Gordon Murray Design T25/T27 - Od formule 1 k minivozu

Slavný konstruktér formule 1, tvůrce vítězných automobilů Brabham a McLaren, obrátil svou pozornost na hospodárné minivozy, s nimiž chce řešit dnešní dopravní problémy…

Gordon Murray, to je skutečná legenda mezi tvůrci závodních automobilů. Vystudoval ještě v Natalu v Jižní Africe, od amatérských závodů se dostal ke stavbě sportovních vozů a po odchodu do Velké Británie působil od roku 1969 u Brabhama jako asistent experta na aerodynamiku Raye Jessopa při stavbě monopostů F3 a F1. Sám zkonstruoval Brabham pro americkou formuli Indy Car, ale projekt zůstal na papíře, protože si to mecenáš rozmyslel. Ve volném čase dále tvořil i v Anglii a postavil čtyři automobily Mini-Bug Special, hliníková kupé s pohonnou jednotkou Austin Mini, stejně jako sportovní prototyp Duckhams-Ford pro Alaina De Cadeneta. Působil u Brabhamu i v době, kdy firmu koupil Bernie Ecclestone, který chtěl vstoupit do formule 1 s vlastním týmem, ale převzetí stáje s velkým renomé bylo chytřejší volbou než budování nového týmu od samého základu. Tehdy byl ještě šéfkonstruktérem Ralph Bellamy, silnou sestavu vedle Murraye tvořili ještě Geoff Ferris a Colin Seeley z motocyklové branže, zatímco Jack Brabham ukončil závodnickou činnost a jeho partner Ron Tauranac záhy Eccles­tonův tým opustil...

Bernie Ecclestone vsadil na Gordona Murraye, který byl mladý a přizpůsobivější než staří matadoři, a jak se ukázalo, dokázal být nejen úspěšným šéfkonstruktérem, ale také řídit celou firmu, když Ecclestona stále více zaměstnávala organizace Grand Prix F1. Brabham se pak soustředil na formuli 1 a přestal vyrábět monoposty nižších formulí pro soukromé týmy. Gordon Murray navrhl svůj první automobil formule 1, typ BT42 (iniciály BT stále patřily Brabhamovi a Tauranacovi); od roku 1974 jeho ef-jedničky vyhrávaly závody. Murray začal dobývat uznání, jeho nápady šokovaly konkurenci a podobně jako Colin Chapman se následně dočkal zákazu inovativních řešení. Zejména poté, kdy Niki Lauda vyhrál Velkou cenu Švédska na slavném vysavači BT46C, u něhož mohutný ventilátor na zádi přisával vůz k vozovce a dovolil mu tak rychlejší průjezdy zatáček. Působení Murraye u Brabhamu vyvrcholilo dvěma tituly mistra světa pro Nelsona Piqueta (1981 Brabham BT49C-Ford, 1983 Brabham BT52 BMW Turbo). Poslední Murrayův typ BT55 s ležatým čtyřválcem BMW Turbo neuspěl, a tak v roce 1986 Gordon tým opustil…

Odjel na hory do Francie, ale po dvou týdnech se začal nudit, i když chtěl zcela opustit závodní vozy. Přistihl se však, že zase vymýšlí nové závěsy kol, a když mu zavolal Ron Dennis, neváhal. Jeho talent se plně uplatnil na typu McLaren MP4/4, který vyhrál 15 ze 16 Velkých cen sezony 1988 (Ayrton Senna byl mistrem světa). Stále více mu však vadily restrikce, jež FIA na konstrukci monopostů formule 1 postupně uvalila, a tak v roce 1990 Velké ceny opustil, aby přijal novou výzvu. Jeho dalším dílem je originální třísedadlový sportovní automobil McLaren F1 s motorem BMW V12, který v závodní verzi GTR vyhrál 24 h Le Mans 1995 a dalších šestadvacet velkých závodů. Budoucnost nevidí příliš růžově, nejvíce ho zlobí upadající technická invence: „Srovnáme-li dnešní konstruktéry s těmi dřívějšími jako byli Colin Chapman, Patrick Head nebo John Barnard, vidíme jasný rozdíl – tito lidé byli schopni zkonstruovat celý automobil, nikoli jen jeho části. Stále hlubší specializace vede k tomu, že ubývá schopných techniků, kteří rozumí celému automobilu. Ztráta kreativity je největším nebezpečím pro další vývoj, zejména v době, kdy se velké automobilky spojují…“ Nezbývá než dát Gordonu Murrayovi za pravdu, inspirací jeho odjezdu do Anglie z rodné Jižní Afriky v roce 1971 bylo totiž dílo Colina Chapmana, geniálního zakladatele značky Lotus...

Dnes je také Gordon Murray považován za průkopníka, ve formuli 1 uvedl vůz s přísavným účinkem ventilátoru, hy-- .DROPneumatické pérování, sklopený posaz jezdce, digitální přístroje, zahřívání pneumatik, strategické tankování a horizontální uložení řadového motoru. Pamatuji se, jak byl jednou zklamán po návštěvě autosalonu v Ženevě, kde viděl stále větší a těžší automobily, tehdy tam ocenil jen pokrokové řešení Mitsubishi i, malého vozu s motorem vzadu. Zatímco jeho McLaren F1-BMW V12 byl postaven se záměrem vytvořit nejlepší sportovní automobil světa, další typ Mercedes-Benz SLR McLaren už je kompromisem s danými parametry od německého výrobce, určený pro odlišnou klientelu. Proto Gordon Murray znovu odešel za jiným cílem a představil projekt lehkého osobního minivozu T25, alternativně s elektrickým pohonem. První zveřejněné náčrtky T25 pocházejí z roku 2005, ale tvůrce má tuto myšlenku v hlavě od roku 1993, jen byl v té době zaměstnán jinými úkoly. Základem projektu T25 (pětadvacátý Murrayův automobil) je nejen optimální využití obestavěného prostoru, ale podle Murraye hlavně patentovaný způsob iStream, jakým se bude vyrábět. Jeho základem je rámová konstrukce ExoFrame, nikoli samonosná, a ta dovoluje jak levnější výrobu, tak levné výměny poškozených panelů a snadnou tvorbu karosářských variant i variabilního interiéru.

Čas výroby jednoho vozu jsou tři hodiny, zatímco běžný hatchback jich potřebuje deset. Hmotnost má být pouhých 500 až 550 kg, tedy o 33 % nižší než u Smartu ForTwo, vůz je ale kratší, nejvíce třímístný (Murray kladně hodnotí také Toyotu iQ), ale o poznání levnější. Simulace nárazových testů organizace MIRA prokázaly, že by T25 získal nejméně čtyři hvězdičky EuroNCAP! O použitém materiálu se příliš nehovořilo, půjde však o pokrokové kompozitní plasty; konstrukce rámu a karoserie dovolí expedici vozů v rozloženém stavu, což zlevní přepravu. Kompaktní rozměry umožní parkování napříč k chodníku, až tří vozů T25 na místě jednoho klasického automobilu. Na rozdíl od hybridů bude T25 opravdu ekologický od výroby až po likvidaci a Murray slibuje radost z jízdy díky výhodnému poměru výkon/hmotnost (lepšího než u běžného dvoulitrového sedanu). Kdo bude dodávat pohonné jednotky nebylo oznámeno, spekuluje se o japonské automobilce Honda, s níž má Murray velmi dobré vztahy z dob formule 1 a obdivuje její technickou invenci. Z prvních náčrtků vyplývá uložení čtyřválcového řadového zážehového motoru vpředu napříč a pohon předních kol. Je jisté, že přijetí minovozu s emisemi CO2 jen 78 g/km bude nyní jiné, než by bylo před patnácti lety!

„Co se zrodilo v roce 1993 jako zajímavá myšlenka, právě dochází realizace,“ prohlásil profesor Gordon Murray při představení projektu dne 3. července 2008 ve Wharfside u příležitosti ročního výročí založení nové firmy Gordon Murray Design Ltd. Letos v létě 28. června měl T25 premiéru ve Smith School of Enterprise & Environment v Oxfordu. Jedním z argumentů, které Murray zdůraznil, je skutečnost, že automobilky ignorují skutečné problémy a neustále konstruují větší a těžší automobily než byly ty předchozí. Existuje jen málo výjimek, k nimž patří Smart a japonské vozy třídy Kei (do 660 cm3), ale ty nejsou zdaleka globálním řešením. Někteří výrobci se snaží více, zdůraznil Murray, a poukázal na chytrá řešení Toyoty iQ s tenkými sedadly, menší klimatizační jednotkou a evolučním uspořádáním pohonné jednotky, jenže iQ má nadále hmotnost srovnatelnou s první generací VW Golf. Gordon Murray věří, že lehká a kompaktní vozidla nejen nebudou nadměrně zatěžovat životní prostředí, ale mohou být bezpečná a zároveň poskytovat opravdovou radost z jízdy. Navíc neomezí princip naší svobody, tedy volného pohybu, vejdou se dvě do jednoho dálničního pruhu vedle sebe, nemluvě o již zmíněném parkování (i u nás můžeme pozorovat bezradnost většiny řidičů, kteří nejsou schopni pro nadměrné rozměry svých automobilů správně zaparkovat; pozn. red.).

Společnost Gordon Murray Design (GMD) se sídlem ve Shalfordu (Surrey) nebude vůz vyrábět, ale nabízí partnerům licence na konstrukci a výrobní proces iStream (podle oficiálního sdělení má patnáct potencionálních zájemců z dvanácti zemí). Prototypy T25 se v Anglii testují, přesné technické údaje nebyly zatím zveřejněny, při premiéře v Oxfordu byly oznámeny centrální pozice řidiče, uspořádání pro jednu, dvě nebo tři osoby, šest variant variabilního interiéru se sklopným zadním sedadlem během dvaceti sekund, objem zavazadlového prostoru 160 až 720 litrů, zcela nezávislé zavěšení zadních kol a průměr otáčení jen šest metrů.Letos představil Gordon Murray projekt elektrické verze T27 (motor vzadu, akumulátory pod podlahou), která vznikne ve spolupráci se specialistou Zytek Automotive (pohonná jednotka) na stejném principu jako T25. Se sériovou produkcí minivozů Gordona Murraye se počítá od roku 2012.

Uspořádání T27
1 – akumulátory Li-Ion s řídicí jednotkou,
2 – akumulátor 12 V, 3 – elektromotor,
4 – palubní nabíječka, 5 – stálý převod, 6 – chladič

Zdroj: Automobil 10/10
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie