DOPRAVA – ZASTAVENÍ U II/430 ZA VYŠKOVEM – KILOMETR 30 CCA 240 M N.M.

Na konci Kroměřížské ulice, hned za místní cedulí označující konec města Vyškov, vlevo od silnice, je nájezd na sice neoznačenou, ale zřejmě značně využívanou odstavnou plochu.

Využitelná část má tvar pravoúhlého trojúhelníka; delší odvěsna (cca 70 metrů) je rovnoběžná se silnicí a je od ní oddělená úzkým zatravněným pásem "vylepšeným" velkými kusy lomového kamene. 35 m dlouhá druhá odvěsna je převážně tvořena drátěným plotem a přeponu lemuje svah zarostlý stromy. 

Společný vjezd i výjezd je jen jeden a není zrovna nejširší, takže přímý vjezd ze směru od Kroměříže je pro větší vozidla obtížný, ne-li nemožný. Parkoviště má jednotný souvislý živičný povrch a až na jeden stabilně umístěný odpadkový koš nemá žádné další vybavení. 

Blízké okolí není nejvhodnější pro procházky, ale nedaleko, asi 500 metrů dál, směrem k exitu 2 na D46 je čerpací stanice s prodejnou otevřenou nonstop a hned na kraji města je hotel s restaurací.

Vyškov

Město uprostřed Moravy, podle měření z roku 1985 je jen pár kilometrů od geometrického středu bývalé ČSSR. Městem se Vyškov stal již LP 1248 a od té doby byl mnohokrát na výsluní mocipánů i na pokraji zmaru. Často utrpěl velké škody, ať už v důsledku válek husitských, války třicetileté i druhé světové, či od pohrom živelných, včetně požárů, bouří, povodní a ran morových. Naopak velkého rozkvětu dosáhl na konci 17. století, kdy se mu říkalo Moravské Versailles. V současnosti má zhruba 20 tisíc obyvatel a znám je hlavně v souvislosti s Vojenským újezdem Březina.

Silnice 430

Vede z Brna do Vyškova a je to část dřívější velmi frekventované silnice první třídy č.47. Vede souběžně s D1 a je i dnes často využívána, zvláště pak při "zácpách" či jiných omezeních na dálnici. Historicky je to jedna z prvních "erárních " císařských silnic budovaných v 18. století. 

GPS
49°16´48.804˝N
17°0´46.409˝E

Převzato z časopisu

Fotogalerie