Doprava – Zastavení na   I/52

Nedaleko státní hranice Česka s Rakouskem, pod Brnem, druhým největším městem v naší republice, je „ukrytá“ odpočívka. Je otázka, zda se vyplatí zde zastavit na delší dobu, ovšem minimálně na krátké osvěžení je místo vhodné, zvláště, když je kolem celá řada zajímavostí.

Na okraji chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava, mezi úrodnými poli a vinicemi, v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky, bylo kdysi vybudováno ve směru od Brna nenápadné parkoviště s dlouhým nájezdem, rozměrově sice vhodné i pro trucky, ale s nepříjemným, obtížným výjezdem. Navíc, za dobrého počasí, může řidiče „ručkujícího po volantu“ odvádět od pozorného sledování provozu na frekventované vozovce doslova krásný výhled na panoráma Pavlovských vrchů. Ostatně těch zajímavých scenérií nabízí blízké i vzdálenější okolí víc. Dva a půl kilometru severně před nájezdem do parkoviště končí stejně dlouhý průjezd po hrázi oddělující horní a střední nádrž novomlýnského vodního díla s lákavými pohledy nejen na rozsáhlou vodní plochu se zachovaným mušovským kostelem, ale třeba i na překvapivě veliká hejna migrujících ptáků.

V závislosti na roční době jsou k vidění například mořští orli, severské husy, morčáci, volavky červené, kachny divoké i husy velké. Další zvláštnost v této lokalitě je vlastně neviditelná, zato o to zajímavější. Parkoviště nabízející kromě jiného prodej LPG – (Liquid Petroleum Gaz), zkapalněného ropného plynu, dříve nazývaného propanbutan – se nalézá nad, v České republice největším, podzemním zásobníkem zemního plynu. Snad je to jen shoda náhod, ale v době mé přítomnosti, místo náklaďáků všemožných typů a velikostí či jiných vozidel zajišťujících současnou intenzitu a hromadnost přepravy nejrůznějšího zboží, trůnil na parkovišti osamělý opuštěný tenisák, do nedávna symbol nenáročné zábavy za volně plynoucího času, a to přesto, že na silnici 52 pulzoval provoz v obou směrech.

Podzemní zásobník plynuDolní Dunajovice

V roce 1973 byl průzkumným vrtem v této oblasti objeven významný výskyt zemního plynu. Po odtěžení asi poloviny odhadnutého množství došlo k rozhodnutí začít využívat toto ložisko v hloubce až 1050 m i ke skladování jinak získaného plynu. Byla vybudována technologie umožňující jak těžbu tak i vtláčení, a tak vznikl zásobník, kam se převážně v letních měsících plyn ukládá. V zimě, nebo pro pokrytí náhlé potřeby, se uskladněný plyn odčerpává a distribuuje spotřebitelům.

Vodní dílo Nové Mlýny

V místech, kde se stékají tři velké moravské řeky, Dyje, Jihlava a Svratka, byly v období 1975-1988 vybudovány tři bezprostředně na sebe navazující vodní nádrže o celkové ploše 3226 hektarů. První, nejmenší, slouží nyní hlavně k rekreaci a sportu, druhá je přírodní rezervací, a třetí, největší, je určena k chovu ryb a je také využívána pro výrobu elektřiny. Výstavba vodního díla byla motivována požadavky dřívějšího plánovaného hospodářství, hlavně snahou omezit vliv případných povodní a umožnit rozsáhlé zavlažování okolních polí, ale měla také mnoho odpůrců z řad ekologů, což se projevilo po roce 1989. Dnešní názory se velmi různí, faktem však zůstává, že tato soustava uměle vytvořených vodních ploch velmi silně ovlivnila tvářnost i život poměrně velké oblasti jižní Moravy.

Převzato z časopisu

Fotogalerie