Bugatti Grand Sport Vitesse Legends – Pocta legendám

Na pouhé tři kusy omezená edice supersportu Veyron je poctou nadanému synovi Ettora Bugattiho...

V polovině loňského roku oznámili představitelé Bugatti záměr postupně představit šest speciálních sérií vozu Veyron. Vznikají v rámci programu Les Légendes de Bugatti a každá z nich je věnována některé z významných postav dějin značky. Edice Jean-Pierre Wimille slavila premiéru v ročníku 2013 slavné soutěže elegance v kalifornském Pebble Beach a jejím úkolem bylo připomenout jméno jednoho z nejvýznamnějších závodníků, kteří s vozy Bugatti startovali v dobách jejich největší slávy. Byla vystavena společně s osmiválcem Bugatti 57 G, pro svůj tvar zvaným tank, s nímž Jean-Pierre Wimille poprvé vyhrál 24 h Le Mans 1937 (spolujezdec Robert Benoist; při druhém vítězství 1939 se střídal s Pierrem Veyronem)... 

Druhá série z rodiny Les Légendes de Bugatti nese označení Bugatti Grand Sport Vitesse Jean Bugatti a představila se na frankfurtském autosalonu IAA 2013. Jak již název prozrazuje, připomíná odkaz Jeana Bugattiho, syna zakladatele značky. Po technické stránce jde o typ Bugatti Veyron 16.4 Grand Sport Vitesse, jenž před svojí zadní nápravou hostí ohromný, čtveřicí turbodmychadel přeplňovaný šestnáctiválcový motor s válci do W, objemem 8,0 l, výkonem 882 kW (1200 k) při 6400 min^‑1 a točivým momentem 1500 N.m v rozmezí otáček 3000 až 5000 min^‑1. Připomeňme, že takový Veyron s pohonem všech kol zrychlí z klidu na 100 km/h za 2,6 sekundy. Gianoberto Carlo Rembrandt Ettore Bugatti, známý jako Jean, byl nejstarším a nejnadanějším synem Ettora Bugattiho. Od konce dvacátých let uváděl ve vozech Bugatti v život vlastní konstruktérské a stylistické návrhy a v roce 1936, tedy ve svých sedmadvaceti letech, pouhé tři roky před tragickou smrtí za volantem, převzal vedení celé automobilky.

Mezi jeho nejvýraznější práce patří výjimečné sportovní kupé Bugatti 57SC Atlantic, jeden z nejcennějších typů historických vozidel, a právě na něj nová edice Jean Bugatti navazuje. V letech 1936 až 1938 vznikly jen čtyři vozy, z nichž dva se dochovaly do dnešních dnů. Jean Bugatti se zabil na typu 57 při zkušební jízdě v srpnu 1939, když se vyhýbal opilému cyklistovi a narazil do stromu. Z původního prototypu 57SC Atlantic La Voiture Noire, jenž používal Jean Bugatti osobně, novinka čerpá především řešením karoserie a jejího interiéru. Z uhlíkových kompozitů vyrobené povrchové díly jsou výhradně černé a opatřené čirým lakem, emblém EB na zádi a typický rám masky chladiče byly vůbec poprvé v dějinách značky Bugatti pokryty platinou.

Černé jsou rovněž vnitřní části speciálních litých ráfků kol, na víčkách palivové nádrže a hrdla pro dolévání motorového oleje najdeme stylizované, šedě zbarvené autogramy Jeana Bugattiho. Celokožené čalounění interiéru vyniká podobnou kombinací béžových a hnědých tónů, jimiž se vyznačoval i původní Atlantic La Voiture Noire. Samozřejmostí je použití prvotřídních materiálů, madlo voliče převodovky bylo zhotoveno z růžového dřeva, po stranách středové konzole a na prahových obkladech najdeme nápisy Les Légendes de Bugatti. Na svislé stěně mezi předními sedadly je vykreslen náčrtek původního typu Bugatti 57SC Atlantic. Cena vozů ze série Bugatti Grand Sport Vitesse Jean Bugatti byla stanovena na závratnou částku 2,28 milionu eur, samozřejmě bez daní a dalších poplatků. Do třetice byla uvedena edice Meo Costantini na Dubai International Motor Show 2013, která je oslavou dlouholetého jezdce Bugatti, jenž zvítězil v Targa Florio na Sicílii v letech 1925 a 1926. Ital Bartolomeo Meo Costantini hned po první světové válce usedl do závodního čtyřválce Bugatti 13, aby se později stal továrním jezdcem francouzského týmu z Molsheimu a na závěr kariéry manažerem celé stáje Bugatti. Zůstal u značky až do roku 1937. Také tento vůz pohání motor o výkonu 882 kW (1200 k) jako všechny verze Vitesse. Do dnešního dne bylo prodáno 400 automobilů Bugatti Veyron, 300 limitované série kupé a stovka roadsterů; podle plánu tedy zbývá ještě umístit 50 dalších roadsterů (série 300 + 150 Veyronů).

Převzato z časopisu

Fotogalerie