Zastavení na II/412 – Areál ČAS

Při příjezdu od Brna se dá z hojně využívané místní komunikace, označené jako silnice druhé třídy číslo 412, odbočit doleva k multifunkčnímu areálu s velkým placeným parkovištěm pro nákladní vozidla a autobusy. Více jak půl hektarová plocha parkoviště je celistvá – bez ostrůvků, mírně svažitá a má kvalitní živičný povrch.

Kilometr 1 cca 237 m n.m.

V areálu má provozovny několik ekonomicky spolupracujících firem nabízejících následující služby – non stop prodej kvalitních aditivovaných pohonných hmot, motoristických potřeb a občerstvení. K dispozici je i tankování LPG, prodej a výměna propanbutanových lahví 2 i 10 kg, prodej akumulátorů, servis s výměnou olejů, mycí linka, pneuservis a také neobvykle široké spektrum sportovně oddychových aktivit. Výjezd z areálu je společný s vjezdem, umožňuje odjet vpravo i vlevo, ale patří k těm obtížnějším, protože ústí do frekventované komunikace přímo, tedy bez nájezdových pruhů.

Znojmo

Dnes středně velké město, známé hlavně díky každoročně pořádanému historickému vinobraní, dříve pověstné svými okurkami, které se zde přičiněním louckého opata Jiřího II. pěstovaly již v roce 1571, prošlo ve svém vývoji mnoha, často razantními změnami. V devátém století to bylo jedno ze správních center Velké Moravy, za Přemysla Otakara I. královské město, za husitských válek pevná bašta krále Zikmunda, v roce 1645 ho zdecimovali Švédové, v osmnáctém století se stalo centrem jednoho z šesti moravských správních krajů, až po vojenské intervenci 16.prosince 1918 připadlo ČSR, na podzim 1938 bylo připojeno k hitlerovské Třetí říši a po válce zažilo největší etnickou proměnu od německé východní kolonizace ve 13. století.

Znojemský viadukt

Jednokolejný železniční most nad údolím řeky Dyje byl postaven v roce 1871. Původní 220 m dlouhá ocelová konstrukce, podepřená třemi skoro padesát metrů vysokými zděnými pilíři, byla po 120 letech nahrazena ženijním mostním provizoriem a roku 2008 zcela novou ocelovou příhradovou konstrukcí kosoúhlé bezsvislicové soustavy. Pilíře z kamenného zdiva, po sanaci injektáží a úpravě zhlaví, slouží dodnes. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie