Zastávka na R46 – Neobvyklá odpočívka

Na výjezdu z Prostějova směrem k Vyškovu, na severním úbočí Žešovského kopce, před vrcholem mírného stoupání je možno k přerušení jízdy po nevšední klikaté a kopcovité rychlostní komunikaci využít i nevšední parkoviště za čerpací stanicí PHM (včetně LPG).

Kilometr 21 cca 229 m.n.m.

Zvláštností je, že z parkoviště se nemusí nutně pokračovat po R46, ale dá se vyjet i na kolem vedoucí silnici číslo 433 a po ní odjet buď směrem na Němčice nebo se vrátit do města Prostějova. To propojení rychlostnice se silnicí je obousměrné, a tak se i ze silnice dá přes parkoviště najet na rychlejší komunikaci, což však má menší význam, protože silnice ve směru od Prostějova je vlastně i přivaděčem k R46 a je jednodušší najet ze silnice přímo, než se prokličkovat přes parkoviště. Kličkování po parkovišti má smysl jen pro řidiče, který chce využít i jiné služby odpočívky. Pro odpočívající může být zajímavé, že parkoviště leží v blízkosti letiště a za vhodného počasí je možné pozorovat dosti čilý ruch jak sportovních letců, tak zvláště parašutistů.

Prostějov

Od svého vzniku velmi dobře dispozičně budované lidské sídliště s historickým jádrem skoro kruhového půdorysu po obvodě původně chráněné dnes již většinou neexistujícími hradbami a za nimi s paprskovitě, na všechny světové strany, se rozbíhajícími bulváry. Promyšlenou koncepci však značně porušilo sice technicky zajímavé, ale k životnímu prostředí necitlivé provedení důležité silniční komunikace – tedy R46. 

Tato velmi frekventovaná rychlostnice je vedena velmi blízko obytných budov a navíc většinou po vysokých náspech, mostech i osm set metrů dlouhé estakádě a tak imisemi zatěžuje okolí víc než je obvyklé. Důvodem pro nevhodnou trasu byl tehdy tlak „vojáků“, kteří si velmi považovali zdejšího letiště s pilotní školou a nechtěli připustit jeho omezení „dálnicí“. Dnes význam letiště silně poklesl, ale nevhodné řešení důležité komunikace se bude napravovat jen těžko. Poklesl význam i jiných prostějovských dominant – hlavně průmyslových podniků zaměstnávajících tisíce pracovníků z města či blízkých i vzdálenějších obcí. Rozpadla se bašta výroby zemědělských strojů firma n. p. AGROSTROJ založená koncem 19. století Františkem Wichterlem, po první světové válce známá pod názvem WIKOV, která dokonce také vyráběla dnes velice ceněná auta a za druhé světové války i součásti pro německé zázračné zbraně V. Rozpad postihl i giganta v oblasti výroby pánské konfekce n.p. Oděvní Průmysl, který svůj ještě starší původ odvozoval hlavně od prvorepublikové firmy NEHERA. Shodou okolností jsou budovy těchto dříve významných podniků dobře viditelné za jízdy po estakádě R46. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie