Správa vozidel – Inteligentně – telemetricky

Snaha o minimalizaci provozních nákladů vede přes různé formy standardizace produktů a procesů až ke sdílení precizně snímaných dat, jejich vyhodnocování a aplikaci výsledků či rozhodnutí, nejlépe ihned – on-line.

Telemetrie je technologie umožňující měření na dálku a dálkový přenos dat. Původ slova pochází z řeckého tele – vzdálený a metron – měřidlo. Přestože se termín telemetrie většinou vztahuje k bezdrátovému přenosu dat pomocí rádiového nebo infračerveného signálu, lze telemetrický signál přenášet i pomocí jiných systémů, např. telefonní či počítačová síť, optické spoje a další drátové komunikační technologie.

Využití v praktickém životě

Telemetrické systémy využívá mnoho oborů, například: kosmonautika – při přenosu signálu z družic, kosmických sond a raket, meteorologie, zemědělství – automatické meteorologické stanice, sledující teplotu ovzduší, vlhkost, rychlost a směr větru a další veličiny, vodní hospodářství – měření kvality vody, průtok, vojenství – telemetrické systémy v raketových systémech, výzvědných letounech, ochrana přírody – sledování migrací živočichů, studium jejich zvyků. Jedním z oboru uplatnění telemetrie, který je výrazně vnímán širokou veřejností zajímající se o vozidla a automobily je bezdrátový přenos dat při závodech například monopostů Formule 1. Nicméně v poslední době je telemetrie a technologie při ní uplatňované zhusta využívané pro tzv. bezdrátovou správu flotil firemních automobilů či vozového parku dopravních společností. Každý finální výrobce automobilů nebo těžkých nákladních vozidel dnes nabízí svůj systém elektronické správy automobilových flotil. V souvislosti se zvolenou dominantní technologií potom tento segment trhu otevírá brány produktům dalších specializovaných či návazných firem a společností.

Bez mechanické vazby

Bezdrátová komunikace spočívá ve spojení dvou subjektů jiným způsobem, než mechanicky (kabelem). Podle typu nosného média můžeme rozlišovat mezi komunikací optickou (světlo), rádiovou a sonickou (zvuk). Vzdálenost mezi komunikujícími body může být od několika metrů (infračervený ovladač televize) do miliónů kilometrů (komunikace družic v kosmickém prostoru). Bezdrátovou komunikaci vnímáme jako jeden z oborů v telekomunikacích. Termín bezdrátová technologie je používán v oboru mobilních zařízení, jako jsou mobilní telefony, PDA, ale najdeme ji i v GPS zařízeních, satelitní televizi a jinde. V zásadě se při bezdrátové komunikaci vždy používá vlnění určité frekvence. Termín bezdrátové připojení označuje připojení k počítačové sítí (nejčastěji Internetu) využívající bezdrátovou komunikaci.

Typy komunikace

Optická komunikace (světlo): laserová pojítka, infračervené spoje – periferie k počítačům, dálková ovládání, čidla. Signální komunikace – světelným paprskem, vlajková komunikace, posunky, řeč těla v námořní dopravě, mezi hluchoněmými, v uzavřených komunitách atp.

Rádiová komunikace (rádiové vlny): periferie k počítačům, datové mosty, dálková ovládání, vysílačky, televizní přenos atp.

Sonická komunikace (zvuk): ultrazvuková pojítka – ponorky, verbální komunikace – mezilidská komunikace.

Související technologie

S bezdrátovou komunikací úzce souvisí celá řada technologií, se kterými celkem běžně sice přicházíme do styku, ale při jejich pojmenování nám, uživatelům, dělá potíže vybavit si jejich technický princip a někdy snad i základní smysl. 3G (nebo 3-G) je zkratka pro třetí generaci mobilních telefonů. Služby spojené s touto generací představují schopnost přenášet obojí – hlas (telefonní hovor) i data (stahovaná data, e-maily, zprávy). The 3rd Generation Partnership Project (3GPP) - Partnerský projekt třetí generace je dohoda o spolupráci vytvořená v prosinci roku 1998. Cílem 3GPP bylo vyvinout síť třetí generace (3G) mobilních telefonů v rozsahu projektu ITU IMT-2000. Specifikace 3GPP jsou založeny na rozvinutých GSM specifikacích, obecně známé jako UMTS. Pozor ale na to, že sítě 3G, založeny na IS-95 (CDMA), obecně známé jako CDMA2000, jsou určeny jinou skupinou, označenou jako 3GPP2.

Modrozub a další

Bluetooth je v informatice proprietární otevřený standard pro bezdrátovou komunikaci propojující dvě a více elektronických zařízení, jako například mobilní telefon, PDA, osobní počítač nebo bezdrátová sluchátka. Vytvořen byl v roce 1994 firmou Ericsson a míněn jako bezdrátová náhrada za sériové drátové rozhraní RS-232. Název Bluetooth je odvozen z anglického jména dánského krále Haralda Modrozuba (bluetooth znamená v angličtině „modrozub“) vládnoucího v 10. století. Ten využil svých diplomatických schopností k tomu, aby válčící kmeny přistoupily k diskusi a ukončily vzájemné rozepře. Právě této analogie bylo využito pro název technologie Bluetooth, která podobně jako kdysi král Harald slouží k usnadnění vzájemné komunikace.

GSM (Globální Systém pro Mobilní komunikaci, původně však francouzsky „Groupe Spécial Mobile“) je nejrozšířenější standard pro mobilní telefony na světě. V současnosti jej používá více než pět miliard účastníků ve více než 200 zemích světa. Protože někteří lidé mají více SIM karet, lze odhadovat, že mobilní telefon GSM vlastní asi polovina obyvatel planety Země.

IEEE 802.11 je Wi-Fi standard s dalšími doplňky pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) vyvíjený 11. pracovní skupinou IEEE LAN/MAN standardizační komise (IEEE 802). Výraz 802.11x je používán pro množinu doplňků k tomuto standardu. Výraz IEEE 802.11 je také spojován s původním 802.11 standardem (tedy bez dalších doplňků). 

IrDA je komunikační infračervený port vytvořený konsorciem IrDa (Infrared Data Association), které popisuje bezdrátovou komunikaci pomocí infračerveného světla. IrDA definuje standardy koncových zařízení a protokolů, pomocí kterých zařizuje komunikaci. IrDA byl vytvořen pro komunikaci s přenosnými (mobilními) zařízeními bez nutnosti použití komunikačního kabelu.

Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wi-fi, wifi) je v informatice označení pro několik standardů IEEE 802.11 popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích (též Wireless LAN, WLAN). Samotný název WiFi vytvořilo Wireless Ethernet Compatibility Aliance. Tato technologie využívá bezlicenčního frekvenčního pásma, proto je ideální pro budování levné, ale výkonné sítě bez nutnosti pokládky kabelů. Název původně neměl znamenat nic, ale časem se z něj stala slovní hříčka wireless fidelity (bezdrátová věrnost) analogicky k Hi-Fi (high fidelity – vysoká věrnost). 

Wi-fi jako takový není zcela nový standard. Je založen na principu rozprostřeného spektra, který si roku 1942 nechali patentovat hudební skladatel George Antheil a herečka rakouského původu Hedy Lamarr. Němci se tehdy zabývali rádiově řízenými torpédy, ale toto rádiové ovládání mohl nepřítel rušit. Výše zmínění vymysleli ideu, jak by náhodná změna vysílacích kanálů snížila riziko nepřátelského rušení. Roku 1962 elektronický děrný pás umožnil přenos rádiové komunikace mezi americkými loděmi. Mezi
60. a 80. rokem se tato technologie využívala výhradně pro vojenské účely a na začátku 80. let byla uvolněna i pro civilní využití. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie