Supertest – Mercedes-Benz Actros 1860 lS – Poslední svého druhu

Náleží k vymírajícímu druhu: až bude povinné Euro VI, zazvoní pro typ 1860 umíráček. O to větší důvod, ještě se s ním potěšit.

Vycházejme z toho, že zlověstné předpovědi se nevyplní a že svět 21. prosince neztroskotá – přesto se hodiny života Mercedesu s motorem V8 nezadržitelně blíží svému konci. Fanoušci 16litrového tepelného stroje s osmi válci mají poslední příležitost přihlásit vozidlo do provozu. Stačí jen den pro zavedení Euro VI – a tím umírá typ 1860, s nímž jsme si dali tentokrát poslední schůzku. Škoda, protože během 16 let absolvoval tři vývojové stupně – především vybavení motorem V8 z něho udělalo uznávanou veličinu. Ještě stále připadá deset procent prodejů na osmiválec. Dělá to pod čarou 250 vozidel ročně.

ANTI-SCANIA: BENZ V8 SE PRODÁVÁ Z RACIONÁLNÍCH POHNUTEK

Zcela v protikladu ke konkurenčnímu osmiválci od Scanie, který si zájemci pořizují z emotivních důvodů, sahají příznivci Mercedesu po typu Actros V8 na základě racionální úvahy: těžká doprava, obtížné topografické podmínky, plná vykládka – nebo z každého něco. Právě těmto zákazníkům padne 1860 do karet. Minul čas, kdy se v typu 1857 u první generace Actrosů objevil chroptící výkonný motor s třístupňovou základní převodovkou a tehdy ještě s nutným planetovým převodem v kolech. Ztratilo se hodně energie na teplo, namísto síly. Dnes se vyskytují tak výkonné hnací jednotky jen u těžkých strojů – nejčastěji v podobě vidlicových osmiválců. Odměnou optimalizace je spotřeba, s níž se Benz nemusí schovávat za konkurencí. 33,1 l/100 km je pro třídu 600 k dobrá hodnota. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že průměrná rychlost Mercedesu se pohybovala přes 78 km/h, nemusí se obávat ani silnější konkurence jako je Volvo FH16-700.

Motor je šetrný obr, jehož výkon zůstává utajen. Uložený „ve vatě“ nehřmí jako typický osmiválec. Typ 600 je nenápadný kluzák – třída S mezi tahači. Co má navíc, zjistí řidič teprve večer po jízdě na dvoře, kdy se sejde s ostatními současně startujícími kolegy v jiných vozech. Automatizovaná převodovka Powershift je dobře sladěná s výkonným motorem. V mírně začínajícím stoupání si nechá otáčky poněkud spadnout a spoléhá se na moment motoru –jmenovitých 2800 N.m, pocitově převyšujících 3000 N.m! Není-li zbytí, troubí osmiválec do svahu s 850 otáčkami. Samozřejmě, že při 65 km/h má zařazený dvanáctý rychlostní stupeň. Malý problém má řadicí automat při překonávání krátkého prudkého stoupání. Nervózně řadí mnohdy dva stupně dolů, potom zjistí, že to bylo moc a znovu řadí nahoru. A zařadí původní rychlostní stupeň. Řidič převezme v tomto okamžiku režii. Nový Mercedes se již chová jinak.

TYP 1860 JE PERFEKTNÍ VOZIDLO NA DLOUHÉ CESTY

Srovnání s třídou S je velmi příhodné. Typ 1860 je vlídný žrout kilometrů, který se díky měkkému sladění náprav a odpružení budky nedočkal žádné stížnosti ze strany řidičů. Vše na něm je měkké: řízení, pedálová skupina, dokonce horní vrstvy přístrojového panelu. Dnes nemá nikdo problém s brzdovým pedálem, který reaguje i na lehkou nohu. Jako celek lze posoudit brzdovou soustavu jako jednu z nejlepších konstrukčních skupin. Jen řízení je od držení stopy příliš daleko. Ačkoliv je souprava s tahačem MP3 naladěna na přímý směr, ukazují se ve střední poloze stejně jako dříve náznaky typické „nejednoznačnosti“. Jede-li Actros k dalšímu místu nakládky vlásenkami, cítíme prudké pohyby budky. Řidič projíždí zatáčkami jako Steve McQueen s Mustangem. Co dodat, srovnání je trochu přehnané, avšak všeobecně můžeme tvrdit, že typ 1860 je tahač pro dlouhé cesty, ale žádný soutěžní vůz pro tratě plné zatáček. Skutečnost, že „šestistovka“ vehementně brzdí, a ne zrovna pomalu akceleruje, jsme již zdůraznili. Brzda reaguje extrémně rychle, nechá se přesně dávkovat a má nebývale vysoký výkon. K tomu se brzdová soustava velmi rychle připojuje při obligátní výměně přípojných vozidel, což je nedílná součást testů. Rovněž motorová brzda, kombinace výfukové klapky a ventilové brzdy, je podle očekávání výkonná. V tomto případě je zdvihový objem skutečně nenahraditelný, třebaže potřebuje k působení alespoň 2000 otáček za minutu.

Testovaný Mercedes měl v testu mimo retardér rovněž brzdový tempomat, který vozidlo přibrzďoval v rozsahu rychlostí + 2 až + 15 km/h. Nastavené řízení bylo jemné, bez cukání, dávkovalo podle potřeby přídavnou brzdnou sílu a řidič se mohl soustředit na jízdu. Také v hodnocení ostatních konstrukčních celků vykazuje Actros MP3, velmi dobré hodnocení: např. klimatizace kabiny. Řidič zvolí optimální teplotu a potom přepne na „Auto“. Zřídka nabízí toto zařízení tak vysokou přesnost. Poněkud ošidné je pouze najít pro noc vhodné nastavení – ale v tomto případě pomůže nahlédnout do návodu k obsluze. Malý nedostatek spatřujeme v relativně malých zrcátkách, z nichž jen hlavní jsou elektricky stavitelná. Vysoký komfort nabízí jen klimatizované otáčecí sedadlo. Automatizovaný systém stíračů s dešťovým senzorem není špatná myšlenka. U testovaného vozidla to však vedlo k nechtěnému hektickému stírání i když bylo sklo skoro suché. Elektricky ovládané sluneční clony mají řidiči usnadnit život. Při nenadálém oslnění ale trvá příliš dlouho, než se clony dostanou do potřebné polohy.

Vstupní chromované zábradlí vypadá pěkně, avšak trvale je ohmatáno – a ztrácí lesk i při slunečním záření. Jak je zřejmé, všechny kritizované body patří mezi lapálie. Kdo se necítí za volantem nového Actrosu s 510 k nejlépe a přesto by rád jezdil s hvězdou na mřížce chladiče, může sáhnout po stále dobrém „starém“ typu. Jak možno okamžitě zjistit, je následník – s šestnáctilitrovým řadovým šestiválcem – pomalejší. Větší výkon než 600 k si nemůžeme přát! Ano, a zajímavější je MP3 tak jako tak. Tedy s radostí do toho. S V8! Celý článek

Převzato z časopisu

Fotogalerie