Doprava – Zastavení na D2

Dálniční tah směřující na jihovýchod či jih, do bývalé slovenské části společné republiky, dnes opět samostatného státního celku je natažen zajímavým krajem. Odpočivná místa poskytují relativně dostatek prostoru i zajímavostí.

V nenápadné rovinaté krajině, tři kilometry před důležitou osmičkovou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí 55, se nachází oboustranná odpočívka s čerpacími stanicemi. Byla nazvána podle blízké obce a díky mostnímu propojení obou částí umožňuje řidičům využívat vybavení na obou stranách dálnice a těm s vozidly do 3,5 tuny i přejezd do protisměru. Přes prvotní nenápadnost má odpočívka velmi zajímavé okolí. I když vynecháme směrem na jihozápad ležící nedaleký významný Lednicko-valtický areál zapsaný v Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, zůstane ještě plno zvláštností. Za obcí Ladná jsou pozůstatky hospodářství Kačenárna sloužícího více jak dvě století pro pravidelný komerční odchyt vodního ptactva; kolem dálnice leží úrodné lány pro rozmanité zemědělské využití včetně pěstování slunečnic a tykví; uprostřed těchto polí se dají najít sondy signalizující výskyt zemního oleje; na severovýchodě pak dominují vinice - jsme totiž ve slovácké moravské vinařské podoblasti v regionu Podluží – v „malovaném kraji“. Vyjímečnou vinařskou zvláštností je lokalita Nechory.

Kačenárna

Zvláštní specializované myslivecké zařízení, vybudované koncem 17. století, k odchytu vodního ptactva, hlavně divokých kachen. Lákadlem pro kachny byl upravený mělký rybník o rozměrech 120x128 metrů, z jehož rohů vybíhaly do okolí obloukovité, otevřené, ale suchým rákosem oplocené vodní kanály. Na koncích kanálů, kam už nebylo z rybníku vidět, byly kachny loveny, zřejmě s využitím vhodných sítí. Zařízení bylo značně produktivní – v 19. století se takto dařilo ročně ulovit až 10 tisíc kachen, které se konzumovaly přímo na panství Lichtenštejnů, ale také rozvážely, původně povozy později i vlakem, třeba až do Vídně.

Nechory

Nadzemní nástavby více jak 450 vinných sklepů a sklípků ve formě menších, pohledných a často lidovými ornamenty vyzdobených domků, u známé vinařské obce Prušánky jsou z velké části seskupeny a prostorově uspořádány tak, že vyvolávají dojem vesnice. V této „Vesnici“ s uličkami i malým náměstím však nikdo trvale nebydlí a vše zde vybudované slouží jen k podpoře pěstování vinné révy, zpracování jejích plodů a uskladnění i konzumaci vína. V poslední době se výrazně mění její charakter z produkčního zařízení na turistickou atrakci s kvalitním zázemím.

Převzato z časopisu

Fotogalerie