Kolébka nejvýkonnějšího tahače

Samozřejmě, že v době globalizace a spojené Evropy je na místě se zamyslet nad faktem, že vyrábět automobily na jednom místě se dnes již nemůže vyplatit. Co víc, samozřejmě, že i vozidla MAN vznikají v různých továrnách.

Motory se vyrábějí v Norimberku, profily rámů v Gustavsburgu, v Penzbergu je speciální výroba, autobusy vznikají v Salzgitteru, společně se zhruba čtvrtinou výroby řady TGA a zbytek silničních tahačů a vozidel s uplatněním projektu Trucknology Generation v Mnichově. Kabiny se vyrábějí také v Polsku.

Další dvě místa, odkud vozy MAN vyjíždějí, jsou u našich jižních sousedů v Rakousku. Ve Steyru produkují lehkou modelovou řadu a kabiny. V hlavním městě Rakouska, ve Vídni, potom je výroba speciálních vozidel. A právě poslední místo nás v redakci výrazně zaujalo.

Především je to velmi blízko, tak říkajíc za rohem a za druhé se jedná o v určitém smyslu doslova komorní automobilku, nebo chcete-li továrnu. Shodou okolností její adresa zní: MAN Sonderfahrzeuge AG, Brunner Strasse 44 – 46 Wien. No vida, tak další důvod, proč se do fabriky vypravit. Je vlastně nejbližší montáží těžkých nákladních automobilů při naší republice.

Hluboká tradice

Kořeny firmy sahají až do předminulého století, kdy byla založena společnost Gräf & Stift, později Wiener Automobilfabrik AG Gräf & Stift Z její produkce pochází osobní automobily, z nichž některé psaly doslova historii. V garážích Schönbrunnu měl tuto značku i císař František Josef, používal je i císař Karel I.

Druhá automobilová továrna, která položila základy dnešnímu MANu ve Vídni byl rakouský Austro-Fiat, který později transformoval na Österreichische Automobilfabriks-AG a stal se nositelem licenční výroby motorů MAN s přímým vstřikem paliva.

To ovšem bylo až v roce 1936. Značka ÖAF se postupně v druhé polovině dvacátého století proslavila výrobou dvanácti až šestnácti tunového nákladního vozidla Tornado, které vydrželo ve výrobě až do roku 1977. V roce 1971 byly obě firmy spojeny pod názvem ÖAF-Gräf & Stift Aktiengesellschaft. V tom samém roce došlo k integraci nově vzniklé společnosti do uskupení MAN Nutzfahrzeuge, později k oběma starým značkám přibyl ještě Steyr.

Pro Rakousko ŐAF

Dnes je na vozidlech vyráběných ve Vídni určených pro jiný než rakouský automobilový trh značka MAN. Tam, kde tradiční nejstarší názvy mají své kořeny a kde byly velmi úspěšné však ještě zůstávají na čelních maskách. Mimo Rakouska je tomu tak ještě například v Saudské Arábii, kde si Steyry místní velmi považují.

Vídeňské automobilové fabriky se proslavily několika pionýrskými konstrukcemi vozidel. Vznikl zde první vůz s pohonem kol přední nápravy, desetimístné vozidlo známé jako Dolomite Bus nebo nákladní automobil s užitečnou hmotností 4 t.

V období, kdy již spadaly známé značky pod MAN, se firma proslavila především výrobou autobusů a vozidel pro speciální určení. Kromě toho, že například vybavila Vídeň autobusy na pohon LPG, v roce 1984 se úspěšně zhostila projektu tažných vozidel pro kosmický program Ariana.

Dvě vozidla schopná táhnout až 1250 t těžký náklad, byla vybavena speciálním dvanáctiválcovým motorem, který má svůj původ v lodní produkci. Jeho maximální výkon 1300 k byl redukován na zhruba 800 k. Zajímavostí je nejvyšší rychlost na první převodový stupeň – 0,5 km/h. Do dnešní doby jsou vozidla v provozu a slouží svému původnímu účelu.

Nová fabrika

V roce 1988 byla po čtyřech letech plánování a výstavby otevřena na jižním konci Vídně nová fabrika, která na rozloze 4,32 ha poskytuje prostor pro výrobní haly, skladové prostory, školící středisko určené pro rakouské zákazníky, zázemí administrativě a prodeji výrobků do Rakouska, servisu a centrálnímu skladu pro region střední Evropy.

Pracuje tady na 1400 lidí v odbytu, skladu a výrobě a objem zastřešeného prostoru činí 393 700 m3. Roční výrobní kapacita je více než 3400 vozidel, z nichž dvě třetiny jdou na vývoz. Hlavními odběrateli jsou zákazníci ze států západní Evropy, Asie a Austrálie.

Od roku 1989 patří do velkého koncernu MAN Nutzfahrzeuge sto procentně vlastněné dceřiné společnosti ÖAF & Stift AG a Steyr AG (Daimler-Puch). Organizačním opatřením se zjednodušila kromě jiného i například obchodní síť.

Výroba speciálů

Těžištěm Vídeňské továrny je program zvláštních vozidel. Tak, jak praví jeden z reklamních sloganů, že MAN je váš partner v každé situaci, tak pro ty nejsložitější situace vznikají vozidla právě zde.

Jde především o těžké podvozky pro vozidla s celkovou hmotností do 50 t se dvěma, třemi, čtyřmi nebo pěti nápravami, určené pro dostavbu stavebními nástavbami, komunálními nástavbami, hasičskými speciály nebo jinými vysoce specializovanými aplikacemi. Podvozky s třetí řízenou nápravou, která může být hnaná nebo nehnaná, vlečená nebo tlačená a zvedací.

Těžké silniční tahače s celkovou hmotností soupravy až 250 t a speciální úpravy sériově vyráběných vozidel MAN na základě zákaznických požadavků. Například zástavby jiných motorů, převodovek či jiných komponentů včetně komunálního příslušenství.

Mezi výrobky z Vídně najdeme i speciální vojenské aplikace vyráběné na základě tzv. X rámů s velkou šířkou, nebo naopak vozidla speciálně určená pro provoz v rakouských nebo švýcarských Alpách. V konstrukci jednotlivých podvozků se uplatňují s výhodou mechanické nebo hy-- .DROPneumatické systémy odpružení.

Vozidla jsou skládána s využitím běžně vyráběných součástek v kombinaci se speciálními konstrukčními řešeními, jako je například hydraulické natáčení celé osy.

Úspěšné modely

Jednu ze zajímavých skupin speciálu tvoří právě výroba třínápravových plněpohonných nákladních vozidel s třetí řízenou nápravou určených pro stavbu lanovek. Další úspěšnou skupinou jsou čtyřnápravové podvozky a celá vozidla s pohonem kol všech náprav nebo 8x6. To je opravdová lahůdka značky MAN. Skvělé trakční vlastnosti, skvělá nosnost srovnatelná s typem 8x8, a přitom nižší vlastní hmotnost a nižší cena.

Pro holandský automobilový trh jsou vyráběny pětinápravové speciály. První dvě řízené nápravy jsou uloženy na mechanickém odpružení. Třetí náprava je sedmiapůltunová a je hy-- .DROPneumaticky odpružena. Všechny tři jsou osazeny jednomontážemi, čtvrtá a pátá náprava jsou třináctitunové s dvojmontážemi.

Poslední náprava je navíc řiditelná, resp. natáčená pomocí hydraulického systému RAS 03 od ZF. Existují další speciality, jako třeba těžká vozidla 8x8 s třinácti- a šestnáctitunovými nápravami, určená pro tzv. Road Train jezdící přes australský kontinent, nebo podvozky 10x8 se čtvrtou nehnanou nápravou.

Těžké a výkonné tahače

Pověstnými vídeňskými produkty MAN byly a jsou těžké silniční tahače. V průběhu letošního roku nastupuje do sériové výroby MAN TGA 41.660 s vidlicovým desetiválcovým motorem D2840 LF25 LLK se zdvihovým objemem 18 273 cm3. Maximální výkon tohoto bumbrlíčka je 485 kW resp. 660 k a podílí se na něm také systém vstřikování Common Rail.

Zajímavý je též maximální točivý moment, který atakuje hranici 2700 Nm a je po pravdě řečeno držen zkrátka. Jen malý zásah do motoru a maximální výkon může lehce přesáhnout 700 k a točivý moment vyletí přes 3000 Nm. Ale to nikomu nepovídejte, to není oficiální strategie.

U motoru V10 je použito vstřikovací čerpadlo CP2/4, které je spojeno se dvěma řídícími jednotkami EDC7 a řídícím počítačem FFR pomocí sběrnice CAN bus. Každá řada válců má svůj tlakový systém vybavený senzory a plnicím i pojistným ventilem. Čtyřventilová mechanika a splnění emisních limitů podle normy EURO 3 je samozřejmostí, ve výhledu je i plnění EURO 4.

Model H95, jak je tento „Goliáš“ také označován, bude vbrzku bezkonkurenčně nejsilnějším sériově vyráběným nákladním automobilem. Vpředu naviják uzpůsobený na tah až 100 t a vzadu závěs se dvěma výškovými polohami pro tah 250 t. To jsou úžasné parametry.

Když k tomu přidáme budku TGA a za nádrží a přídavným chladičem vyvedené dvě výfukové roury směřující do nebe a chráněné chromovými obaly, pak mi uvěříte, že jde opravdu o krasavce nad jiné. Však jsme se na něj také velmi těšili a přiznám se, že právě tento model byl hnacím motorem naší návštěvy ve Vídni.

Ve výrobě

Prohlídku fabriky jsme začali na dvoře mezi hotovými vozidly. Objevili jsme zde řadu speciálů v nejbizarnějších kombinacích technických parametrů. Vozy určené pro Rakousko jsme jednoduše poznali podle značek ÖAF na přední kapotě. Mezi civilisty bylo i pár vojenských speciálů. Některé postavené na běžných civilních podvozcích, jiné zcela podle gusta zákazníka s obrovskými taktickými pneumatikami.

Podle motoru, zda šlo o EURO 3 či nižší variantu z pohledu dodržování emisních limitů bylo možné odhadnout zda je zákazník z Evropy nebo asijských států.

Pro zákazníka z Číny byla připravena vozidla s dělenými ráfky Trilex. To aby se jim lépe opravovaly případné defekty, resp. aby je byly vůbec schopni v některých oblastech opravit.

Od budek k motorům

Na začátku montážní linky jsme byli přítomni kompletaci budek. Skelety přicházejí z koncernových podniků a zde ve Vídni se dokončují včetně laku. Hned na začátku je nutno vysvětlit, že výroba je zde opravdu komorní a řekl bych v rodinném duchu. Velmi příjemné prostředí není podbarveno hekticky pobíhajícími pracovníky, aby stihli tempo linky, jejíž rychlost ostatně ovlivňuje mnohokrát někdo, kde není ani výrobnímu procesu přítomen.

Jednotlivé konstrukční skupiny procházejí montážními stanovišti na vozících, jejichž pohyb je vybuzen u budky silou pracovníka či v případě rámu či vozidla v poslední fázi kompletace silou elektrické ještěrky.

Vedle montáže jsou ve fabrice také výrobní prostory, kde vznikají jednotlivé součásti rámů, výfukových a sacích potrubí motoru a některé speciální kousky. Motory se kompletují na speciální lince včetně montáže převodovek, popřípadě doplněné i o měniče točivého momentu. Vlastní vozidlo vzniká od rámu do jehož podélníků se na místě vrtají otvory pro příčníky a další konstrukční celky.

Ve Vídni se šroubuje

Výroba ve Vídni je pověstná také rozebíratelnými spoji na rámu. Laicky řečeno, rámy se zde převážně šroubují, v jiných výrobnách MAN se převážně nýtují. Na obrácený rám jsou navěšeny systémy odpružení a samotné nápravy. Poté je rám otočen do normální polohy, postaven na kola a celý olakován.

Z lakovny (koncem října má být dobudována na 708 m2 nová část lakovny za 3,3 milionu eur) se dostává na stanoviště zástavby hnacího agregátu, motoru s převodovkou s osazeným vodním hospodářstvím a poté k montáži budce. Zjednodušeně řečeno putuje na stanoviště oživení funkcí a k „došmajchlování“.

Kompletační linky jsou zde dvě.

Na jedné se pracuje na speciálech na druhé na lehčích typech. Vedle oživovací stanice je linka na výrobu prototypů a vysoce specializovaných vozidel. A právě zde jsme je objevili. Naše Goliáše, na něž jsme měli spadeno od začátku. V různém stavu rozpracovanosti se před námi skvěly tři kousky MAN TGA 41.660.

Jednou z velkých výhod je, že ve Vídni přímo tyto modely konstruují a vyrábějí až do konečné podoby. MAN je tak schopen dodat nejtěžší silniční tahač přímo na klíč bez dodělávek a dostaveb jiných firem. Z prototypového stání vedla naše cesta do prostorů kontroly. Zde probíhají poslední úkony před vyvezením vozidla na parkoviště hotových produktů.

Vlastně touto poslední štací skončila také návštěva vídeňské továrny MAN. S předvedeným jsme byli velmi spokojeni a s dobrým pocitem, že MAN je schopen nabídnout vozidlo pro každou situaci a splnit téměř jakýkoliv nápad zákazníka, jsme vyrazili přes Vídeň zpět k našim hranicím.

text: Milan Olšanský

foto: autor

zdroj: Trucker 9/2003