Renault Magnum 520 – Konec revoluce

Po dobrých 20 letech se blíží éra vozu Renault Magnum ke konci. V testu představujeme vlajkovou loď s 390 kW (520 k), která rozhodně nepatří do starého železa.

Platí za průkopníka vozidel pro dálkovou přepravu s moderně vybavenou kabinou s požadavkem na rovnou podlahu. Poprvé se představil v roce 1990 jako Renault AE a zaujal revolučním konceptem budky, přestože opatřené diskutovaným „žebříkovým“ vstupem. Po více než 20 letech musí být člověk shovívavý a nesmí se hněvat, že si při nastupování ušpiní ruce. Užitek je z toho jediný. Časté mytí rukou je zbraní proti přenášení infekce.

Co však nelze u vozu, resp. u jeho tvůrců přehlédnout po dvou dekádách produkce, je nezměněná základní koncepce kabiny. Pravda, prostorové podmínky uvnitř kabiny se zlepšily zavedením vysoké střechy v rámci poslední modernizace. Výrobce ovšem nevyužil maximální hmotnosti pro budku. Již kvůli šikmé zadní stěně kabiny pocítí řidič omezený rozsah posunu sedadla. Dodnes chybějí boční kryty, které by snižovaly aerodynamický odpor hranatého Francouze. To je další manko!

TECHNIKA OD VOLVA – MALÉ ZLEPŠENÍ

Od okamžiku, kdy Volvo ukrylo pod svými perutěmi francouzského producenta, došlo k optimalizaci vozu švédskou technikou. Automatizované řazení Optidriver lépe harmonizuje s motorem, systém nabízí vynikající řízení spojky rychlé řazení rychlostních stupňů a neméně dobrou strategií řazení.

Nově byl do vozidel Magnum umístěn systém Optiroll. Jeho řídicí elektronika rozezná, zda a jak se vůz „valí“, řadí neutrál a využívá tak optimálně kinetické energie vozidla. Toto se podařilo lépe než u Volva, kde je využíván neutrál i při (příliš) prudkých klesáních. Pochvala pro Renault: k aktivaci funkce dojde skutečně v okamžiku, kdy je to účelné. Obecně se příliš nelíbí funkce Soft-Cruise. Optiroll nechá vůz jet dva až tři kilometry za hodinu pod hranicí nastavenou tempomatem, dokud řidič znovu nesešlápne plynový pedál. Prý to má mít v kopcovitém terénu své výhody. Na testovací trati nám to šlo na nervy. Naštěstí lze Soft-Cruise přepínačem deaktivovat. Nicméně: jakmile systém zaznamená stoupání, okamžitě přidá plyn. V celku je ale stěží prokazatelné, že tato strategie ušetří palivo...

Velký šestnáctilitrový motor z FH16 zůstává ve Volvu, tím představuje Magnum 520 aktuální vlajkovou loď značky Renault. Motor se může pyšnit vynikající rozjezdovou charakteristikou a současně příznivým průběhem výkonové křivky. Subjektivně není vzorem v temperamentu – dává přednost otáčkám kolem 1250 1/min – dosahuje ale ve srovnatelné třídě slušný průměr při měření rychlosti. S dlouhým stálým převodem (i=2,64) a netypickým rozměrem pneumatik 315/80 R 22.5 je Francouz adeptem na úspornou jízdu. Na silnici leží při 65 km/h hladina otáček tak hluboko, že dvanáctý rychlostní stupeň není možné využít.

V případě jeho ručního zařazení, musí řidič vypnout samočinné řazení, zabránit tak podřazení a „koulet“ se pak relativně bez hnací síly při otáčkách 850 1/min. Na dálnici je dlouhý převod více využitelný. Jakmile řídící systém převodovky zjistí lehké stoupání, podřazuje o jeden rychlostní stupeň. V případě, že do řazení zasahuje řidič a rukou pohne volicí pákou, přichází většinou již pozdě. Tak rychle probíhá řazení na mohutném hřídeli převodovky. Přesto vůz jede vcelku úsporně do vrchu. Jediné, nač potřebuje Optidriver poněkud delší čas, je řazení nahoru. To potěší řidiče za volantem.

Zatímco jsou konstruktéři všech značek zajedno v počtu dvanácti dopředných stupňů, je Renault přesvědčen, že čtyři zpátečky jsou smysluplným řešením. Dobře tak! V každé situaci je pak možné mít k dispozici optimální převod. I v tomto případě je vynikající spojka přínosem a napomáhá citlivému nájezdu k rampě nebo k návěsu. Renault nenásledoval, bohudík, doktrinu Volvo propagující výkonnou motorovou brzdu. Magnum zůstal u retardéru. Tím dosáhl velký Francouz s aktivovaným tempomatem vysoký komfort. Vše je naprogramováno, vůz běží s kopce a šetří provozní brzdu. Malý nedostatek na okraj: interval mezi přepnutím tempomat/brzdový tempomat je, žel, pevně zakódován na 7 km/h a ovladače obou jsou umístěny nevhodně vpravo na volantu.

ERGONONOMIE – ČERNÁ KAPITOLA DVACET LET STARÁ

Všeobecně nemůžeme pojem dobrá obsluhovatelnost velkého Renaultu hodnotit jako jeho silnou stránku. Ovladač pro ruční obsluhu systému Optidriver – alespoň u nováčka Magnum – odporuje každé logice. Řadit nahoru znamená ovladač dopředu, řadit dolů ovladač zpět. Pohyb ovladače nahoru dolů považujeme za logičtější. Ale v tomto jsou Francouzi s jedním samostatným ovladačem vlevo nahoře typičtí. V hodnocení logického uspořádání pracoviště řidiče je vozidlo jen průměrné. U dvacet let staré koncepce to není žádným překvapením. Rovněž reakce převodovky po zásahu řidiče v manuálním režimu by se mohla změnit. Často se stává, že se řidič v nové situaci diví, když Optidriver nepracuje. Záhy zjistí, že program „Auto“ nebyl znovu aktivován. Současný Magnum lze hodnotit jako pohodlný dálniční křižník.

Této role se zhostil výtečně. Dobrý výhled z vozu, komfortní pérování, pohodlná sedadla a čistě pracující automatická klimatizace jsou jen vybrané přednosti vozu. Pohled do objednací listiny příslušenství ukazuje, že mnohé doplňky jsou, na rozdíl od konkurence, nedílnou součástí standardní výbavy. Některé jízdní asistenční soustavy ovšem chybějí. Vyšší cenou vozidla se zákazník nemusí vyplašit. Podle zkušenosti stojí Magnum 520 méně než MAN TGX 18.540 nebo Actros 1851. Jen náhradní díly jsou dražší. Vzhledem ke srovnatelnému výkonu v TRUCKER-Supertestu žádný „dozpěv“ nezazní. Poněkud nostalgicky můžeme konstatovat, že následník již nemůže být tak originální jako je současný model. Čeká nás “zcela normální“ nákladní vozidlo. Bude-li dobře vymyšleno, bude to ten pravý koráb silnic –jen, prosím, žádné FH s hranatým Renaultem nebo nafouknuté Premium. To by si Magnum nezasloužil.

Hodnocení motoru

+ Slušný točivý moment s maximem při nízkých otáčkách; rovnoměrná charakteristika; „nejsilnější“ bod při otáčkách v rozmezí 1200 až 1300 1/min.

- Subjektivně větší hluk pronikající dovnitř kabiny

 

 

 

BUDKA A NOČNÍ ODPOČINEK

Budka testovaného vozidla má přezdívku „úřadovna“. K jejím přednostem patří pohodlné horní lůžko s dvěma metry délky a 70 cm šířky vybavené standardní matrací. Spodní lůžko lze považovat za nouzové. Otočné sedadlo spolujezdce je dobrým řešením. Ke zvýšení útulnosti pomůže, když na levé straně kabiny přes řidiče namontujeme příplatkové rovné stínidlo. Teoreticky mohou tři osoby jíst nebo hrát karty na sklopném stole s využitím spodního lůžka. Ve skutečnosti toto však osádky nevyužívají, pročež se nabízí otázka, zdali konvenční vhodně vybavená kabina není tou nejlepší volbou. V každém případě je k dispozici výška 2,08 m. S 1000 litry objemu nabízí Renault mimořádně velký prostor. Především seřizování sedadla, ale rovněž volantu, by mělo mít větší rozsah.

Poličky (Délka x šířka v cm)

Na přístrojové desce54 x 12 Sklopný stůl na zadní stěně (cca)50 x 50 Dvě malé schránky ve středové konzole plus velká schránka; schránka na kreditní karty u řidiče; tři 24voltové zásuvky, (2 x 15 A + zapalovač) ; jedna zásuvka na 12 V (10 A);+ dvě jímky na šálek kávy ve středové konzole; dvě schránky na PET lahve ve dveřních výplních; háčky na šaty ve skříni; tři jímky DIN nad řidičem; ovládání rádia instalované na volantu; dálkové ovládání světla z lůžka, zasouvací střešní okno a přídavné topení; CR rádio s možností připojení I-Pod a MP3.

Schránky (Objem v litrech – l)

Nad oknem, víko, osvětlení, vlevo 42,6

Nad oknem, víko, osvětlení, vpravo 42,6

Nad oknem, víko, osvětlení, střed 93,2

Nad oknem, vlevo a vpravo, otevřené...každá 4,3

Nad oknem, vpravo, otevřená 45,4

Nad oknem, uprostřed,otevřená 10,6

Nad přístrojovou deskou, otevřená 2,0

Dveřní schránka, vlevo a vpravo...každá 9,0

Chladnička 31,3

Pod lůžkem, vlevo 191,5

Pod lůžkem vpravo 51,8

Pod lůžkem uprostřed 65,7

Horní lůžko (na konci) 2,7

Vnější schránka vpravo 22,2

Vnější schránka vlevo 22,2

Vnější schránka vlevo (nářadí) 41,9

Konzola vedle sedadla řidiče 6,8

Na sedadle řidiče 7,5

„Letadlová schránka“ uvnitř nahoře 129,0

Skříň na šaty 108,0

Ostatní sítě na drobnostipřibližně 5,0

 

CO ŘÍKÁ SERVISNÍ ODBORNÍK

Drahý olej – dlouhé servisní intervaly

U typu Magnum opustil Renault systém pevných servisních intervalů. Namísto toho je ve vozidlu k dispozici počítač, který, v závislosti na provozních podmínkách, určuje, kdy je nutné navštívit servis. Běžně ujede vozidlo 100 000 kilometrů, ovšem při použití kvalitních olejů. V případě, že se provozovatel rozhodne pro lacinější oleje, jezdí vůz dvakrát do roka (každých 60 000 km) do servisní dílny. Velkorysí nechávají výměny oleje v převodovce a zadní nápravě po každých 400 000 km (nebo po třech letech, podle toho, co nastane dříve).

 

Servisní práce na vozidle Renault Magnum nejsou náročné

Podvozek je kromě točnice prakticky bezúdržbový. Tlakové maznice ramen se obsluhují velice snadno. Všechna místa, kde je třeba měřit hladinu maziv může řidič prostřednictvím různých krytů umístěných vlevo i vpravo snadno kontrolovat. Jejich otevření pomocí rýhovaných šroubů je sice poněkud zdlouhavé, na druhé straně je plnění velmi snadné. Všeobecně pomáhá rozsáhlé menu palubního počítače napojeného na velký počet elektronických snímačů. Olejový filtr je umístěn svisle na pravé straně motoru. Vzadu, přijatelně dosažitelný, je čistič paliva. V jeho držáku je integrováno palivové čerpadlo. Vzduchový filtr lze vyměnit po sklopení budky. Zkušební přípojka rozvodu tlakového vzduchu je umístěna nevhodně vzadu. Zkoušení a plnění hydraulického ovládání spojky je lépe svěřit servisu. Patronu vysoušeče vzduchu najdeme vpředu vpravo na rámu. Její výměna je při sklopené budce podstatně jednodušší. Renault nabízí servisní modul Infomax, který poslouží dispečerům, neboť lze z něho vyčíst mnohé provozní údaje. Palubní počítač poskytuje řidiči četné individuální informace.

Celý článek

Fotogalerie