Kvalita paliv – Kvalita paliv je v ČR oproti Evropě nadprůměrná

Kvalita benzínu a nafty je na českých čerpacích stanicích dlouhodobě vyšší než v Evropě. Potvrzuje to souhrnná zpráva Evropské komise.

Jak si ale ověřit, že právě ta vaše pumpa není na štíru s kvalitou? Česká obchodní inspekce (ČOI) pravidelně kontroluje kvalitu pohonných hmot v Česku a výsledky zveřejňuje. Je pro běžného spotřebitele možné se ve výsledcích kontrol a v pokutách za nejakostní paliva zorientovat?

Ze souhrnné zprávy o kvalitě motorových paliv v členských zemích EU vyplývá, že Česká republika je na tom oproti evropskému průměru dlouhodobě lépe. V roce 2015 bylo v Česku zjištěno 1,2 % vadných vzorků u benzínu a 0,2 % u nafty, zatímco v EU to bylo 2,7 % a 0,8 %. Nutno ale podotknout, že na rozdíl od ČR v monitoringu Evropské komise nefiguruje kontrola bodu vzplanutí nafty. Ten je přitom podle výsledků kontrol ČOI u českých pump nejčastější závadou nafty. „Nejčastějším zjištěním na kontrolovaných čerpacích stanicích je odchylka od bodu vzplanutí nafty. Ten je citlivým ukazatelem kontaminace nafty benzinem,“ uvádí Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí ČOI. „Zatímco normou je požadována hodnota 55 °C, potenciální nebezpečí poškození motoru je možné předpokládat při bodu vzplanutí nižším než 30 °C, a zejména pak nižším než 20 °C. To může znamenat obsah benzinu více než 1 % a v souvislosti se snížením viskozity by tak mohlo dojít k mechanickému poškození dílů palivové soustavy,“ dodává Jiří Fröhlich.

O výsledcích kontrol informuje ČOI pravidelně v rámci pravomocných rozhodnutí o uložených pokutách z kontrol paliv, která obsahují velmi podrobný popis situace. „Pro běžného spotřebitele je tento výstup velmi nepřehledný. Aby si ověřil, jak je na tom s kvalitou například jeho oblíbená čerpací stanice, musí se proklikat všemi měsíci na stránkách ČOI a hledat, zda ji tam náhodou nenajde jako tu, jíž byla pravomocně uložena sankce,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil. Podle něj není praktická informační hodnota tohoto seznamu pro běžné spotřebitele příliš velká. „V okamžiku právní moci rozhodnutí se už na čerpací stanici prodává úplně jiné palivo než v době kontroly,“ dodává Damir Duraković.

Výše udělených sankcí může spotřebiteli dát přehledný obraz ohledně závažnosti pochybení provozovatele čerpací stanice, ale neplatí to vždy. „Při ukládání sankce správní orgán přihlíží i k jiným hlediskům než jen k závažnosti prohřešku. Vyšší pokuta může být udělena i z důvodu opakujících se prohřešků nebo nespolupráce s ČOI a tak dále,“ upozorňuje Jiří Fröhlich. Podle odborníků z oboru pak výše pokuty z pohledu spotřebitele zkreslují závažnost provinění. „Pokuty za nekvalitní paliva jsou ve srovnání s jinými obory extrémně vysoké, i když je ČOI uděluje spíše ve spodní hladině možného rozsahu,“ uvádí Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR. „Pokud spotřebitel vidí, že čerpací stanice dostala pokutu například 40 000 korun, může mít pocit, že došlo k prodeji významně poškozeného, nekvalitního zboží. Přitom taková výše pokuty je obvykle udělována za marginální prohřešky, kdy je zjištěné zboží sice v rozporu s kvalitativní normou, ale svým složením nemohlo způsobit jakoukoli újmu vozu spotřebitele,“ dodává Ivan Indráček s tím, že typickým příkladem jsou mírně snížené body vzplanutí u motorové nafty nebo vyšší tlaky par u benzínu.

Řešením by mohla být online evidence čerpacích stanic obsahující mimo jiné i výsledky kontrol kvality. Doplnění evidence čerpacích stanic, kterou již nyní vede Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), o informace o všech kontrolách kvality pohonných hmot, jež na čerpací stanici proběhly, bohužel zatím nebylo do zákona prosazeno. „Představa naší organizace je taková, že spotřebitel by měl mít k dispozici informace v podobě mapy, kde by se mohl se podívat na to, jak dopadaly kontroly na vybrané stanici třeba za poslední rok,“ popisuje Tomáš Palla, vedoucí osobní poradny Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace. „Pokud byla u nějaké kontroly uložena sankce, bylo by rovněž uvedeno, za jak závažný prohřešek,“ dodává Tomáš Palla s tím, že podstatné pro spotřebitele není ani tak pozdější rozhodnutí ČOI, ale spíše aktuální konkrétní výsledek kontroly, který pravomocné rozhodnutí mnohdy až o měsíce předchází. Výsledek je totiž málokdy zpochybněn a případné spory se vedou spíše o výši uložené sankce nebo o formální pochybení dozorového orgánu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie