Doprava – Zastávka na I/18 Slovensko – Zastavení na I/18 Slovensko

Správní hranice mezi našimi státy v EU a speciálně v Schengenském prostoru jsou sice poněkud rozostřeny, nicméně zůstávají a s nimi také celá řada reálií dokumentujících svým způsobem svoji dobu. Dokonce některé z nich mají i osobité kouzlo.

Pod horským sedlem Bumbálka, v krásném přírodním prostředí prameniště řeky Kysuca, mezi zalesněnými kopci, je na silnici s mezinárodní značkou E442, propojující tam českou I/35 se slovenskou D1, rozsáhlé parkoviště. Bylo vybudováno pro potřeby celního odbavení a jako mnoho jiných již dnes, kdy celní správy vykonávají svoji činnost po celém území států EU, ztratilo původní funkčnost a tím i důležitost – dá se říci, že je opuštěné či dokonce pusté. Jednoúčelové stavby a technologické úpravy chátrají a jinak výhodné velké prostory působí neutěšeně; stále pěkná je naopak hlavní stavba - vlastní celnice. Je to stavba zajímavě řešená a je velká, podobně jako celý areál – ten se rozkládá na skoro 20 tisících metrech čtverečných a v současné době je, včetně všech pozemků a staveb, na prodej. Letos 23. dubna obec Makov vyhlásila veřejnou obchodní soutěž a za areál v odhadní ceně 1 575 003,43 € požaduje alespoň osm set tisíc evropských peněz. Co bude v budoucnosti, to možná uvidíme, v současnosti můžeme se zalíbením spočinout pohledem například na množství v blízkosti rostoucích rostlin devětsilu či hloubat nad nepříliš dávnou historií partyzánského odboje v okolních horách.

Devětsil (latinsky Petasites)

Léčivá krytosemenná rostlina z řádu hvězdnicotvarých s velikými listy a zajímavým českým názvem názorně popisujícím rozsah jejího možného působení na zdraví člověka. Sbírá se oddenek, list i květ. Přestože droga z oddenku nepříjemně páchne, užívala se na mnoho neduhů; ve středověku dokonce proti moru. Jméno této léčivky bylo použito i ve zcela jiné oblasti lidského konání – v roce 1920 se její název stal označením pro seskupení původně devíti avangardních umělců; mezi zakládajícími členy byli – literární teoretik Karel Teige, básník Jaroslav Seifert, spisovatel Vladislav Vančura i výtvarník Adolf Hoffmeister. Název se ujal, stal se uznávaným pojmem, počet umělců k němu se hlásících rychle rostl a za pár let už to byl Svaz moderní kultury Devětsil.

I. Československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova

Základem byla jedenadvacetičlenná skupina vojáků – 16 čechoslováků a 5 příslušníků Rudé armády, která byla v srpnu 1944 vysazena na středním Slovensku. Velitelem byl slovák, poručík Ján Ušiak, náčelníkem štábu kapitán Dajan Bajanovič Murzin. Po rozšíření na 315 osob se 16.září probojovala na Moravu. Boje pokračovaly až do konce měsíce, kdy se po reorganizaci a dalším posílení podařilo obsadit území kolem Vsetína. V listopadu měla brigáda již cirka 3 000 členů. Proti nim bylo v akci „Tetřev“ nasazeno přes 13 000 mužů wehrmachtu, zbraní SS a gestapa. Brigáda byla dočasně rozptýlena a část se stáhla zpět na Slovensko. Koncem roku již jen s velitelem Murzinem, Ján Ušiak se v bezvýchodné situaci po zranění zastřelil, se znovu seskupila a operovala až do konce války v počtu asi 1 000 příslušníků.

Převzato z časopisu

Fotogalerie