ROZVÁŽKOVÁ DOPRAVA – MAN TGM - ELEKTRICKÝ

MAN se již před časem prezentoval na poli alternativních, rozumějme elektrických a hybridních pohonů modelem Metropolis, který měl v hnacím traktu vřazen malý vznětový motor z Audi k tzv. prodloužení dojezdu. Tentokrát však mnichovský výrobce připravil plně elektricky poháněné rozvážkové vozidlo TGM 26.360E.

Na podzim letošního roku bude MAN TGM 26.360E uveden do provozu u devíti dopravních společností sdružených v rakouském konsorciu CNL (Austrian Council for Sustainable Logistic).

Díky dlouhodobě oceňované dobré práci jsem mohl být na začátku července jedním z prvních odborných novinářů v Evropě, který si mohl vychutnat plně elektrickou jízdu v rozvážkovém MAN TGM 26.360E.

360 k a 3100 N.m

K dispozici jsem měl hned vozidla dvě. Jedno prázdné, druhé naložené na celkovou hmotnost 26 t. Oba dva to byly modely MAN TGM 26.360E vycházející z třínápravového podvozku TGM 6x2 s druhou zadní nápravou zvedací. Nástavby byly skříňové chladící.

Samozřejmě, že v rámci přípravy na jízdu jsem si sklopil kabinu, abych nahlédl na původní místo vznětového motoru, kde jsou nyní uloženy především baterie. Ty další se nachází vedle rámu v rozvoru vozidla. Výkonný elektromotor s maximálním výkonem 264 kW/360 k a s vrcholem točivého momentu 3100 N.m je uložen ve středu žebřinového rámu. Maximální rychlost do 90 km/h, kapacita baterií dostačuje na zhruba 180 km městského rozvážkového provozu. Dle zkušeností je však třeba počítat s určitou rezervou, aby bylo možné nejen pokrýt některé rozdíly v dojezdu způsobené vnějšími vlivy, jako je například počasí, ale také mít v duši jistý klid při dojezdu do cílové destinace. To znamená, že praktický dojezd je na úrovni 150 km, což samozřejmě vzhledem k cílové skupině dopravců poslední rozvážkové míle v městských aglomeracích plně vyhovuje.

Za volantem, na palubě

Interiér kabiny eTGM se prakticky v ničem neliší od interiéru standardního vozu této modelové třídy. Samozřejmě až na přístrojovou desku, která ukazuje podstatné hodnoty stavu elektropohonu a na velký rudý ovladač umístěný po pravé ruce na středové konzoli vozidla – Emergency stop – podle názvu, který je vyveden v černé barvě na žlutém mezikruží, je zřejmé, k čemu slouží. Jinak přepínač pro jízdu vpřed, neutrál a jízdu vzad je standardní přesto, že vůz nemá převodovku. Parkovací brzda je standardní a ovládání multifunkčním volantem a dvěma pedály rovněž. Jízda
byla v mnohém vlastně zajímavým požitkem.

Z technického hlediska se mnozí z nás již s nějakým elektromobilem v životě seznámili. Někteří s nějakým jezdili či ho dokonce již pravidelně používají. Takže o vyložené překvapení až tak úplně nejde, ale téměř pokaždé musí řidiče zaujmout dvě věci – ticho provozu a výrazná akcelerace. Zatímco u spalovacího motoru funguje náběhová fáze výkonové křivky, u elektropohonu máte maximum výkonu a hlavně točivého momentu prakticky okamžitě. Tzv. „response“ na pedál akcelerátoru je zcela bezprostřední a výrazná akcelerace ještě umocní celkový dojem. Obdobné je to s brzděním či decelerací, chcete-li. Při ní se kinetická energie vozu přeměňuje na elektrickou energii, kterou lze dále využít k tzv. dobíjení baterií. Ostatně právě baterie je vlastně alfa a omega každého elektromobilu.

Uplatnění v provozu

Přes všechny technické a konstrukční finesy stále ještě elektromobily pracují s relativně nízkokapacitními úložišti elektrické energie. Z toho titulu se odvíjí nejen možný dojezd na jedno nabití případně s rekuperací, ale též typický provoz elektromobilů či elektronáklaďáků. Tam, kde je provoz vysoce determinovaný – předvídatelný, plánovatelný a jasný a ještě lépe s neměnící se topografií trasy, tam je možno uplatnit elektropohon v silniční dopravě zboží. Například při stále se opakující dopravní úloze při rozvážce stejného zboží. Pochopitelně s tím souvisí i legislativní požadavky na dopravu zboží, které jsou dnes ponejvíce tlačeny komunální politikou a ovlivňovány vedením zastavěných aglomerací, tedy měst. Tam není v mnoha ohledech a případech jiné cesty, než té, kterou nabízí elektropohon. U dálkové přepravy zboží, zvláště pak tam, kde není trasa do posledních detailů plánovatelná, či tam, kde je potřeba více autonomie, si budeme muset na efektivní eŘešení ještě chvíli počkat. Pokud se ovšem v rozumné době dostaví. Elektropohon je nezpochybnitelně módní záležitostí. Při stavu dnešní techniky a především technologie baterií a jejich nabíjení jde o tzv. „knížecí“ radu, jak vyřešit byť jen jeden dopravní úkol současnosti. Ve smyslu totálního vystrnadění spalovacích a především vznětových motorů ze silniční dopravy jsem, a myslím oprávněně, skeptický.

Z alternativních zdrojů pohonu má snad největší budoucnost systém tzv. palivových článků, ale to se již pohybujeme někde úplně jinde, i když i tam jde o elektrickou energii. Takže nezbývá, než si počkat, kam se vývoj elektromobilů, potažmo elektronáklaďků dostane, anebo ještě lépe, kam ho dotlačí neukojení komunální politici!

Převzato z časopisu

Fotogalerie