MAN – MAN Bus Days 2012

Pozvání na veletrh autobusů automobilky MAN Truck & Bus v Mnichově slibovalo mnohé. Konkrétní představy byly zhmotněny až v místě konání. Akce se dá s klidem nazvat „ochutnávkou“ na zářijový IAA v Hannoveru.

Na začátek dlužno uvést na pravou míru fakt, který je možná zřejmý. Dnes patří pod křídla výrobce autobusů MAN také tradiční Neoplan. Méně známou skutečností však může být loňský vstup značky Volkswagen do MANu, kdy svými 55,9 % je většinovým akcionářem tohoto třetího nejprodávanějšího výrobce autobusů v Evropě. Prvním dnem přibližně týdenního autobusového maratonu byla novinářská tisková konference, na které zástupci MANu představili nejvýznamnější milníky loňského roku i výhledy do budoucna. Nejdůležitější změna již byla uvedena, ale došlo i k dalším. Například motory EURO 6 byl osazen i nízkopodlažní městský autobus Lion’s City a v listopadu vyjel nový Skyliner, který tak dotvořil ucelenou paletu turistických autokarů. Důležitou informací jsou i čísla o prodejích, resp. nejobjemnějších zakázkách. Těm rozhodně dominuje 250 městských Lion’s City CNG s pohonem na zemní plyn pro tureckou Ankaru, 143 stejných vozů pro Nizozemí anebo 200 autobusových podvozků včetně hnacích skupin do Singapuru.

Teamové autobusy. O mnoho zajímavější zážitky sliboval den druhý, kdy byla po krátkém představení palety nabízených vozů i možnost fyzického zhlédnutí autobusů včetně jízdních testů. Byly zde vystaveny i vozy, které nebylo možno osedlat a vyrazit do ulic Mnichova, ale o to zajímavější byla jejich podrobná prohlídka. Obecně velmi zvláštními vozy jsou autobusy postavené na „rozměr“ konkrétnímu zákazníkovi; mezi takové patří autokary, kterými se vozí úspěšné sportovní týmy. Jedním z nich byl i MAN Lion’s Coach, který slouží v barvách domácího basketbalového týmu FC Bayern. Kromě více než „standardní“ kuchyňky a stylového polepu na typicky červeném podkladu byla součástí vnitřní výbavy i úprava, díky níž hráči mohou dosáhnout (obvykle) zaslouženého odpočinku a komfortu (viz foto s popiskem). Podobných vozů jezdí mnohem více – např. Neoplan Starliner u 1.FC Norimberk či pro volejbalový tým Volero sídlící ve švýcarském Curichu.

City Hybrid. V duchu dnešních environmentálních trendů připravil MAN i verzi svého městského nízkopodlažního vozu Lion´s City Hybrid. Sériová podoba tohoto vozu byla představena již v roce 2010 na IAA v Hannoveru. Zkušební rutinní provoz byl spuštěn již v roce 2001 a následně se postupným ověřováním dospělo k závěru, že oproti konvenčnímu pohonu se dá dosáhnout úspory paliva až 30 %. O tom, že se jedná o produkt ryze sériový, svědčí i fakt, že jde o plnohodnotný vůz i z hlediska rozměrů – délkou téměř 12 m a rozvorem náprav je obsaditelnost plných 28 míst k sezení a 44 k stání. Skutečný rozdíl je tedy pouze v systému pohonu – tedy kombinaci tradičního spalovacího motoru a dvojice elektromotorů (každý o výkonu 75 kW). Výraz „tradiční“ není zcela na místě – jedná se o extra čistý šestiválec MAN D0836 LOH CR MAN PURE DIESEL EEV o objemu 6,9 litru s výkonem 184 kW (250 k) při 2300 min^-1 a točivým momentem 1050 Nm dostupným od 1200 do 1750 min^-1.

I jízdní zkouška prokázala, že toto jsou parametry, jež plní předpoklad hbitého pohybu po městě. V kombinaci s elektromotory je reakce na sešlápnutí akceleračního pedálu okamžitá a díky velkému záběrovému momentu elektromotorů lze rozjezd s klidným svědomím porovnat s trolejbusem. Princip hybridního (resp. elektrického) pohonu je založen na obvyklém principu rekuperace energie. Transformovaná energie však není ukládána do akumulátorů (trpících řady nevýhod), nýbrž do výhodnějších kondenzátorů (nazývaných Ultracap). Kromě toho, že nabízejí především delší životnost a vysokou účinnost, disponují možností dojezdu až 200 m. V městském provozu se zdá být taková vzdálenost vcelku dostačující. Z několika svezení s různými hybridními či elektrickými autobusy vychází jako nejvýhodnější trasa s minimálním převýšením stylem „jízda – výběh - brzda“. K již tak poměrně nezvyklému chování vozu pocitově neprospívá ani „start – stop system“. Ale to vše je otázkou zvyku a přístupu k nekonvenčním řešením.

Autobusy „jinam“. Pod tímto na první pohled nesmyslným názvem se skrývají skuteční autobusoví exoti. Alespoň v našich zeměpisných šířkách. Prvním z nich byl 17-místný Volksbus 9-150 EOD určený pro země Jižní Ameriky. Jednalo se o vozidlo s trambusovou koncepcí, o jehož pohon se má starat motor Cummins se zdvihovým objemem 3920 cm³ a na první pohled nevelkém výkonu 110 kW. Je však nutno přihlédnout k celkové hmotnosti 9000 kg a určení vozu. Ještě exotičtějším a do jisté míry absurdním dojmem působil Volksbus 17-230. Díky vnějším rozměrům dospěle vyhlížející autobus je směřován na brazilský trh. Jde opět o trambusovou koncepci s pohonnou jednotkou s výkonem 165 kW (oba motory shodně EURO 3). Díky motoru umístěnému právě vedle řidiče je zajímavě řešen přístup na stanoviště řidiče. Součástí výbavy byla i výsuvná plošina pro imobilní cestující u druhých dveří (celkově troje). V kontrastu s dálkovými sedačkami působil autobus opravdu zajímavě. Inu – jiný kraj, jiný mrav (a jiné potřeby a nároky)…

Neoplan Individual. Samostatnou zmínku si zaslouží funkční studie autokarů s trefným názvem Travelution (které oproti výše zmíněným „exotům“ mají zcela opačné poslání – kromě úkolu „dovézt“, mají cestujícímu dopřát maximální pohodlí a luxus – zkrátka to, nač si vzpomene). K dispozici pro statickou prohlídku byl jeden ze dvou funkčních vzorků – konkrétně Starliner (před budovou Bus Fóra stál ještě Cityliner). Jednalo se o vlajkovou loď Neoplanu v pravém slova smyslu; Starliner sám o sobě je vozem, který vybočuje z běžných standardů. Elegantní vínová metalíza s chromovanými doplňky je však pouhou ochutnávkou toho, co nabízí interiér. O tom svědčí již fakt, že na 3 nápravách je zastavěno pouhých 32 sedaček, v zadní části uspořádanými v klubovém uspořádání. Ve stolečcích určených zvláště ke konzumaci pokrmů a nápojů je zabudován např. i tablet. V zadní části vozu je plnohodnotná kuchyňka s lednicí (ta je i u vstupu u druhých dveří a před sedadlem průvodce). Naprosto úchvatným dojmem působila prosklená plocha autobusu. Je neuvěřitelné, jak je dosaženo přesnosti a pečlivosti dílenského zpracování zvláště v přední části autobusu, kde okna dosahují úctyhodných rozměrů. Zkrátka – jedním slovem „skvělý“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie