Jeden z největších – Bohatýr v ohrožení!

Celá řada zainteresovaných si to uvědomuje od samotného počátku, nicméně málokdo o tom mluví. Ukrajina, zvláště ta východní je střediskem leteckého průmyslu a výroby částí kosmických lodí.

Ano, nejde o nic menšího než o přerozdělení sféry vlivu. Unipolární systém světa se ukázal jako nevýhodný, a to jak pro všechny vazaly, tak z hlediska možné a nutné rovnováhy ekonomické, sociální...

Ta globalizace!

Jak moc je navíc celý svět propleten ekonomickými a spotřebitelskými vztahy, dokumentuje například taková drobnost, jako je kritická situace panující kolem nasazení a využití jedněch z největších dopravních letadel světa – An-124 Ruslan. Flotily těchto „vzdušných bohatýrů“, z nichž tu větší (10 letadel) provozuje společnost Volga-Dněpr multimilionáře Alexeje Isajkina, zajišťují cca třetinu dopravy nadrozměrných zásilek po celém světě. A k tomu, aby super letouny An-124 Ruslan, mimochodem vyprojektované částečně v letecké kanceláři Antonov v Kijevě a vyrobené na východě Ukrajiny mohly bezpečně do vzduchu, resp. aby vůbec byly k letovému provozu připuštěny, potřebují pravidelné prohlídky a hlavně certifikovaná povolení vydávaná právě společností Antonov v Kyjevě (zde je totiž výrobní dokumentace Ruslanů a všechny potřebné technické záležitosti). Jenže současná krize takovému byznysu moc nenahrává, navíc si přičtěme víceméně alibistické sankce západních států uplatňované vůči Rusku. Že je to jedno, jeho věc. Isajnkinova? No to by byla, kdyby zhruba 70 % zakázek netvořily zakázky přesunu těžké bojové techniky armád NATO z a do destinací, kde toto vojenské společenství provádí svou křesťanskou pomoc všeho druhu, v současnosti především Afganistánu.

Závislost NATO

Řeklo by se, že si NATO nalezne jinou přepravní společnost. Nakonec první smlouva s NATO, která byla podepsána v roce 2006 byla označována jako tzv. dočasné řešení. Jenže od té doby byla již dvakrát prodloužena. Žádná z armád aliančních zemí totiž nevládne letouny takové přepravní kapacity. A tak se stalo, že celé NATO je při přesunech nadrozměrných nákladů vzduchem na společnosti Volga-Dněpr resp. Ruslan SALIS (společný podnik Volga-Dněpr a Antonov zaměřený na vojenské zakázky, Ruslan International – podnik zaměřený na civilní zakázky) bytostně závislé. Podle některých odborníků se by snad NATO mohlo po vypršení smlouvy s Ruslan SALIS v roce 2014 obrátit přímo na kyjevský Antonov, jenže není jisté, zda by přepravní kapacita sedmi letadel, které tamní podnik provozuje, stačila. Společnost Volga-Dněpr potřebuje získat certifikáty k provozu pěti Ruslanů během dvou měsíců (v době psaní článku). Další dva stroje mají mít prohlídku v roce 2015 a další potom 2016. Přesto, že jde jen o jeden z mála „drobných“ problémů točících se kolem současné Ukrajinské krize, je podle expertů naprosto jasné, že se NATO bez Ruslanů prostě neobejde. A pokud vše půjde současně naznačeným směrem, je možné, že si Ukrajina řeže v tomto smyslu pod sebou větev – letecký průmysl v této zemi zaměstnává na desítky tisíc lidí. Může se stát, že se Ruslany nakonec budou vyrábět i provozovat zpoza Uralu – určitá paralela by tu již byla.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie