image/svg+xml

Automobil Revue

Motorsport

Brabham Team Formule 1 – Prostě jediný

Tom Hyan 28.10.2020 06:29

Damon Hill, syn Grahama, za volantem posledního typu Brabham BT60B Judd V10 na Velké ceně Francie 1992 v Magny Cours

Jack Brabham je jediným mistrem světa formule 1, který dobyl titul na voze vlastní značky, jejž si společně s Ronem Tauranacem sestrojil...

Australský závodník a zakladatel týmu Jack Brabham je zároveň jediným, kdo bojoval jak proti továrnímu týmu Mercedes-Benz F1 v polovině padesátých let, tak proti revolučnímu Lotusu 72 počátkem let sedmdesátých. Spolu s Ronem Tauranacem založil firmu MRD (Motor Racing Developments) a od roku 1961 vyráběl automobily Brabham nižších formulí (Junior, F3 a F2), aby v roce 1962 přidal formuli 1. Na svém Brabhamu v období jedenapůllitrové formule 1 s motory Coventry-Climax (1961 – 1965) nikdy závod mistrovství světa nevyhrál, to dokázal jako první Dan Gurney až v roce 1964. Z tohoto důvodu nikdo s Jackem Brabhamem před novou sezonou 1966 nepočítal, někdejší mistr světa 1959 a 1960 s vozy Cooper-Climax 2,5 litru totiž posledních pět let svými výkony vůbec nepřesvědčil... 

V letech 1965 až 1967 tvořili Brabhamův tým Denny Hulme (vpravo) a Jack Brabham

V roce 1966 se však limit objemu motorů F1 zvětšil na dvojnásobek a Brabham se na třílitrovou formuli připravil nejlépe. Vyhlédl si motor z amerického sériového vozu Oldsmobile F85 (General Motors) a úpravy provedli Phil Irving a Frank Hal­lam z australské strojírenské firmy Repco. První exemplář byl dokončen v roce 1965 a o pět měsíců později stál Brabham na startu v Monaku. Svůj motor, osmiválec Repco-Brabham 620, zabudoval do jednoduchého trubkového podvozku Brabham BT19, opět zkonstruovaného Ronem Tauranacem (BT značí Brabham + Tauranac). Ani motor nebyl příliš náročnou konstrukcí, měl nižší výkon než konkurence, ale nesrovnatelně větší spolehlivost.Krátce před Velkou cenou Nizozemska 1966 slavil Brabham čtyřicáté narozeniny, a tak se na start v Zandvoortu přibelhal o holi a s přilepeným plnovousem, aby si udělal legraci z těch, kteří o něm říkali, že je příliš starý: „Nechápu proč bych měl končit, když Fangio vyhrával ještě starší,“ nechal se slyšet a zvítězil nejen v nizozemském Zandvoortu, ale i v Německu, Anglii a Francii, a stal se tak potřetí mistrem světa, ovšem poprvé na vlastním voze Brabham! Během sezony připravil druhý Brabham BT20 pro Dennyho Hulma z Nového Zélandu, vzhledově podobný, pouze s většími koly a v detailech překonstruovaný. Hulme, jehož zjev se značným úbytkem vlasů podpořil pověst týmu dědků, se také nenechal zahanbit. Celkově obsadil čtvrté místo. V sezoně 1967 bojovali o titul mistra světa pouze Jack Brabham a Denny Hulme, ale Jack týmového kolegu neomezoval. Sám zkoušel nová řešení, vícekrát odpadl a na Repco-Brabhamu se tak mistrem světa 1967 poprvé stal Denny Hulme. Mistrovské tituly 1966 a 1967 jsou největším úspěchem týmu Brabham. 

Jack Brabham se ovšem nevzdal ani v dalších letech. Když konkurence jeho motory Repco překonala, přešel na slavné Fordy Cosworth DFV a v mistrovství světa byl ještě celkově desátý (1969) a pátý (1970). Pak se s kariérou závodníka rozloučil, v ní pokračovali synové Geoff, Gary a dosud závodící David, ale na jeho úspěchy ve formuli 1 nikdy nenavázali. 

Jack Brabham (Repco-Brabham BT19), první mistr světa na voze vlastní (a Tauranacovy) konstrukce (1966)

Jack, syn londýnského rodáka, jenž odešel do Austrálie, a bývalý letecký mechanik RAAF debutoval už v roce 1955 ve formuli 1, celkem absolvoval šestnáct sezon! ­Nikdy nebyl příliš dravým jezdcem, startoval od zralého věku (narodil se 2. dubna 1926 v Sydney), ale ještě v sezoně 1970 překvapil triumfem ve Velké ceně Jižní Afriky (Brabham BT33 Ford DFV). Firma MRD dodala stovky závodních vozů Brabham do celého světa, ale její zakladatel se po sezoně 1970 vrátil do Austrálie a svůj podíl prodal Tauranacovi. Na veřejnosti se Jack Brabham naposledy objevil pouhý den před smrtí, samozřejmě za volantem vozu značky Brabham, a to při akci na Sunshine Coast (Brabham BT23 formule 2 z roku 1967). Jack Brabham jel 126 Velkých cen MS F1 (v počátcích na Cooperu, Lotusu a Maserati), čtrnáctkrát zvítězil (sedmkrát na Cooperu a sedmkrát na Brabhamu), třikrát dobyl mistrovský titul jako závodník (Cooper-Climax 1959 a 1960, Repco-Brabham 1966) a v letech 1966 a 1967 také Pohár konstruktérů (Repco-Brabham). Zemřel 19. května 2014 doma na Gold Coast v Queenslandu. 

Označení BT (Brabham-Tauranac) se používalo až do konce slavného závodního týmu, přestože Ron Tauranac v roce 1971 vše prodal Berniemu Ecclestonovi a počátkem sezony 1972 odešel. Ron se narodil 13. ledna 1925 v britském Gillinghamu (Kent), ale od tří do pětatřiceti let žil v Austrálii. Vyučil se na leteckých motorech u Commonwealth Aircraft, za války byl pilotem RAAF a ve čtyřiadvaceti koupil první automobil Austin Seven. S bratrem Austinem Lewisem začal stavět závodní speciály Ralt (Ron & Austin Lewis Tauranac), oba usedali za jejich volanty. Ron se seznámil s Jackem Brabhamem a ten ho v roce 1960 pozval do Anglie, aby založili firmu Motor Racing Developments (MRD), která až do roku 1992 účinkovala ve F1 s vozy Brabham. Ron byl konstruktérem, pracoval na všech typech od BT1 po BT39, do roku 1972 vzniklo 592 různých automobilů Brabham. 

Američan Dan Gurney, první vítěz Velké ceny F1 na voze Brabham (typ BT7 s motorem Climax V8 ve francouzském Rouenu 1964)

Když Jack Brabham po sezoně 1970 odstoupil, Ron pokračoval, ale Ecclestone chtěl tým koupit s tím, že ho ponechá šéfkonstruktérem. To se zcela nesplnilo, a tak Ron záhy odešel. Krátce se vrátil do Austrálie, ale nedokázal být nečinný. V sezoně 1973 pomohl jiným týmům, než v roce 1974 v Anglii znovu založil Ralt, aby vyráběl závodní vozy nižších formulí. Zejména F3 a F2 dobyly obrovských úspěchů, do roku 1993 vzniklo 1051 formulí Ralt, z toho 636 formulí 3. Kromě toho spolupracoval na vozech Trojan a Theodore F1. V říjnu 1988 prodal firmu Ralt za 1,25 milionu liber konkurenčnímu March Group. Ron byl ještě nějaký čas konzultantem, hlavně pro Hondu (BTCC, CART a školní formule), pro TWR Arrows F1 a nakonec rozhodčím studentské formule SAE Australasia. Zemřel před několika týdny, 17. července 2020 na Sunshine Coast v Queenslandu. Kruh se uzavřel. 

Vozy Brabham v letech 1962 až 1992 vyhrály 35 z 394 absolvovaných závodů MS formule 1, další dva tituly mistra světa dobyl Nelson Piquet (1981 s motorem Ford DFV, 1983 s BMW Turbo). Pak tým, o který ztratil Bernie Ecclestone zájem, neslavně zanikl. Jack Brabham také založil garáže v britském Worcester Parku (1961) a Ewel­lu (1965), jež řídil až do počátku nového tisíciletí, byl dealerem známých automobilových značek a ve spolupráci s automobilkou Vauxhall připravil speciální sportovní sérii sedanů Brabham Viva 90. V roce 1971 s Johnem Juddem založil firmu Engine ­Developments, Ltd., podnikající dodnes (závodní motory Judd).

Převzato z časopisu

Fotogalerie

Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter



Emil Frey Select

Toyota Aygo 1,0 VVT-i,CZ,1Maj,X-Play

80 397 km, r. 2019

319.900,- Kč

Kia Sportage 2,0 CRDi,CZ,4x4,NAVI

43 392 km, r. 2019

629.901,- Kč

Ford Grand C-MAX 2.0 EcoBoost 110kW TREND

147 845 km, r. 2011

185.000,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Hyundai Bayon 1.0 T-GDI DCT – Možnost volby

Lukáš Dittrich 13.12.2021 06:32

Hyundai Bayon dostal design plný ostrých hran. Tento crossover na silnici  opravdu nepřehlédnete

Na českém trhu velmi populární typ ix20 se odebral do zaslouženého důchodu a na jeho místo přichází... >>

Více



Technika

Mazda e-Skyactiv-X – Optimalizace

Petr Hanke 18.06.2021 06:46

Mazda e-Skyactiv-X

Mazda po dvou letech přistoupila k modernizaci svého originálního motoru Skyactiv-X, pracujícího v... >>

Více



Další články

  • Nokian Tyres Green Step – Obnovitelně

    Společnost Nokian Tyres představila koncepční pneumatiku budoucnosti, jež je z... >>

  • Škoda 1100 OHC Coupé – Skoro zapomenutá

    Nově postavené historické sportovní kupé, s nímž jsme se projeli ranní Prahou,... >>

  • Gordon Murray OX – Ox: prostě vůl

    Slovo vůl (anglicky ox) už pro nás pomalu nemá ani pejorativní význam. Živého... >>

  • 3D tisk – Nové možnosti

    S rozvojem digitálních technologií se začíná ve vývoji automobilů a výrobě... >>

  • Manoir de l‘automobile – zapomenutý statek

    Ospalé venkovské městečko Lohéac by již dávno upadlo v zapomnění, kdyby na jeho... >>

  • Elektrické přestavby historických vozů – Retro elektro

    Nástup elektromobility neznamená pouze nové elektrické modely velkých... >>

  • Gran Premio Nuvolari 2021 – Viva Italia!

    Gran Premio Nuvolari má všechny znaky nejvýznamnějších světových závodů... >>

  • Opel Corsa (1982–2022) – Cesta k milionům

    Na podzimním autosalonu v Paříži roku 1982 se světu poprvé představil tehdy... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |
  • Truck/bus |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2022 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR
design by skop | system by SABRE |