Shelsley Walsh 1905 – 2015 – Zpátky ke kořenům...

Motoristický sport v té nejčistší podobě, to je britské mistrovství v závodech do vrchu...

Přestože se na nábřeží v Bexhillu jelo do svahu už v roce 1902, za kolébku britských závodů do vrchu je považován Shelsley Walsh, pořádaný v malebné středoanglické krajině nedaleko Worcesteru. První závod se konal v srpnu 1905; letos tam slaví 110 let závodů pod hlavičkou MAC (Midland Automobile Club), tedy autoklubu založeného v roce 1901. Shelsley Walsh se stal nejstarší permanentní závodní tratí na světě, starší samozřejmě než Indianapolis, Monza, Brooklands, či Le Mans... Několikrát do roka se vesnička Shelsley Walsh stává místem závodů a řev silných motorů prořízne poklidnou britskou krajinu mezi Great Witley a Martley. Údolím soukromého pozemku se vine tisíc yardů (914 m) dlouhá asfaltová silnice o šířce nejméně dvanáct stop (3,66 m), která po výjezdu z lesa končí cílovou rovinkou mezi pastvinami. Výškový rozdíl startu a cíle je na britské poměry značný, činí sto metrů. Startuje se mezi starými dřevěnými budovami, jež dotvářejí obraz minulého světa, automobily jsou zaparkovány v přístřešcích, zvaných sheds, tedy v jakýchsi dřevěných stájích...

Vrcholnou kategorií jsou závodní vozy ve stylu formule 1, jenže s neomezeným objemem motorů a bez restrikcí v plnění či počtu válců. Kompozitové monoposty s výkony přes 480 kW (650 k) a zrychlením na sto do dvou sekund bojují o absolutní prvenství v rozstřelu nejlepších, není výjimkou, že nejlepšími jsou závodníci ve skutečně zralém věku, ale ani o nadějné mladíky není nouze. Závody britského mistrovství se skládají z několika tříd, zahrnujících sportovní, cestovní i formulové automobily, ale také historická vozidla. Patří k nim kuriozní cyclecar GN Spider, s nímž sice Basil Davenport závod sedmkrát ve dvacátých letech vyhrál, ale jednou ho strážník nechtěl ani pustit do depa, protože nevěřil, že něco tak ošklivého a špinavého může být úspěšný závodní vůz. V roce 1946 se Davenport na trať vrátil s replikou Spideru a zajel nejlepší čas vozů s nepřeplňovanými motory. Před válkou byl Shelsley Walsh krátce součástí evropského mistrovství (ročník 1930 vyhrál Hans Stuck na Austro-Daimleru); v roce 1947 se zrodilo britské mistrovství v jízdě do vrchu, jež na rozdíl od evropského šampionátu má poněkud vyrovnanější konkurenci a klade důraz na jednomístné závodní vozy.

Shelsley Walsh byl také v červnu 1932 prvním závodem komentovaným v rozhlase a dodnes patří k vrcholům britské závodní scény. Nový leasing pozemků umožňuje pokračování stodesetileté tradice a Shelsley Walsh je jedním z pilířů MSA British Hill Climb Championship 2015, které tvoří také podniky na jiných slavných tratích Prescott, Craigantlet (Severní Irsko), Harewood, Gurston Down, Loton Park, Doune (Skotsko), Barbon Manor, Bouley Bay (Jersey), Val de Terres (Guernsey) a Wiscombe Park. Sezona začíná v dubnu Prescottem a končí v září Loton Parkem. Diváci mají na tratích své favority, někteří závodníci startují i několik desetiletí na pečlivě udržovaných strojích, není výjimkou, že později přecházejí jak tito muži (ale i ženy), tak jejich stroje přímo do kategorie veteránů. Na závodech lze vidět nesmírně zajímavé technické kreace, trendem poslední doby jsou vysokootáčkové motocyklové motory, které mohou podle charakteru trati překonat i monstra ve stylu F1 se čtyřlitrovými osmiválci.

Mnohé tratě, např. skotská Doune u Stirlingu, jsou neobyčejně úzké a vyžadují velké jezdecké umění, chyby se neodpouštějí, na jedné straně svodidlo, na druhé vysoký násep, zvláště z monopostu to je jako jízda v tunelu. Jinde, třeba v nejproslulejších místech Prescott a Shelsley Walsh, nabízí scenérie závodu divákům přehledné jeviště. Novou hvězdou je Scott Moran (ročník 1976), loni vyhrál na monopostu Gould GR61X Cosworth NME 3.5 V8 svůj pátý mistrovský titul, zatímco jeho otec Roger Moran se v Doune za volantem téhož vozu rozloučil s jezdeckou kariérou. Jsou jedinou dvojicí otce a syna, která dobyla tituly. Prvním mistrem byl legendární Raymond Mays (1947 a 1948 s vozem ERA R4D), v jejich seznamu je také Andy Priaulx (1995 na Pilbeamu MP58-3 Cosworth DFL 4.0), dnešní tovární jezdec BMW Motorsport. Zmínku zaslouží Tony Marsh (1931 – 2009), účastník čtyř Grand Prix F1, který dobyl šest mistrovských titulů a až do své přirozené smrti v 78 letech střídal historický monopost Marsh Special s kompozitovým Gouldem! Vozy formule 1 přivedl na vrchy také čtyřnásobný mistr Roy Lane (1935 – 2009), startoval dokonce na šestikolovém Marchu 2-4-0 Cosworth DFV 3.0, a když ho začala zlobit záda, závodil od roku 2005 až do přirozené smrti na Porsche 911 Turbo! Lane dobyl rekordních 90 vítězství, než ho překonal další čtyřnásobný mistr Martin Groves, jenž v severoirském Craigantletu 2010 dosáhl na 100. vítězství. Mike Pilbeam dnes vyrábí především sportovní prototypy, ale konstruktér se zkušenostmi z formule 1 a 24 h Le Mans získal se svými vrchařskými mono-posty Pilbeam sedmnáct mistrovských titulů (první 1977, poslední 1997).

Od roku 1998 vládnou vozy Davida Goulda z Newbury, vítěznou sérii přerušil jen v ročníku 2012 jistý Trevor Willis na speciálu OMS 25 s motorem RPE Powertec; ostatní od 1990 patřily motorům Judd nebo Cosworth (od 2003 osmiválce v úpravě NME = Nicholson McLaren Engines). Powertec V8 je od RPE (Radical Performance Engines), vznikl spojením dvou motocyklových čtyřválců Suzuki Hayabusa. Graeme Wight jr. byl mistrem 2001 – 2002 na Gouldu, ale pak si sestrojil GWR Predator s desetiválcem Arrows F1. Vůz byl složitý a poruchový, koncem sezony 2008 se však v Doune dočkal prvního vítězství. Pak obrátil pozornost k novému chassis GWR Raptor s kompresorem přeplňovaným čtyřválcem Hayabusa 1.4 a s jeho vozem slaví Jos Goodyear velké úspěchy ve dvoulitrové třídě. Značku OMS založili Lynn a Steve Owenovi, kromě britského titulu 2012 jim Malcolm Oastler vyjel australský 2014. Bill Chaplin založil nejprve Force Racing Cars v Rugeley, pak Empire Racing Cars v Somersetu, vyrábí monoposty menších tříd. Sekundují mu Dave Spires a Willem Toet, muži známí z formule 1 (Toet sám závodí, letos byl propuštěn od Sauberu z funkce šéfa aerodynamického vývoje). Také DJ Engineering Services staví závodní vozy, převážně pro nižší formule, ale i DJ Firestorm pro nejvyšší třídu (Cosworth XD V8), spolupracuje Martin Ogilvie (ex-Lotus F1). Přestože jsou konstrukční aktivity na vysoké úrovni, závody zůstávají čistými souboji a mají vysokou sportovní úroveň. Při cestě do Velké Británie vřele doporučujeme jejich návštěvu (více na www.britishhillclimb.co.uk).

Převzato z časopisu

Fotogalerie