Cesty a silnice – Fenomén „silničák“

Spisovně, podle odborného názvosloví, „silniční panel železobetonový“, plochý stavební prvek obvykle obdélníkového půdorysu používaný k vytváření většinou dočasných účelových komunikací, různých obslužných, parkovacích a skladových zpevněných ploch.

Silniční panely se často používají opakovaně, jejich předpokládaná životnost při správné manipulaci, instalaci a skladování je 5 let, ale výjimkou nejsou ani několik desítek let staré, panely zpevněné cesty používané hlavně zemědělci a někde dokonce jsou z panelů i veřejné komunikace III. a IV. třídy.

Historie průmyslové výroby silničních panelů sahá u nás do padesátých let minulého století, kdy byly zřizovány národní podniky PREFA (Hýskov, Přeštice, Ústí nad Labem, Pardubice, Brno, Olomouc a další na Slovensku). Postupně se však výroba takových prefabrikátů zavedla i v ZIPP Bratislava, ŽPSV Uherský Ostroh a p., a také v přidružené stavební výrobě mnohých zemědělských družstev. Po změně hospodářského systému se počet výrobců zřejmě ještě rozšířil, a tak oproti katalogu vydaného v roce 1982 Československým střediskem výstavby a architektury, který uváděl 24 rozměrových druhů panelů ve dvou typových řadách KZD a IZD, je k mání ještě více typů a nabízejí se i panely zhotovené podle zadání zákazníka. Silničáky se vyrábí „velkosériově“ na specializovaných panelárenských linkách, z přesně stanovených výchozích materiálů a podle schválených norem a technologických předpisů, ale také v improvizovaných podmínkách či pouze jako doplňkový sortiment jiné hlavní výroby; existují i panely z takzvaného zbytkového betonu. Stále je to však lukrativní zboží, které je možné vyrábět „na sklad“, tedy bez ohledu na okamžitou poptávku.

Převzato z časopisu

Fotogalerie