Zastavení na silnici II/647 – Přímo ve městě

Čirou náhodou, přesně po roce, jsem zase na stejné, zajímavé silnici druhé třídy, degradované 
to jedničce 47, kopírující moravskou část historické trasy „Jantarové“ stezky propojující Balt s Jadranem.

Kilometr 1 cca 259 m. n. m.

Přímo ve městě Hranice na Moravě, pod obrovským komplexem továrních hal původně určených k výrobě televizních obrazovek Philips, zastavuji na neoznačeném, malém a za čerpací stanicí skrytém parkovišti. Malé je tu všechno, včetně jinak velmi pěkné, moderně vybavené restaurace. Nájezd s velkou soupravou vyžaduje obezřetnost, opatrnost, šikovnost a nakonec štěstí, že bude vůbec kde zaparkovat. Kdo se vyzná, ten však jistě neprohloupí. Parkoviště svým umístěním, kromě běžných služeb, umožňuje i značně rozšířit obzor osobního poznání. Stačí vylézt na blízký kopeček a obdivovat mohutnost až monumentalitu již zmíněného továrního komplexu, eleganci nedalekého železničního viaduktu či se vydat trochu dál a jižněji k historickým objektům kasáren a vojenských ústavů.

Bývalé technologické centrum firmy Philips

V srpnu roku 2000 byla zahájena výstavba tehdy největší zahraniční investice v České republice a již 1. prosince stejného roku byla dokončena hrubá stavba všech tří hlavních hal – největší JUMBO o půdorysu 402,5 x 52,5 metru, druhé výrobní LARGE o rozměrech 348,5 x 28,5 m i skladové dlouhé 111 a široké 108 metrů. Výrobní haly jsou vysoké 17 metrů. Z logistického hlediska je zajímavé, že bylo v tak krátké době přivezeno a často přímo z vozidel instalováno 22 500 m³ železobetonových prefabrikátů a 1 100 tun ocelových konstrukcí. Významné je i to, že zde byla u nás poprve použita pro vodorovné konstrukce technologie filigránových desek – během dvou měsíců bylo osazeno 2 500 kusů o rozměrech 5,2 x 2,4 m.

Město ve městě

Tak se dá charakterizovat vojenský areál postupně budovaný od roku 1851 a dnes dosahující rozlohy 21 hektarů. Již v šedesátých létech devatenáctého století vznikla souvislá řada budov s průčelím o délce 538 metrů. Areál využívalo jezdectvo, později dělostřelci a dnes je zde velitelství mechanizované brigády. Traduje se, že zde sloužil i fenomenální vytrvalec, běžec, hrdina LOH 1952 v Helsinkách, Emil Zátopek, který za nepříznivých povětrnostních podmínek využíval k běžěckému treninku zdejší půl kilometru dlouhou chodbu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie