Mercedes-Benz Actros – Klub plachtařů

Díky funkci EcoRoll třetí generace automatizované převodovky PowerShift se dá s novým Actrosem doslova a do písmene po silnicích plachtit. Využívat kinetické energie soupravy a v tichosti polykat kilometry.

Automatizovaná převodovka PowerShift je rozhodně něco, co vám utkví po prvním svezení s novým tahačem Actros v paměti. Přesto, že je vozidlo zcela nové a je zde celá řada báječných konstrukčních řešení, jejichž význam ještě v budoucnosti více oceníme, převodovka je jednoznačně skvělá. Celou situaci s novým Actrosem bych přirovnal k nástupu současné generace osobních vozidel Mercedes-Benz třídy E. Přestože je určen ke každodenní činnosti, ke každodenní práci, jde o vozidlo, které budete řídit vyloženě rádi. Automatizovaná převodovka PowerShift ve své třetí generaci je stejná bomba jako když přišla do osobních mercedesů sedmistupňová automatika 7G Tronic. Nic naplat Mercedes-Benz převodovky zkrátka umí. Jednoduché, přesné, rychlé řazení a bez jakýchkoliv rázů, to je zkrátka paráda. Ale začněme pěkně od začátku.

Výchozí bod: letiště

Mnichov, mezinárodní letiště Franze Josefa Strausse, čtvrtek, 11:00 hod. „Ladies and Gentlemen, your trucks are now ready for boarding!“ Pouze toliko zaznělo prezentačními místnostmi jedné z přepravních společností v cargo prostoru bavorského letiště, a všichni zúčastnění ihned věděli, kolik uhodilo. Konečně přišla ta chvíle, kdy můžeme usednout za volanty nových Actrosů a s plně naloženou silniční soupravou vyrazit do víru plného provozu. Tak tedy rychle po schůdcích nahoru, usednout na zbrusu novou sedačku (pozor je seřiditelná v několika směrech a tak je možné nalézt tu správnou polohu snad pro každou tělesnou konstituci řidiče).

Trochu mě mate seřizování sloupku řízení, k jehož aktivaci musím hledat podlahové tlačítko kdesi vepředu vlevo. Ale to nic, na to se dá lehce zvyknout. O něco málo složitější je to s novou přístrojovou deskou, multifunkčním volantem a celou řadou ovladačů včetně systému FleetBoard – o něm bude ještě někdy později řeč. Zcela jistě mi nestačí pět minut na to, abych odhalil všechny možnosti, které novinka s trojcípou hvězdou na kapotě řidiči nabízí. Nicméně, alespoň to podstatné: automatizovaná převodovka PowerShift se dvěma módy – Economy a Power s důležitou funkcí EcoRoll, která zajišťuje efektivitu provozu vozidla, řadový šestiválec OM 471, který vám bude znít do uší, pokud jej vůbec někdy v pečlivě odhlučněné kabině uslyšíte, poněkud jinou písničkou než vidlicové osmiválce, exkluzívní interiér kabin několika modelů s rovnou podlahou či nízkým tunelem a celá řada elektronických asistenčních systémů. Adaptivní tempomat se schopností zobrazovat rychlost vozidla před vámi je vůbec zajímavý – na ten si dám dobrý pozor. Vždy jsem chtěl vědět jakou rychlostí jezdí ti ostatní, zvláště ti, co mě předjíždějí.

Bruselská zpupnost

Ovládání voliče automatizované převodovky na páčce umístěné zprava pod volantem je zcela komfortní. Motor běží, dvěma prsty otáčím voličem převodovky v pravém směru. Mám zařazeno, lehký dotek pedálu akcelerátoru a vyrážíme. Po dvaceti metrech přichází první kruhový objezd. Přesto, že o problematice zpětných zrcátek, která na příkaz úředníků z Bruselu neustále zmenšují zadní mrtvý úhel, zatímco šikmo dopředu je vidět stále hůře a hůře, moc dobře vím, pokaždé mě to trochu překvapí. Tentokrát se mi za obrovské zpětné zrcátko schovala celá Audi A6 velmi svižně spěchající po kruhovém objezdu.

Vždy obdivuji tu stupidní jistotu sebevědomých řidičů, kteří přesto, že se na ně valí 40 t souprava, ani nesundají nohu z „plynu“. Tento byl jeden z nich. Byl stoprocentně v právu, tak ať si jede. Nicméně v tu chvíli mi proběhlo hlavou: „jak by bylo na světě lépe, kdyby zákony a závazná doporučení netvořili „odborníci“ v bruselských coffe shopech, ale někdo kompetentní, kdo si občas za volant velkého náklaďáku také sedne! Ať dělají konstruktéři ve Stuttgartu co mohou, a je fakt, že tentokráte posunuli celou sestavu zpětných zrcátek oproti současnému typu provedení Actrose MP3 o něco dozadu, aby vznikla alespoň solidní škvíra mezi „A“ sloupkem a zrcátky, blbost úředníků je neprůstřelná. Také v novém tahači Actros se tedy řidič na křižovatce typu „T“ či na kruhovém objezdu musí pěkně nahnout dopředu a hlavou švenknout zleva do prava a zpět a obhlédnout přední roh kabiny, aby se mu tam někdo neschoval. No co, alespoň zůstane ve střehu a taky se trochu protáhne.

Pocit bezmotorového létání

Hned první „kruháč“ mě uvedl do reality a dovolil mi vyzkoušet také systém brzdového asistenta – funguje s obrovskou razancí – zastavil jsem zcela na fleku. Zamrzelo mě to, jednak nerad dělám chyby a jednak celý tento drobný incident bude jistě vidět na kartě FleetBoardu, co jsem od organizátorů jízd vyfasoval. Ano, to jsem vám asi zapomněl říci. Kromě karty řidiče jsem si před jízdou nabil ještě geret pro řízení vozového parku, takže na konci dne mě čeká analýza toho co jsem za krátkou směnu s vozidly prováděl. Chtěl jsem se tedy chovat (musel jsem) zcela předpisově.

Zamotané komunikace mezinárodního letiště mě vedou také okolo míst, kde své fotografie pořizují tzv. spoteři. Čekajíc na to „své“ letadlo, někdy celé hodiny, mohou vidět celou řadu zajímavých věcí. Leč také tentokrát se všichni dívali směrem na přistávací plochu a vyhlíželi ten svůj biz-jet. Kdyby otočili své objektivy o 180 stupňů, mohli zastihnout dvě desítky zbrusu nových Actrosů. Avšak nevadí, mě můj propůjčený biz-truck činil obrovskou radost. Komfort osobního vozidla, ovládání jako v něm – ani vám nepřijde, že vezete dohromady 40 t. Převodovka si řadí opravdu sama, bez problémů, bez zjevných průvodních jevů. Kdybych se občas nepodíval na displej, asi bych jen těžko odhadoval, který převodový stupeň aktuálně využívám. Nájezd na dálnici směr Ulm znamená podstatné uklidnění. I z drobných kopečků mohu konečně plachtit. EcoRoll při odstaveném pedálu akcelerátoru zařadí v převodovce neutrál, to co bylo slyšet z písničky motoru doteď, najednou ustane, rafika otáčkoměru spadne na 500 min^-1 a souprava se valí téměř zadarmo kupředu. EcoRoll funguje, dokud: nestlačíš opětovně pedál akcelerátoru, nepoužiješ provozní nebo průběžnou brzdu, nepoužiješ PTO, tempomat nebo distronic nezačne brzdit či akcelerovat, rychlost nepřekročí nastavený limit a ještě v několika dalších případech. Krásná práce konstruktérů, krásná práce řidiče za volantem. Jízda s lehkou nohou a s pomocí všech elektronických systémů se také výrazně vyplácí. Po dálnici rolujeme s průměrnou spotřebou atakující hranici 30 l/100 km, a to je při známé nevyježděnosti novinářů co říci.

Učit se, učit se, učit se

Mimochodem spotřebu paliva o 5 % až 7 % nižší (záleží kterou emisní specifikaci motoru porovnáváme) než u současných modelů řady Actros MP3 podmiňuje výrobce také nastavením speed limiteru na 85 km/h. To je obecně známé, že každý kilometr rychlosti nad optimální hranici stojí zvýšenou spotřebu. Protože na německých dálnicích je pro soupravy a těžká nákladní vozidla povolena osmdesátka (na bundeskách šedesátka – se standardním převodem v nápravě, 2,611, s nejoblíbenějšími pneumatikami rozměru 315/70 točí nový třinácti litr při rychlosti vozidla 60 km/h pouhých 850 min^-1!) s tím, že nějaké drobné procento dopravní policie v zájmu plynulosti dopravy toleruje, nastavuji adaptivní tempomat na 84 km/h (ať na to praskne třeba i grunt).

A co myslíte? No jistě, byl jsem nejpomalejší na silnici, tedy když odečtu pěší těhotné matky a důchodkyně na velocipedech, neexistovalo vozidlo, které by mě nepředjelo. Ještěže tempomat dokáže informovat také o rychlosti těch, kteří jedou přede mnou. Tu je to 88 km/h, hned zase 90 km/h a ejhle ADR cisterna 104 km/h! No vida, a pak „prý, že nerostou“. Ale rostou a jak! Z hlediska výrobců vozidel to vypadá ještě na pořádnou práci, než vysvětlí svým zákazníkům, že právě na maximální rychlosti a plynulosti jízdy závisí výrazným způsobem spotřeba motorové nafty. Ale možná, že je to spíš na každém z nás.

Geniální brzdné systémy

Z úvah, které neměly pražádného konkrétního řešení, mě vytrhla nutnost přibrzdit na výjezdu z dálnice. Motorovka ve třech stupních je zcela skvělá, když se k ní přidá ještě vodní retardér ve dvou stupních, hned máte k dispozci brzdný výkon, který rozhodně stojí zato. Frajeři brzdí v drtivé většině motorovkou a retardérem, dopředu totiž čtou svoji trasu a tak jim nic neunikne v dostatečném předstihu – ostatně na FleetBoardu to bude večer vidět. Něco málo přes dvě stě dvacet kilometrů v první rundě rozhodně ukázalo, že Mercedes přichází na automobilový trh s tahačem, který je na špičce vývoje. Komfort, klid, bezpečnost a produktivita – ta slova mají ve spojení s novým Actrosem opravdový smysl. Příště se podíváme s novým Actrosem na polygon, bezprostředně jej porovnáme s předchůdcem MP3 a nakonec ještě zvládneme analýzu dat FleetBoardu – je se na co těšit.

Fotogalerie