Trolejbusy – Současné trolejbusy značky Škoda – II.

To bylo dané logickým vývojem, požadavkem přepravců a později i dalšími okolnostmi. První plánovaný kloubový trolejbus dostal označení Škoda 10 Tr a konstrukčně měl vycházet ze sólového vozu Škoda 9 Tr. Projekt tohoto trolejbusu vzniknul v roce 1958, jeho předpokládaná délka byla 16 m a pohon druhé a třetí nápravy měly zajišťovat dva motory s výkonem 110 kW. Výroba vozu 10 Tr se ale nikdy nezrealizovala. Prvním kloubovým trolejbusem, na jehož produkci se Škoda podílela, tak byla až Škoda-Sanos 200 Tr v roce 1982. V tomto případě se jednalo o československo-jugoslávskou spolupráci, kdy se trolejbus stavěl z upraveného podvozku a karoserie jugoslávského autobusu FAS 200, a el. výzbroje Škoda. Ta pocházela z tuzemského trolejbusu Škoda 14 Tr, včetně trakčních motorů o výkonu 100 kW, které poháněly druhou a třetí nápravu. Jenže trolejbusů Škoda-Sanos u nás jezdilo pouze 13 ks.

Prvním tuzemským sériově vyráběným kloubovým trolejbusem se tak stal až typ Škoda 15 Tr. Vozidlo vzniklo v roce 1983 a konstrukčně vycházelo z trolejbusu 14 Tr, nevyjímaje el. výzbroj, tedy i trakční motory (opět dva pro pohon zadních náprav). Od stavby prvních prototypů ovšem uplynulo více než pět let, než došlo k vlastní sériové výrobě (1989 v Ostrově nad Ohří). Plzeňská Škoda Electric pak představila svůj kloubový trolejbus 15. 7. 2004 pod označením Škoda 25 Tr Irisbus. Irisbus proto, že se na stavbu trolejbusu použila karoserie kloubového autobusu Irisbus Citybus 18M, později autobusu Citelis 18M. Označení se následně rozšířilo o variantu 25 TrBT, ta se od modelu 25 Tr odlišuje jinou el. výzbrojí a jejím odchylným střešním zakrytím. Škoda 25 Tr je trolejbus s délkou 17 900 mm, obsaditelností 150 osob (40 sedících + 110 stojících) a max. hmotností 28 000 kg. Zadní (třetí) nápravu pohání elektromotor Škoda s výkonem 240 kW, který umožňuje vozu jízdu rychlostí až 65 km/h. Trolejbusy Škoda 25 Tr také dostávají alternativní el. výzbroj pro 600 nebo 750 V DC (Direct Current = stejnosměrný proud). Na přání je vozidlo vybavené dieselgenerátorem, umístěným v zadní části vozu. Ten pak trolejbusu dovoluje zajíždět i do míst bez trolejového vedení, kde se může pohybovat rychlostí do 65 km/h. Z toho je patrné, že dieselgenerátor má výkon, umožňující trolejbusu pohyb stejnou rychlostí jako při napájení z trolejového vedení.