Renault Zoé - Pohoda ve třech

Koncept vyvinutý pod kódovým označením Z17 už na první pohled rezolutně odmítá zastaralá klišé ztotožňující městský vůz s čímsi skromným až ušlápnutým, uvnitř stísněným a posazeným na malá kola. Renault Zoé srší sebevědomím a optimismem, jež vyzařují z jeho zevnějšku, a zároveň si žije na vysoké noze – přesněji na osmnáctipalcových litých kolech Montupet opatřených pneumatikami Michelin Pilot Sport 2 rozměrů 225/40 ZR 18. Zdravé sebevědomí ovšem není jen otázkou zevnějšku; zevnitř je podporuje vpředu napříč uložený přeplňovaný zážehový čtyřválec 1,2 l se šestnácti ventily, jehož výkon 73 kW (tedy téměř 100 koní) se k předním kolům přenáší prostřednictvím robotizované pětistupňové převodovky se sekvenčním ovládáním křidélky, tedy páčkami ve stylu F1 pod volantem.

Motor, který podle zasvěcených signali-zuje brzký nástup nové generace přeplňovaných čtyřválců Renault, nabízí největší točivý moment 145 N.m v rozmezí otáček 3000 až 4000 min^-1, přičemž 90 % této hodnoty má řidič k dispozici už od 1600 min^-1. Při rozvoru 2245 mm a rozchodu kol 1475 mm je Zoé dlouhý jen 3450 mm, široký 1680 mm (bez vnějších zpětných zrcátek) a vysoký 1420 mm, na minimum zkrácené převisy karoserie dosahují 630 mm a vzadu 575 mm, přičemž o dospělém charakteru tohoto kompaktního vozu svědčí jeho hmotnost 950 kg.

Robustně a zároveň sympaticky vyhlížející karoserie se vyznačuje velkými prosklenými plochami v oblasti prostoru pro cestující a navenek skrytou, zato však hned dvojnásobnou asymetrií. První se týká bočních dveří a bytostně souvisí s druhou, jež se projevuje v rozčlenění vnitřního prostoru. Renault Zoé je totiž třímístný, vpředu nabízí dvě pohodlná místa na moderně řešených sedadlech s integrovanými opěrkami hlav a bezpečnostními pásy, vzadu vpravo pak třetí plnohodnotné místo v zaobleném křesílku podobnému těm, jež lákají k posezení v halách lepších hotelů. Za sedadlem řidiče je prostor pro zavazadla o objemu 297 l, což je hodnota o 17 % vyšší, než u čtyřmístného Renaultu Clio dlouhého 3,78 m. Posunutím sedadla spolujezdce dopředu a sklopením jeho opěradla do vodorovné polohy vznikne v pravé polovině interiéru prostor pro přepravu užších předmětů o délce až 1,3 m, třeba krabice s pokojovou lampou nebo se stavebnicí menšího kusu nábytku.

Vraťme se ale k již zmíněné asymetrii bočních dveří. Levé, na straně řidiče, jsou kratší a otvírají se klasickým způsobem. Delší pravé dveře se otvírají a zavírají pomocí servomotorů, mají dvojitou kinematiku umožňující pohyb v příčném i podélném směru, navíc s možností mírného natáčení kolem svislé osy. Polohu dveří lze zvolit v závislosti na tom, zda vpravo nastupuje jen spolujezdec na přední sedadlo, či dva cestující dopředu i dozadu, přičemž v obou případech dveře vyžadují jen minimální boční odstup od zdi nebo od vedle zaparkovaného vozidla. Při manipulaci s bočními dveřmi se nad nimi samočinně vyklápí vzhůru příslušné křídlo prosklené střechy.

Zadní stěna má samostatně výklopné okno, dá se ale elektricky otevřít i celá, přičemž spodní díl se podsune pod zvednuté okno, aby usnadnil přístup k zavazadlovému prostoru. Uvnitř konceptu Zoé vládne opticky i hmatově příjemný Touch Design, palubní desce dominují dva prosvětlené analogové přístroje válcovitého tvaru, vlevo menší otáčkoměr s červenou zónou začínající u hodnoty 5000 min^-1, vpravo větší rychloměr sebevědomě ocejchovaný až do 200 km/h. Novinkou je elektronický pas v podobě maličkého plochého ovladače, díky němuž Zoé pozná svého (předem naprogramovaného) okamžitého uživatele a přizpůsobí mu atmosféru na palubě, od seřízení polohy sedadel a zpětných zrcátek až po výběr jeho oblíbené hudby.

text: Jan Tuček, Ženeva

zdroj: Automibil revue 5/05