Fiat/Toyota/ Volkswagen – Malý, rychlý „shuttle“

Přeprava menšího počtu cestujících vozidlem i s jejich objemnými zavazadly, to je ideální zadání pro „mikrobusy“, či až devítimístná velká MPV.

Na evropském, potažmo českém trhu automobilů je nabídka vozidel v tomto směru opravdu pestrá, a přitom bez ohledu na značku jde většinou o verzi užitkového vanu. Tomu odpovídá jak karoserie, tak i výběr motorů ale i podvozek, pouze v některých případech s jinou charakteristikou odpružení. Nicméně, i osobní verze těchto vanů mají různou úroveň výbavy, od „holátek“ s jednoduchým čalouněním a gumovou podlahou (ideální k přepravě pracovních čet včetně jejich nářadí, nebo k přepravě hotelových hostů), přes komfortně vybavené „pojízdné“ kanceláře až po luxusní a patřičně drahá velká „MPV“ určená na dlouhé cesty (možná by se tady hodilo označení GT – Grand Turismo). V závěru roku jsme měli možnost tři vozy z této kategorie postupně vyzkoušet v redakčním testu. Abecedně seřazeno, měli jsme k dispozici Fiat Scudo 2.0 JTD, Toyotu Hiace Glass Van a VW Multivan 2.0 TDI. Všechny tři vozy nabízejí 8 až 9 míst, pohání je vznětový přeplňovaný motor a jsou na našem trhu již po několik generací či modelových roků. Průběžně inovovány, modernizovány a faceliftovány. Pouze pro pořádek dodávám, že nejde o srovnávací test. A také musím konstatovat, že jako první byl v redakci VW Multivan, a to ještě v říjnu, takže na letních pneumatikách, zatímco druhé dva vozy již měly „zimáky“, což bylo znát jak na hlučnosti na dlažbě, tak pravděpodobně i na průměrné spotřebě.

Fiat Scudo Panorama L2H1 2.0 MultiJet

Fiat Scudo nebyl v redakci poprvé a doufám, že ani ne naposledy. Pochází ze společného projektu firem Citroën/Fiat/Peugeot, takže jde o „jednoho z trojčat“ a podotýkám, že výroba všech tří vozidel (Jumper/Scudo/Expert) probíhá ve Francii, takže je celkem dobře možné, že kvalita výroby není (zvláště v pondělí) ovlivňována aktuálními výsledky utkání italské fotbalové ligy. Ale to neznamená, že bych si dovolil tvrdit, že jde o vozidlo typicky francouzské, zatím co např. trojčata Ducato/Boxer/Jumper, jsou typicky italská. Kdepak, jde opravdu o společný projekt a konkrétně u testovaného Fiatu Scudo 2.0 MultiJet (JTD) pod krátkou přední kapotou „tlouklo srdce“ ryze italské, z motorárny Fiat. Testované Scudo s delším rozvorem (H2) nepatří mezi „kraťasy“. S délkou přes pět metrů potřebuje na parkování dostatečný prostor, což často platí i v případě, že se stojí kolmo k chodníku.

Na druhou stranu ale nabízí dostatek místa k přepravě osmi osob (dle výbavy až devíti) a ještě dost místa má i pro zavazadla. A v testované výbavě Executive jde o vozidlo vysloveně určené na dlouhé cestování. Vzpomeňme např. el. ovládání oken a zrcátek, dvojtónovou klimatizaci se samostatným ovládáním pro druhou resp. třetí řadu sedadel, palubní počítač, tempovat, autorádio, vypínatelné ESP, nezávislé topení Webasto atd. Z pohledu řidiče jsem výrazně ocenil i výškově seřiditelné sedadlo a ve dvou rovinách nastavitelný volant. A protože už po ránu bylo docela chladno, užíval jsem si příjemného vytápění sedadel vpředu. Mimochodem přídavné topení opravdu má své opodstatnění, protože v zimním období standardní vytápěcí systém v pohodě „stíhá“ vyhřívat první a druhou řadu, o třetí už se to ale říci nedá, tam jde spíše o temperování. Je to daň za značný prostor jak ve druhé, tak i v třetí řadě, kde cestující mohou klidně natáhnout nohy a konec konců ani na šířku (o výšce nemluvě) si stěžovat nemohou.

A na svá sedadla se dostanou díky posuvným dveřím na obou stranách opravdu velmi pohodlně a rychle. Prostě velký vůz pro více osob na dlouhou cestu. A řidič, ten má také dost místa a ergonomie jeho pracoviště je velmi dobrá. Řadicí páka je po ruce na palubní desce, dostatek odkládacích přihrádek, i ovládání autorádia (v této výbavě satelitní pod volantem) je po ruce. Výborná je polička nad čelním sklem a držáky na PET lahve či kelímky s kávou. Zato mě nepotěšil dešťový senzor na čelním skle, který spolu s dvojitým vnitřním zpětným zrcátkem přece jenom zmenšuje výhled z vozidla směrem vzhůru na výložníky semaforů. Pokud jde o zavazadlový prostor, už v základu je dost prostorný a je výborně přístupný symetrickými křídlovými dveřmi. Nechybí 4 upevňovací oka. A když vezete méně cestujících, zato potřebujete přepravit více zavazadel, stačí pouze postupně (jsou samostatná) sklopit či zcela vyjmout jednotlivá sedadla, až se dostanete do dvoumístné verze s objemem nákladového prostoru 6 m³! Jako řidič jsem ovšem velmi ocenil nový agre­gát 2.0/120 kW spolupracující s šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Výborný motor, s plynulým nástupem, pružný a dobře odhlučněný. Při svižném, ale spíše klidnějším stylu jízdy s polovičním zatížením vozidla, nebyl problém udržet jeho průměrnou spotřebu (na venkovském testovacím okruhu) na hodnotě 6,0 l/100km. Dálnice při dodržování rychlostních limitů už ale chtěla 7,2l/100 km. A to si myslím, že šestý rychlostní stupeň je opravdu ekonomický. Komfortnější nastavení odpružení odpovídá jízdám po slušných vozovkách na dlouhých trasách a měl bych také upozornit, že součástí výbavy testovacího vozidla byla i možnost pneumatického přizvednutí zadní části vozidla. Nejsem si ale jist, zda u tohoto modelu nejde o zbytečnost.

Leasing

UniCredit Leasing – Podnikatelský úvěr FinAuto.

Počet splátek 60, část kupní ceny hrazená klientem 35 % – 256 901 Kč. Výše měsíční splátky 9966 Kč*, smluvní poplatek bez poplatku. *Splátka úvěru, možno sjednat výhodné havarijní pojištění a povinné ručení u pojišťovny Allianz, sazba 2,33 %, při desetiprocentní spoluúčasti. Nabídka je určena pro podnikatele.

Toyota Hiace Glass Van 2.5 D-4D

Model Hiace se do nabídky importéra vrátil po několika letech. Takže vlastně jde o „návrat ztraceného syna“. To ale neznamená, že představujeme nějakou extra novinku, protože někteří agilní dealeři značky Toyota jej měli formou individuálního dovozu trvale v nabídce. K redakčnímu testu jsme nejdříve dostali verzi Van, nyní došlo i na osobní verzi Glass Van. Jen pro pořádek upozorňuji, že šlo o služební vozidlo importéra, které mělo najeto už hodně přes 30 000 km a za jehož volantem se vystřídal nejeden „referent“. A co řidič, to jiná „noha“, a pokud jde o zacházení s „cizím“ vozidlem, tak i někteří zaměstnanci (tedy nejen novináři), se drží hesla „Z cizího krev neteče“ a dávají vozidlu často zbytečně „zabrat“. Z trojice testovaných „mikrobusů“ měla Toyota jako jediná poháněnou zadní nápravu, takže šlo o klasické řešení pohonu, dnes v této třídě vozidel již opravdu méně časté.

Pod kapotou pracoval řadový vznětový čtyřválec 2.5 D-4D Euro 4 s vysokotlakým vstřikováním paliva ­Common-Rail, který má maximální výkon 86 kW a největší točivý moment 294 Nm. Standardně je montována přímo řazená pětistupňová převodovka. Dovozce na českém trhu nabízí Hiace Glass Van jen v jediné úrovni výbavy Standard, která ale není nijak chudá. Nechybí el. ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, el. ovládaná přední okna, klimatizace, autorádio, výškově nastavitelný volant, atd. Na druhou stranu ve srovnání s oběma testovanými vozidly přece jenom byla výbava chudší, nicméně tomu ale odpovídala i cena vozidla. A také z testované trojice měl Hiace jako jediný vpředu kotoučové a vzadu bubnové brzdy (včetně systému ABS).

To už v této kategorii vozidel bývá opravdu k vidění jenom málo kdy. Na druhou stranu standardem výbavy je systém LSD – diferenciál s omezeným prokluzem na zadní nápravě. A stejně tak součástí sériové výbavy jsou boční posuvné dveře na pravé straně vozidla. Mimochodem jsou tak široké, že umožňují velmi dobrý přístup do druhé i třetí řady sedadel. Pracoviště řidiče nabízí dostatek místa, snad jenom vlevo vedle ramene bych uvítal o nějaký ten centimetr navíc. Čtyřramenný volant po seřízení dobře padne do ruky, palubní přístroje (nechybí otáčkoměr) jsou rozměrné a dobře čitelné. Ve střední části palubní desky je ovládání větrání a vytápění resp. klimatizace, o kousek níže autorádio s příjemně rozměrnými ovladači, výsuvný držák na nápoje, popelník a menší odkládací schránka. Šikovná je polička nad čelním sklem. Ovšem již méně šikovné je vnitřní zpětné zrcátko, které vyššímu řidiči vadí ve výhledu vpřed.

Krátká řadicí páka je klasicky na podlaze, což už dnes v této třídě užitkových vozidel jen tak neuvidíte. Ale je v dobrém dosahu a řazení jednotlivých rychlostních stupňů bylo přesné (alespoň směrem „nahoru“). Příjemná byla couvací kamera s monitorem ve střední části palubní desky, naopak trochu překvapují už mírně rustikální táhla ovládající vytápění/větrání. Na rozdíl od užitkové verze van je vpředu jenom jediné sedadlo pro spolujezdce, takže se do volného prostoru vešel i docela rozměrný plastový stolek s vybráním pro dva kelímky s kávou.

Podíváme-li se na sedadla v druhé a třetí řadě, zjistíme, že na nohy mají cestující místa dost, zato na šířku tu nějaký ten centimetr „evropanům“ bude chybět. Ale příjemné je, že cestující si mohou nezávisle na řidiči nastavit vytápění či větrání. Osmi osobám základní zavazadlový prostor bude dostačovat i když budou mít nějaký ten kufr navíc. V případě přepravy menšího počtu cestujících lze třetí řadu celou sbalit a sklopit, takže získáte doslova „nákladový prostor“. Na rozdíl od užitkové verze Van je přístupný vzhůru vyklápěnou prosklenou stěnou. Po týdenním testu konstatuji, že vozidlo svého řidiče potěší dobrým výkonem motoru s kultivovaným chodem a solidním odhlučněním, dobře odstupňovanou převodovkou a se zatíženou zadní nápravou i dobrými jízdními vlastnostmi jak na suchém, tak na mokrém povrchu. Také manévrovací schopnosti s ohledem na rozvor jsou dobré. Na testovacím okruhu mimo Prahu nebyl problém udržet spotřebu na průměru 8,5 l/100 km, v hustém městském provozu v dopravní špičce ovšem vyskočila spotřeba přes 10 l/100 km. Nemohu se zbavit dojmu, že u tohoto modelu Toyoty je nejvyšší čas na ráznou modernizaci hlavně interiéru, ale i podvozku.

Leasing

UniCredit Leasing – Podnikatelský úvěr FinAuto.

Počet splátek 60, část kupní ceny hrazená klientem 35 % – 222 600 Kč. Výše měsíční splátky 8635 Kč*, smluvní poplatek bez poplatku.

*Splátka úvěru, možno sjednat výhodné havarijní pojištění a povinné ručení u pojišťovny UNIQA, sazba 2,69 %, při desetiprocentní spoluúčasti. Nabídka je určena pro podnikatele.

 

Volkswagen T5 Multivan 2.0 TDI BM Startline

Mezi absolutní stálice v kategorii užitkových vozidel v Evropě dlouhodobě patří všechny verze řady Transporter, jehož modernizovaná podoba byla představena na podzim 2009. Jsou robustní, přesto elegantní, mají dobré dílenské zpracování a u osobních verzí je solidní už základní výbava. Navíc všechny vznětové motory se můžou pochlubit dobrým výkonem a sympatickou spotřebou. Z toho jsou také odvozeny ceny nových vozidel, ale i těch ojetých. Ale čím dál tím častěji se mezi profesionály hovoří o přehnaných cenách a některých problémech (např. životnost nápravy), které u generace T4 nezaznamenali.

K redakčnímu testu jsem převzal akční model Multivan Startline, který vedle docela bohaté základní výbavy měl ještě rozsáhlou příplatkovou výbavu, takže jeho cena s DPH přesáhla milion korun. A jestliže testovaný Fiat Scudo byl „mikrobus“ pro 8 osob s komfortní výbavou na dlouhé cesty, Toyota Hiace Glas Van pak spíše jednodušší pracovní osmimístný „mikrobus“ ideální k přepravě např. hotelových hostů z letiště, nebo pracovních čet, pak testovaný VW Multivan nabídnul pouze pětimístnou úpravu s ohromným prostorem za první řadou sedadel, tedy ideální pro značně komfortní pojízdnou kancelář. K tomu měl pod kapotou nový vznětový pře­plňovaný motor 2.0 TDI BlueMotion, slibující spolu s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou výbornou spotřebu paliva a nízké emise. Tedy musím se přiznat, že všechny verze Transporteru mám rád, ale tentokrát jsem zase tak nadšený nebyl, a to hlavně z avizované nízké spotřeby.

Multivan Startline měl motor 2.0 TDI BlueMotion, tedy obzvlášť ekologický a šetřivý motor s výkonem (podle OTP) 75 kW/250 Nm, podle specifikace dodané importérem ale s výkonem 84 kW/250 Nm. Vycházím z toho, že do Technického průkazu se nelže, takže zůstaneme u 75 kW, což je výkonově druhý stupeň současného „dvoulitru“. S poloviční zátěží vůz uháněl „jako dráha“, spíše jsem postrádal šestý rychlostní stupeň na dálnici, i když montovaná pětistupňová má dost dlouhé jednotlivé rychlostní stupně. Popisovat interiér VW Multivan nebudu, je notorický známý, kvalitně zpracovaný, a tak pouze připomenu, že již v základní výbavě nechybí elektronické systémy ABS,EDS, ASR, MSR a ESP, volant je nastavitelný ve dvou rovinách, sedadlo řidiče nepostrádá výškové nastavení a celkově je v interiéru celá řada dalších komfortních prvků, servo motorků atd. Z příplatkové výbavy vyjímám kvalitní autorádio, multifunkční volant, otevírání zadních dveří elektricky páčkou z místa řidiče, parkovací asistent, el. otevírání/dovírání pravých bočních posuvných dveří a jako „jahůdku na dortu“ ­Bi-Xenonové světlomety s LED diodovým denním svícením s ostřikovači světlometů s vyhřívanou tryskou (omlouvám se, ale fotka se mi tragicky nepovedla). Pokud jde o hmotnost vozidla, standardní Multivan má celkovou hmotnost 2700 kg, ve verzi Startline 3000 kg.

Vedle jízdních vlastností, kvalitního a komfortního interiéru potěšila i spotřeba, která (dle palubního počítače) na venkovském testovacím okruhu činila 5,8 l/100 km, na dálnici (samozřejmostí je dodržování limitu resp. nastavených 132 km/h na tempomatu) pak 7,0 l/100 km. Také potěšila plnohodnotná rezerva namontovaná pod podlahou v zádi vozidla. Občas jsem se pokoušel respektovat šipkami na přístrojovém panelu doporučené řazení, ale odvádí to pozornost od řízení, takže jsem to brzo vzdal. Celkově tedy pochvala, ale neberu na lehkou váhu připomínky profesionálů k životnosti některých dílů.

 

Leasing

UniCredit Leasing – Podnikatelský úvěr FinAuto.

Počet splátek 72, část kupní ceny hrazená klientem 50 % – 572 204 Kč. Výše měsíční splátky 10 446 Kč*, smluvní poplatek bez poplatku.

*Splátka úvěru, možno sjednat výhodné havarijní pojištění a povinné ručení u pojišťovny Kooperativa, sazba 2,9 %, při desetiprocentní spoluúčasti. Nabídka je určena pro podnikatele.

Fotogalerie