Chevrolet Corvette Stingray concept - Sny a skutečnost

Chevrolet Corvette je legendou mezi americkými sportovními automobily, nesmírně populární, které se nevyhnulo ani účinkování v akčních filmech…

Navzdory loňským problémům General Motors neustaly práce na podpoře filmu Pomsta poražených (Transformers 2) režiséra Michaela Baye, pro nějž Chevrolet Motor Division a GM Design Studio X vyvinuly automobilového robota Sideswipe, ztělesněného studií Corvette Stingray High-Tech Hybrid Supercar. Koncept dvousedadlového kupé se vzhůru vpřed výklopnými křídlovými dveřmi (ve stylu Lamborghini) se představil na autosalonu v Chicagu 2009 a je moderní interpretací minulosti, současnosti a budoucnosti Corvetty.

„Navzdory trendu prozrazovat budoucí styl na koncepčních studiích nečekejte, že se další generace Corvette C7 bude tomuto konceptu výrazněji podobat,“ říká Tom Peters, designer studie Stingray Concept, ale také nového sériového Camara, a dodává: „Tím ovšem nevylučuji, že se některé prvky na C7 neobjeví. Řekl jsem našim designerům, že sedmička musí vypadat ještě lépe!“ První linie konceptu prý byly načrtnuty už o šest let dříve než se objevil na veřejnosti, tedy před zahájením vývoje nového Camara, a proto jeho prvky můžete vidět právě na kupé Chevrolet Camaro modelového roku 2010 (pátá generace Camara přijde na český trh v první polovině příštího roku) a šesté generaci Corvetty (C6).

Design konceptu byl naopak inspirován bohatou historií Corvetty, která slavila premiéru v první generaci na výstavě GM Motorama 1953 v newyorském hotelu Waldorf-Astoria, první zastávce kdysi neobyčejně populární putovní výstavy, jež předváděla automobily budoucnosti z vývojových dílen General Motors. Odezva na Corvettu byla obrovská, a tak první vyjely už 30. června 1953 z výrobních linek závodu General Motors ve Flintu (MI). Tom Peters uvádí, že designová insiprace konceptu začala závodním vozem Corvette Sting Ray z roku 1959, jehož karoserii podle zadání Billa Mitchella vytvořil Larry Shinoda, a Dick Thompson s ním vyhrál mistrovství SCCA 1960 ve třídě C Modified; tento vůz představil klíčové elementy stylingu druhé generace Corvetty. Záď s děleným oknem je samozřejmě vzpomínkou na Sting Ray ročníku 1963 (Tatra 603 přinesla toto řešení už o hezkých pár let dříve), zatímco vystouplé blatníky připomínají novější Corvetty, jež následovaly po studiích Mako Shark I a II (1961 a 1964), předobrazech dalších generací C2 a C3.

Kapota se otevírá směrem vpřed včetně blatníků (jako u SLR McLarenu), v konstrukci samozřejmě nechybějí pokrokové plasty, vyztužené uhlíkovými a grafitovými/nylonovými vlákny (pro Corvettu nic nového, už první měla laminátovou karoserii). Uhlíkové kompozity najdeme rovněž v interiéru, zejména na přístrojové desce, jíž dominují dva velké kruhové přístroje (vlevo otáčkoměr do 8000 min 1, vpravo rychloměr do 200 mph). Vícefunkční volant nese ve vodorovných kompozitových ramenech dva otočné kulové ovladače; vpravo se jím intuitivně ovládá zábavní systém, klimatizace a navigace, vlevo pět odlišných režimů pohonné jednotky. Displej na mohutné středové konzoli slouží mj. vyhodnocení časů na okruhu, připojení k internetu, zobrazení režimu pohonu, navigaci, zábavnímu a informačnímu systému apod. Pod kapotou je osvědčený vidlicový osmiválec řady LS (objem kolem 7 litrů) s deaktivací válců, označení Hybrid Stingray na krytech hlav válců je ovšem jen fikcí. Studie přišla na miliony dolarů, a proto se s ní při zkušebních jízdách a filmování
jezdilo rychlostí na obvyklé úrovni do pouhých 35 km/h (stejně jako třeba se studií šestnáctiválcového sedanu Cadillacu Sixteen z roku 2003).

Některé z předcházejících studií Corvette představujeme na této dvoustraně; bylo jich ovšem mnohem více! Corvette SS vznikla z iniciativy Zory Arkus-Duntova, přezdívaného Otec Corvetty, jako odpověď na evropské sportovní prototypy; slavila debut ve 12 h Sebringu 1957 (motor 4,6 l, rám z ocelových trubek, karoserie z hořčíku, hliníkové bubny brzd, zadní náprava De Dion). Studie Sting Ray 1959 je zmíněné dílo Larryho Shinody, slavného designera GM; první Mako Shark 1961 s vystupujícími výfuky na boku nese stylistické prvky druhé generace C2; Grand Sport 1963 představuje vylehčenou verzi druhé generace C2 pro automobilové závody (plán výroby stovky kusů se však nenaplnil); Manta Ray 1969 je přestavbou studie Mako Shark II (1964), která dostala hliníkový osmiválec ZL1 big block, když předtím předurčila C3; Aerovette 1973 dostala small block V8 jako přestavba konceptu Corvette Four Rotor s čtyřrotorovým motorem systému Wankel a konečně Corvette C5 R je závodní provedení páté generace, které vyhrálo čtyřiadvacetihodinovku v Daytoně 2001 v absolutní klasifikaci a zaznamenalo několik triumfů ve třídě GTS, resp. GT1 ve 24 h Le Mans.


Zdroj: Automobil 11/10
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie