Fabok rozmrazovač - S proudovými motory

Začalo to téměř nevinně. Při pojíždění letadla na Stuttgartském letišti jsem si z okénka všiml čehosi podivného. Nákladního vozu s cisternou a s přední rampou na níž byly umístěny dva letecké proudové motory.

Když se setkáte s tak podařeným speciálem, nedá vám to rozhodně spát. Snažil jsem se seč jsem mohl, abych zachytil co možná nejvíce. Hlavu jsem si málem vykroutil a foťák téměř prostrčil „sklem“ okénka.Podivné „pajadlo“ s vzezřením čehosi z hmyzí říše se přibližovalo, před sebou obláček sněhu a zmrazků. Aha, všechno je jasné – je to proudový rozmrazovač a navíc postavený na podvozku Mercedes-Benz – jak příznačné pro město Stuttgart! Že jde opravdu o proudové motory bylo ostatně hned jasné. Ty, u našeho letadla už dávno ztichly, zatímco jak se rozmrazovač letištní plochy přibližoval jeho dvě „roury“ se hlásily o slovo.

Specialista FABOK
Nedalo mi to a zašel si na správu údržby letiště vysondovat, zda by se vůz nedal vyfotit z blízka. Nedal – inu letiště mají svá pravidla. Ovšem něco jsem získal – českou stopu! Za prvé ty dva proudové motory nesou označení M 701 a byly původně určeny pro pohon legendárního vojenského cvičného letounu Aero L 29 Delfín (první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu). A za druhé výrobcem speciálu je česká firma FABOK.Vida, vida, kam se české ručičky a konstrukční fištrón také prosadí. Nebylo tedy nic jednoduššího než se vypravit do firmy Fabok spol. s r.o., která sídlí v Mochově u Prahy.

Společnost, kterou založil a neustále kočíruje pan František Bouček je ryze česká. Konstruuje a vyrábí především speciální komunální nástavby pro čištění kanalizačních sítí, manipulaci s nebezpečnými odpady dle ADR směrnic, recirkulaci odpadních vod a distribuci PHM. Je toho ještě daleko víc, nicméně již jen tento výčet mě ujistil, že jsem na té správné adrese.Protože FABOK má svoji vlastní konstrukční oddělení je zřejmé, že firmě není cizí žádná zajímavá výzva – a tou proudový odmrazovač letištních ploch nesporně je. Myslím, že pro každého nadšence proudových letadel musí být mimořádně zajímavé, když objeví jejich další, mnohdy, řekněme posmrtné, využití. K rozmrazování se proudové motory používají již drahnou dobu například na železnici. A, že šlo o pořádné „roury“.

Výhody tryskáčů
Koncem padesátých let dvacátého století začaly být nahrazovány čistokrevné přepadové stíhače MiG 15 modernějšími stíhačkami MiG 17 PF a MiG 19 se střeleckými radiolokátory a raketovou výzbrojí. Jak éra „patnáctek“ v ČSLA poznenáhlu končila, tak se podařilo objevit její pokračování – tentokráte u ČSD. Chytré hlavy dokázaly nalézt využití pro jejich turbokompresorové proudové motory Klimov VK-1. Trupy migů byly instalovány na železniční vagóny, jejich výtokové trysky nasměrovány šikmo dolů a tah proudových motorů usměrněn tak, aby ofukoval a rozmazoval železniční výhybky (nikoliv, aby odfoukl samotný vagón). Výhodou byla rychlost akce, drobnou nevýhodou zatékání a opětovné mrznutí sněžných reziduí. Žíznivost proudových motorů nebyla nijak moc na obtíž – nádrže kerosinu se daly celkem jednoduše na dalších vagónech přepravovat, a to ve velkém.

Postupně se myšlenka tzv. neinvazivního odstraňování sněhu a ledu bez mechanického poškození ošetřované plochy dostala k využití také na letištních plochách. K zajištění rozmrazování a odfuku byl vybrán nepoměrně menší proudový motor M 701, který instalovaný jako solitér v přední části na pluhovém závěsu například vozidel Liaz nebo Tatra či ve dvojících umístěn na rampě s vlastním pojezdem a obsluhován například vojenskou Tatrou 8x8 poskytoval dostatečný komfort těchto také komunálních služeb.Společnost FABOK zapátrala při oslovení zákazníkem v nedávné minulosti (již dříve byly postaveny rozmrazovací speciály ADD a ADE) a připravila kompaktní speciál ADE-2 s tlačným vozidlem Mercedes-Benz 1217.

Zlaté české ručičky
Dva proudové motory s možností natáčení a naklápění jsou umístěny na přední rampě s vlastním odpruženými pojezdovými koly. Rampu je možno díky jednoduchému ovládání složit na šířku 6 m, což dovoluje speciálu průjezd standardními komunikacemi – pokud je potřeba. Díky vlastnímu podvozku zvládne rampa rychlost až 50 km/h. S tlačným vozidlem je spojena čtyřmi podélnými rameny a příčnou vzpěrou což umožňuje překonávání nerovností a sklonů mezi vozidlem a tlačeným zařízením až do rozdílu 400 mm. Uložení motorů na nezávisle výsuvných ramenech v závěsu nabízí jejich otáčení a náklon podle potřeby. Umožňuje navíc volbu různých kombinací a především paralelní působení motorů, kdy proudy horkých plynů na sebe navazují.Obsluha vlastních proudových motorů je relativně jednoduchá i když je jí věnován vlastní panel. Zajímavostí je vlastní elektrické hospodářství rampy, které sestává z alternátoru poháněného hyrdomotorem jehož chod zajišťuje čerpadlo s odvozeným pohonem z PTO vlastního vozidla. Nastartování proudových motorů je totiž výrazně náročné na elektrický obvod, nebylo by možné, aby vše „krmilo“ tlačné vozidlo. Nádrž na kerosen o objemu 8000 l si veze mercedes místo nástavby.  


Zdroj: Trucker 01/11
Autor: Milan Olšanský

Fotogalerie