Tatra 80: znovuzrození – Opět v záři reflektorů

Jde o nejvýznamnější premiéru naší scény historických vozidel za několik dekád. A ještě o to významnější, že jejím předmětem je automobil tuzemské výroby. A k tomu jeden z nejdražších, jaké na našem území kdy vznikly.

Dr. techn. h.c. Ing. Hans Ledwinka se do dějin evropské automobilové konstrukce vepsal mimořádným způsobem. Nejen jako vizionář, ale také jako technolog domýšlející své koncepce do posledního důsledku od adaptace až po různá použití v rozmanitých aplikacích. V roce 1923 v Kopřivnici postavil lidový vůz Tatra 11. Vynikal nejen cenovou dostupností, robustní stavbou a překvapivě „dospělou“ výbavou včetně diferenciálu nebo čtyřstupňové převodovky s řazením přímo na skříni uprostřed vozu, ale především převratnou nosnou páteřovou rourou. Zadní kola byla zavěšena samostatně na výkyvných polonápravách, zatímco na rouře vpředu nasazený motor byl součástí nosné konstrukce a nesl pevnou přední nápravu. Tato geniálně jednoduchá a spolehlivý provoz i v těch nejnáročnějších podmínkách zajišťující koncepce mimochodem provází automobily Tatra dodnes. Kromě legendární „jedenáctky“ si Ledwinkovo jméno nejčastěji spojujeme s osmiválci T77 a T87 z přelomu 30. a 40. let (a jejich odkazem pokračujícím přes T603, T613 a T700 až do ukončení výroby osobních automobilů Tatra v roce 1999), jež měly na nosné páteři motor usazen na opačné straně. Ale bylo zde ještě mezidobí, v němž se zrodil jeden z klenotů evropské automobilové produkce: vznikla prestižní Tatra 80, jež pasovala Československo na jednu z pěti zemí na světě, které sériově vyráběly osobní dvanáctiválce. V Praze tehdy, zřejmě však jen ve třech kusech, vznikl též dvanáctiválec Walter Royal.

Foto: Pavel Kasík a archiv

Odpoledne 12. června 2023 se v dopravní hale Národního technického muzea v Praze konala slavnostní obnovená premiéra unikátní Tatry 80. Dochované vozy této řady byste spočítali na prstech jedné ruky a toto je jediný kabriolet, jenž poprvé zazářil na autosalonu v Praze roku 1931. Vůz během prezentace postavili přímo proti landauletu T80 prezidenta T. G. Masaryka ze sbírek NTM. V provizorním auditoriu zasedli politici a další vážení občané, ale také ti, kteří ke znovuzrození tohoto jedinečného automobilu přispěli vlastníma rukama. Majitelem skvostu a srdcem jeho vzestupu z popela je známý sběratel a renovátor tatrovek Ing. arch. Pavel Kasík, který na sebe upozornil například před devíti lety, když se svojí Tatrou 77 z roku 1936 zvítězil ve své kategorii na prestižní kalifornské soutěži elegance v Pebble Beach.

Kabriolet T80 vznikl rekonstrukcí, takže musela být vlastně karoserie znovu postavena. Naštěstí se v archivech kopřivnické automobilky dochovaly originální výkresy a detailní fotografie. Základem projektu se stalo torzo podvozku s motorem, převodovkou, přední nápravou s řízením a chladičem, přičemž Pavel Kasík doslova po celé Evropě dohledal díky svému nezměrnému úsilí řadu dalších původních součástí. Například zjistil, že středová nosná roura jeho „osmdesátky“ podpírá střechu před vstupem do jednoho domu na Moravě poblíž poslední hasičské „štace“ auta. Samotná stavba kvůli tomu trvala neuvěřitelných 28 let! Pavel Kasík svůj přístup k renovaci historických tatrovek sám označuje za „absurdní detailismus“, jenž ze všech jeho kreací dělá sice nesmyslně drahé, ale prakticky dokonalé artefakty.

Foto: Pavel Kasík a archiv

Důkladné pátrání v archivech z něj mimochodem učinilo také specialistu na dějiny Ústecka přelomu 20. a 30. let minulého století. Vůz si v Kopřivnici 4. listopadu 1930 objednal tamní továrník dr. Heinrich Schicht, jehož impérium stojí třeba za kosmetikou Elida, ztuženým rostlinným tukem Ceres či mýdlem s jelenem, a převzal jej před Vánoci následujícího roku. Schichtovi rádi jezdili, a tak jejich ohromný kabriolet již roku 1932 opanoval svoji třídu na soutěži elegance v Cannes. Záhy vůz odkoupil syn Schichtova bankéře Karl Popper a před vypuknutím války jej získal obchodník s vozy František Zábranský. Používal jej a zřejmě i upravoval (určitě ho alespoň přelakoval do světlého odstínu), před vypuknutím války kabriolet rozebral a uložil v ledárně hostivického pivovaru, aby jej uchránil před zabavením. Po válce však luxusních vozidel nebylo třeba, a tak podvozek tohoto unikátu posloužil (stejně jako v případě řady vozů Mercedes-Benz nebo Horch) jako základ hasičského speciálu. Ten postavila brněnská firma Hrček a Neugebaurer pro hasiče v Uherském Hradišti. Pak se stříkačka předávala postupně do menších sborů a skončila po vyřazení ze služby v příkopě u cesty v obci Ořechov. Tam ji objevil jistý sběratel, uskladnil a prodal, aby pak torzo po putování Evropou Ing. Kasík objevil, zakoupil a pustil se do restaurace.

Připomeňme, že Tatra 80 byla vyvrcholením Ledwinkovy konstrukce s centrální nosnou rourou a nezávislým zavěšením všech kol na výkyvných polonápravách. Pohon zajišťoval šestilitrový vidlicový dvanáctiválec s výkonem 120 k (88 kW) a pro Tatru atypickým „spodovým“ kombinovaným rozvodem SV, umožňující vozům s pohotovostní hmotností kolem 2,5 tuny dosahovat rychlosti 120 až 140 km/h. Tatra 80 vznikla ve 22 exemplářích, vesměs s továrními karoseriemi.

Tři životy Schichtova kabrioletu

Foto: Pavel Kasík a archiv

Pavel Kasík celou anabázi kolem rekonstrukce kabrioletu Tatra 80 bedlivě dokumentoval. Vydal k ní rovněž výpravnou a exkluzivně zpracovanou knihu Tatra 80: Tři životy Schichtova kabrioletu. Pozoruhodná je nejen publikací často unikátního obrazového materiálu, ale též vysokou informační nasyceností. Kasíkovi se kromě popisu samotného znovuzrození vozu podařilo shrnout dějiny tohoto kabrioletu z hlediska dobového ukotvení a popisu okolností vzniku řady T 80, a především nalézt skutečně přehlednou a funkční metodu. Díky tomu běžný nadšenec nabyde povědomí o atmosféře vzniku automobilu, zatímco náročný a poučený čtenář je ohromen kouzlem detailů. Kniha vyšla v den obnovené premiéry kabrioletu nákladem Tatra Heritage, z.s., v pevné vazbě a má 288 stran.

Převzato z časopisu

Fotogalerie