Konec automobilů značky Praga

Později se v pragovce výroba vozidel obnovila, i když pouze o nákladní varianty. To trvalo až do loňského roku, v lednu 2004 dochází k likvidaci akciové společnosti Praga Čáslav a tím také končí tamnější výroba automobilů. Tak zaniká výroba nákladních automobilů u dalšího tuzemského producenta a po značce Liaz končí i jméno Praga uváděné na maskách vozidel.

Účelem tohoto článku není rozebírání důvodů proč automobilka skončila, prostě se musíme smířit se skutečností, že o tyto automobily není dostatečný zájem. Cílem článku tedy je alespoň stručné seznámení se skoro stoletou výrobou pragováckých vozidel.

Výrobě automobilů s názvem Praga předcházelo založení Pražské automobilní společnosti s ručením omezeným (Prager Automobil Fabrik A.G.) v roce 1907 a ta vznikla rovným vkladem dvou pražských společností, Strojíren Františka Ringhoffera v Praze Smíchově a První českomoravské továrny na stroje v Praze Libni.

První vozidla vznikala po zakoupení licencí a montáží z dílů italské značky Isotta-Fraschini a francouzské Charron-Giradot-Voight. Po neshodách obou majitelů odchází v roce 1908 ze společného podniku firma Fr. Ringhoffer a od 1. ledna 1909 se Pražská továrna na automobily stala majetkem První českomoravské továrny na stroje v Libni.

V následujícím roce pak došlo k rozhodnutí, že automobily dostanou název Praga, což je staroslovanské jméno města Prahy a ve stejném roce získala stejné jméno i vlastní automobilka, která nesla tento název až do roku 1953, pak se (od 18. 6. 1953) dle údajného přání pracovníků automobilky změnil na Automobilové závody Klementa Gottwalda. Praga je známá osobními automobily se jmény Alfa, Baby, Golden, Grand, Lady, Mignon a Piccolo.

Tím, že se ponechával stejný název dlouhou dobu, případně se dalo úspěšné jméno vozu jinému, je uvedení pouhého jména velmi zavádějící a musí se vždy doplnit rokem výroby, nebo sérií. Například pod označením Praga Alfa se vyráběl osobní vůz v letech 1913-1942, a je tedy jasné, že poslední provedení se již nijak nepodobalo původnímu.

Jméno Alfa bylo používané nejdéle, nejkratší dobu se vyráběly Pragy Baby (1934-1937) a Golden 1935-1938. Jméno Praga Grand nesly automobily 20 let (1912-1932), ale první jméno, které Praga dostala, bylo Mignon, stalo se v roce 1911 a existovalo do roku 1929. Produkci úspěšných osobních automobilů vyráběných 40 let musela pragovka na základě rozhodnutí vládních orgánů ukončit již v roce 1948.

A tak se dostáváme k nákladním vozidlům, první nákladní automobil měl označení Praga typ „V“. Pocházel z roku 1911, určený byl pro armádu a používal se ve spojení s přívěsem (pro tento komplet se vžil název autovlak). Pragu „V“ poháněl benzinový čtyřválcový motor se zdvihovým objemem 6840 cm3 a výkonem 40 k, měla pohotovostní hmotnost 3700 kg, užitečnou 5000 kg a čtyřkolový přívěs uvezl 3 tuny, celkem tedy autovlak přepravoval až 8 tun nákladu.

Známější je pak Praga „L“, jejíž první model vznikl v roce 1912, měl čtyřválcový motor o výkonu 28 k, rozvor náprav 3600 mm, hmotnost šasi 1800 kg a hmotnost nákladu 2000 kg. Ovšem první pragováckou užitkovou variantou byla patrně tzv. šaronka (podle licence na vozy Charron....) v roce 1909, která nesla označení Praga V (nejedná se o písmeno V, ale o římskou číslici 5).

Ač tento vůz s rozvorem náprav 2600 mm poháněl pouze dvouválec s výkonem 10 k, vznikl i ve valníkovém provedení s nosností cca 400 kg. To tedy byly začátky, dále pak musíme vzpomenout takové typy jako: Praga N, AN, AV, ND, RN, RND, RV, A 150 a pochopitelně V3S a S5T také nelze vynechat.

Automobilová výroba v pragovce končí v roce 1966, kdy z výrobní linky vyjela poslední Praga V3S, která se zde vyráběla od roku 1952, výroba vozu ale nadále pokračuje v národním podniku Avia, stále pod značkou Praga. Ani v Avii Praga V3S nekončí, její produkce přechází do dalších firem, od roku 1986 je to BAZ (Bratislavské Automobilové Závody), kde také následně výroba Pragy V3S končí. V roce 1966, tedy skoro po šedesáti letech výroby v pragovce zanikla produkce automobilů (také motocyklů, traktorů, motorových pluhů atd.).

Přerušení výroby vozidel Praga trvalo do roku 1985, kdy vznikly první vzorky univerzálních nosičů UV 100 a UV 120, jejich vývoj vyúsťuje do typu Praga UV 80 s výrobní realizací v roce 1992, ve stejném roce také vzniká akciová společnost Praga se sídlem v Čáslavi. Tam se pak realizovala veškerá výrobní produkce Pragy vyjma převodovek, ty se zatím stále vyrábějí v Praze. A tím jsme v novodobé výrobní náplni, kterou v prvé řadě tvořil univerzální nosič Praga UV 80, určený především pro celoroční údržbu silnic a komunikací. Tomu předcházel vývoj ovlivněný absencí podobného vozidla v zemích RVHP, kdy se pak musely s ohledem na omezené devizové prostředky dovážet v nedostatečném množství vozy Mercedes Unimog.

Sériová Praga UV je uváděná jako víceúčelový terénní automobilový nosič výměnných pracovních zařízení a účelových nástaveb se znakem náprav 4x4. Má základní mechanickou osmistupňovou převodovku, redukční převodovku s režimem silničním, pracovním a plazivým. Jako hnací jednotka jsou použity dva vznětové motory Deutz, v prvním případě se jedná o čtyřválec s výkonem 84 kW, druhý je šestiválec 100 kW.

Vozidlo je vybavené zařízením pro nesení a pohon různých pracovních nástaveb a to jak vpředu a vzadu, tak i na plošině, případně i pod vozem mezi nápravami. Na přání může hydraulický systém vozu sloužit k třístrannému sklápění korby. Praga UV existuje ve variantách rozvoru 2800, 3400 a 4000 mm, další rozdělení je na nosiče výměnných nástaveb a na podvozky určené k dostavbě. Ty pak existují pouze v rozvorové verzi 4000 mm, u které je v obou kategoriích možné použít i dvojkabinu.

Rozměry a hmotnosti jsou odvislé od rozvoru, typu nástavby atd., celková hmotnost pak dosahuje na hodnoty 7000 až 9300 kg. Tažné zařízení je určené pro přívěsy do hmotnosti 5000 kg. Následoval další model Praga STNA (Střední Terénní Nákladní Automobil) v civilní i vojenské verzi. STNA má rozvory 3400 a 4000 mm, motory jsou stejné jako u UV včetně převodovek a disponuje celkovou hmotností 9400 kg. Vojenská verze je pouze s rozvorem 4000 mm, celková hmotnost je až 9900 kg a vozidlo je také upravené pro tah přívěsů do hmotnosti 5000 kg.

A postupně se dostáváme k chronologicky navazujícímu typu automobilu Praga NTS 265, což není pouze speciální nosič zařízení a nástaveb, ale i plnohodnotný nákladní automobil s celkovou hmotností 14 000 kg a se stálým pohonem obou náprav (4x4). Nákladní terénní speciál má základní provedení sklápěčkové a je určený pro nesení různých nástaveb, včetně výměnných. Praga NTS 265 je vybavena novou sklopnou kabinou vyrobenou z hliníkových profilů a laminátu, robustní rám je proveden z uzavřených ocelových profilů, nýtovaný s trubkovými příčkami, což je konstrukce umožňující jeho značné namáhání. Vozidlo s rozvorem náprav 4000 mm má délku podvozku 5886 mm, šířku 2500 mm a výšku 2883 mm, pohotovostní hmotnost 5400 kg, užitečnou 8600 kg a celkovou 14 000 kg. Pragy NTS používají šestiválcové motory Deutz s výkonem 174 kW a 195 kW.

Převodovka Praga 12 PS 91 je mechanická, plně synchronizovaná, s dvanácti stupni pro jízdu vpřed a dvěma vzad, standardně je k dispozici přídavný nezávislý pohon nástaveb a na přání to mohl být i pohon závislý. Obě nápravy mají brzdy kotoučové oproti vozům UV s brzdami bubnovými. Praga NTS 265 se pohybuje rychlostí 4,2 až 90 km/h a existuje i s dlouhou čtyřdveřovou kabinou. V roce 2001 se rozhodlo o návratu k používání tradičního znaku Pragy na masce kapoty motoru a o používání jmenného značení vozidel jako tomu bývalo u automobilů osobních.

Praga Alfa UN nahrazuje modely řady UV 80 a je určená pro stejné použití i nasazení jako předcházející typy. Pohon zajišťují vznětové čtyřválcové motory MAN o výkonu 103 kW, případně 125 kW. Mechanická převodovka je plně synchronizovaná, reverzační a má 24 stupňů pro jízdu vpřed i vzad. K pohonu nástaveb jsou určeny dva mechanické vývodové hřídele. Praga Alfa UN převzala rozvor náprav 3400 mm, jejich pohon také zůstává ve znaku 4x4 s možností vypínání předního pohonu.

Přední náprava se může zatížit na 4500 nebo 6000 kg, zadní na 6000 kg. Na všech kolech jsou bubnové brzdy doplněné systémem ABS. Sklopná kabina je standardně dvoudveřová pro 2 až 3 osoby, může být i prodloužená. Šasi je dlouhé 5500 mm, široké 2530 mm a vysoké 2870 mm. Pohotovostní hmotnost podvozku 4800 kg (nebo 5000), užitečná 5200 kg (7000) a celková 10 000 kg (12 000), rychlost 60 m/h až 92 km/h.

Náhradou za automobil Praga STNA je velice podobná modifikace Praga Alfa TN 4x4. Je konstrukčně stejná a využívá celou řadu totožných agregátů se stejnými parametry. Motory mají výkon 103 kW nebo 132 kW. Převodovka má 12 stupňů pro jízdu vpřed a dva pro jízdu vzad. Alfa TN s rozvorem náprav 4000 (4600) mm se dodávala také ve verzi lehké i těžké, hmotnosti jsou totožné s provedením UN.

Jméno Golden dostala další Praga (dříve NTS 265), která je vedená jako terénní speciál. Goldena pohání šestiválcový motor MAN s výkonem 180 kW, převodovku má stejnou jako Alfa TN. Rozvor trvale hnaných náprav (4x4) je 4000 mm, přední náprava se může zatížit na 6500 kg, zadní na 8500 kg. Kabina řidiče je odlišně tvarovaná, v základním provedení dvoumístná, alternativně prodloužená s 3 až 4 dveřmi. Podvozek je dlouhý 2886 mm, vysoký 2883 mm, pohotovostní hmotnost 6000 kg, užitečná 8000 kg a celková 14 000 kg, vozidlo může táhnout přívěs do hmotnosti 7000 kg. Golden se pohybuje rychlostí v rozsahu 1,1 až 94 km/h.

Poslední pragovácký produkt nese název Grand a je to vývojově nejnovější automobil. Jedná se o plnohodnotný nákladní vůz se znakem náprav 4x4 vhodný k přepravě nejrůznějších materiálů a k nesení nástaveb. Motor je opět MAN, ale s výkonem 206 kW, pragovácká převodovka dává k dispozici 10 stupňů pro jízdu vpřed a 2 pro jízdu vzad. Přední náprava Rába pro zatížení 7200 kg, zatížení zadní nápravy je možné na 11 500 kg. Praga Grand má rozvor 3600 nebo 4000 mm, na obou nápravách jsou bubnové brzdy, systém doplňuje ABS a motorová brzda. Se sklápěcí korbou má délku 6900 mm, pohotovostní hmotnost podvozku 7000 kg, užitečnou 11 000 kg a celkovou 18 000 kg, rychlost 1,1 až 115 km/h.

text: Jan Neumann

zdroj: Doprava a silnice 7/2004