Zastávka na R46 – Jen pro hosty hotelu

Pro pořádek je nutno uvést, že dnes popisované parkoviště je u třicátého devátého kilometru R46, která oficiálně končí až kilometrem čtyřicátým, ale dopravní značka IP15b označující konec silnice pro motorová vozidla je již na pozici cca km 38. 

Kilometr 39 cca 225 m.n.m.

Směrem od Prostějova je parkoviště na jihozápadním okraji krajského města Olomouc, kousek za velkou mimoúrovňovou křižovatkou jižního obchvatu, v místní části zvané Slavonín. Cesta k němu prochází muldou, na jejímž nejnižším místě je třeba, na dost nepřehledné úrovňové křižovatce, dát přednost všem uživatelům ulice jménem Zolova. Ve stoupání za křižovatkou je pak možno odbočit doprava, a to buď na parkoviště osobních automobilů, nebo kousek dál na parkoviště univerzální – přímý směr vede zpátky na R46. Všechny pojížděné plochy mají živičný povrch, parkovací místa jsou většinou vydlážděná, a i ostatní plochy jsou dobře ošetřovány a buď zatravněny nebo osázeny nízkým porostem. Dalším vybavením je několik menších odpadkových košů a uprostřed celého areálu umístěná „dopravní“ značka oznamující, že parkoviště je soukromé – na dodatkové tabulce je pak červeným písmem uvedeno, že je vyhrazeno pro hotelové hosty.

Olomouc

Po hanácky Holomóc, slengově Olmík; to všechno jsou názvy nejstaršího trvale osídleného místa v České republice, do třicetileté války po Praze druhého největšího města v českých zemích a ještě mnohem déle hlavního města Moravy s mnoha historickými památkami i současnými zvláštnostmi. Důležitou místní institucí, propojující historii se současností, je univerzita, která vznikla již v roce 1573; v průběhu věků zde studovalo mnoho významných osobností, mimo jiné i tři muži, později vyhlášení za svaté mučedníky. Dva z nich, Jan Sarkander *1576  †1620, zemřel na následky mučení v Olomouci, a John Ogilvie *1579  †1615 – skotský kalvinista, který konvertoval k jezuitům byl oběšen v Glasgowě a jeho tělo bylo rozčtvrceno – patří k počátkům univerzity. Třetí, občanským jménem Matěj Pavlík *1879  †1942 – pravoslavný biskup Gorazd II, po atentátu na Heydricha popravený v Praze zastřelením v souvislosti s ukrýváním sedmi výsadkářů, včetně atentátníků J.Kubiše, J.Gabčíka a J.Valčíka, reprezentuje nedávné dvacáté století.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie