Autobusová doprava - Začátek a konec pražských autobusů

V letošním roce uplynulo rovných 100 let od zahájení pravidelné autobusové dopravy v Praze. Připomeňme si, jak to vlastně bylo.

Nejednalo se jenom o začátek autobusové dopravy v Praze, ale také o provoz na první české veřejné autobusové lince, který začal 7. 3. 1908. Autobusy provozovala stejná firma jako tramvaje, tedy Elektrické podniky a první linka vedla z Malostranského náměstí Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí a Loretánskou ulicí na Pohořelec před kasárna zemské obrany, měla 9 zastávek včetně konečných, ale na běžných zastávkách (7) se zastavovalo dle potřeby, tedy na znamení. V konečné podobě došlo k prodloužení linky na Křižovnické náměstí (autobusy tedy jezdily přes Karlův most) a trasa měla délku 2,268 km.

 

Výběrem autobusů bylo osloveno neuvěřitelných 37 firem, ovšem nabídky přišly pouze z devatenácti (i to bylo vysoké číslo). Správní rada pak rozhodla, že se na zmíněnou první linku budou nasazovat čtyři autobusy, každý jiné značky. V prvé řadě to byl tuzemský Laurin & Klement HOP pro 15 cestujících s rozvorem náprav 4128 mm, délkou 6570 mm a hmotností 4100 kg. Jeho benzinový motor měl výkon 32 k, u dalšího vozu italské značky Fiat měl motor výkon 40 k. Obsaditelnost Fiatu byla stejná, rozvor náprav 3400 mm, délka 6800 mm a oba uvedené autobusy prošly po vyřazení z provozu přestavbou na montážní vozy trolejového vedení. O dalším autobusu značky Gaggenau (Německo) se mnoho informací nedochovalo, pouze obsaditelnost (opět) 15 osob a výkon motoru 35 k. Stejné je to s posledním vozem francouzské firmy Ariès pro 15 cestujících s motorem 40 k.

Nejčastěji byly do provozu nasazovány tři vozy, čtvrtý zůstával jako rezerva. Nejvíc se osvědčil Laurin & Klement, ale i tak měly tehdejší autobusy vysokou poruchovost, proto nebylo žádnou vzácností, když se na konečných stanicích objevily cedule s nápisem „Dnes autobusy nejezdí“, neboť ani jeden nebyl schopen provozu. Problémem byly i nehody vzniklé technickým stavem vozidel. Např. 26. 4. 1908 se autobusu Fiat přetrh hnací řetěz a odstavené vozidlo se samo rozjelo (bez řidiče) a zastavilo o zeď kláštera. 20. 11. 1908 pro změnu francouzský vůz zastavil až o zeď hradčanské rampy nad Schwarzenberským palácem.

 

Konec autobusové dopravy přinesla další nehoda, se kterou se seznámíme dobovým protokolem a výpovědí řidiče: Včera, dne 17. listopadu po jedenácté hodině dopoledne, jel jsem autobusem (Gaggenau) Nerudovou ulicí směrem k Hradčanům dolů. Pod rampou, u Stoklasů, praskl mi při jízdě pravý hnací řetěz, přitáhl jsem brzdy, ale marně. Vůz sjížděl prudce Nerudovou ulicí. Snažil jsem se, pokud mi to jezdící povozy dovolily, brzdit koly o hranu chodníku. To jsem mohl činit jen místy, jsa nucen vyhýbat se stále povozům. Následkem toho jel autobus znova stejnou rychlostí až před sborové velitelství pod Thunovým palácem, kde se mi podařilo vůz na hromadu šutrů zatočit a tím let autobusu značně zmírnit.

Pod hromadou asi ve vzdálenosti 50 m, brzdě silně o chodník, jsem zastavil. Když mi přinesli lidé ztracený řetěz, shora, shledal jsem, že mi praskl v článku řetězovém čep. Škoda se nestala žádná a srážka též žádná. Po této nehodě ze dne 17. 11. 1909 byl provoz na autobusové lince z bezpečnostních důvodů ukončen, neboť vznikly obavy, že by se podobná nehoda mohla opakovat, ovšem s podstatně horšími následky. Autobusová linka tedy existovala 20 měsíců a autobusy se do pražských ulic vrátily až po více jak 15 letech, přesně 20. 6. 1925.


Zdroj: Doprava a silnice 08/08