-1 a 475 N.m/1750 – 2750 min-¹. Optimalizací konstrukce se podařilo snížit měrnou spotřebu o 7 % a pro všechny verze byl zaveden systém Stop-Start. K motorům jsou přiřazeny manuální šestistupňové převodovky, a to jak pro vozy s předním, tak i se zadním pohonem. Pro nejvýkonnější motory a zadní pohon se alternativně nabízí převodovka samočinná s deseti stupni. Ford zvolil mild hybridní řešení spočívající v celkem jednoduchých úpravách základního motoru. Alternátor 14 V je nahrazen elektrickým spouštěč-generátorem 48 V, spojeným s Li-Ion akumulátorem 10 A. Motor je spouštěn přes vícenásobný drážkový řemen, který je mechanicky napínán dvojitou kladkou. Poslední změnou je řemenice na klikovém hřídeli, umožňující vhodně regulovat pohon příslušenství. V tomto uspořádání je vůz stále poháněn upraveným spalovacím motorem a elektromotor jen pomáhá při akceleraci nebo vysokých jízdních odporech. Naopak při jízdě setrvačností nebo brzdění motorem přechází spouštěč z režimu motorického do režimu generátorického a dobíjí akumulátor. Kromě zcela samočinně pracujícího systému Stop-Start řidič nepociťuje žádný rozdíl v ovládání a chování hybridního pohonu mHEV ve srovnání s pohonem „klasickým“. Rovněž rozdíly v užitečné hmotnosti a ložném objemu jsou velmi malé, až zanedbatelné.

Loňskou novinkou v segmentu dodávkových automobilů byl model Ford Transit/Tourneo Custom pHEV (plug-in hybridní pohon). V tomto případě jde o sériový hybridní pohon bez mechanického spojení spalovacího motoru s poháněnými koly vozidla, tj. elektromobil s pohonem pouze elektrickým, trakčním motorem 93 kW (126 k), napájeným z akumulátoru s kapacitou jen 13,6 kWh. Doposud bylo toto technické řešení hybridního pohonu používáno jen u autobusů pro městský a příměstský provoz. Protože kapacita akumulátoru je, s ohledem na jeho minimalizované rozměry a hmotnost, poměrně malá, je ve voze tzv. Range Extender (prodlužovač dojezdu). Tvoří jej litrový zážehový tříválec Euro 6 EcoBoost s kapalinou chlazeným elektrickým generátorem dobíjejícím akumulátor a přímo napájejícím trakční elektromotor. Celkový dojezd vozidla je 500 km, z toho 56 km jen na akumulátor. Akumulátor lze využít i jako zdroj energie pro elektrické ruční nářadí až do příkonu 6 kW, což ocení především řemeslníci. Na akumulátor poskytuje Ford záruku 8 let nebo 160 000 km. Jeho dobíjení je možné třemi způsoby: I – přímo z rozvodu nízkého napětí 230 V, 10 A – 4,3 hod., nebo 16 A – 2,7 hod., II – rekuperací kinetické energie vozidla při brzdění, nebo III – využitím zdroje „Range Extender“. Jízdní režimy vozu se nastavují pákou voliče s označením jako u samočinných převodovek. Dvoupedálové ovládání vozu je jednoduché a příjemné. Poloha voliče L je určena pro případ potřeby rychlého a intenzivního dobíjení akumulátoru. Přepínačem na palubní desce lze ještě volit způsob jízdy takto: EV Auto (plně samočinná), Now (jen elektropohon), Later (odložení elektrické energie pro pozdější využití) a Charge (dobíjení). Užitkové parametry vozu, tj. 1130 kg a 6 m³, se zásadně neliší od hodnot u standardního typu. ­Příznivé jsou i ekologické parametry: 60 g CO₂/km, resp. 2,7 l/100 km (laboratorní cyklus NEDC) a 80 g CO₂/km, resp. 3,6 l/100 km (silniční cyklus WLTP). Nejvyšší rychlost vozidla je 120 km/h. Na výpis použitých jízdních asistentů a možností konektivity již místo nezbývá. Ford ale v základu nabízí snad vše, co je dnes běžné, jako ABS/ASR, ESP, Hill Holder, Lane ­Assist, atd. 

K testování novinek v okolí Stockholmu připravilo vývojové středisko Fordu ve Velké Británii 40 hybridních vozidel Transit/Tourneo a Transit/Tourneo Custom mHEV a pHEV, které všechny byly vytíženy téměř na 100 % (i s posádkou). Vedle technické prezentace vedené odborníky z vývoje už na jízdy mnoho času z dvoudenní akce nezbylo. Z řady typových variant mHEV se na kratší trase u letiště Arlanda daly stihnout čtyři jízdy a na dlouhé trase asi 100 km, pro pHEV jízdy dvě. Nyní už bude záležet jen na obchodní politice Fordu a přístupu státních orgánů k pobídkám v zavádění ekologicky výhodnějších vozidel do běžného a každodenního provozu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie