Finance – Kolik stojí vozidlo po havárii? /1.

To samozřejmě záleží na rozsahu poškození. K tomu zpravidla při havárii dojde. Někdy míň, někdy víc. Když se ale po nehodě automobil opraví, má stejnou cenu jako předtím? Mluvíme ovšem o opravě, která byla provedena dobře a vozidlo po ní dosáhlo požadovaných technických parametrů.

Co ale s tím, že bylo bourané? Odvezeme-li automobil nebo motocykl do bazaru, musíme zejména větší předchozí opravu po nehodě kupujícímu oznámit. V tu chvíli jde cena dolů. Můžeme si to také představit obráceně: přijdeme do bazaru a tam budou vedle sebe dvě auta téže značky, zhruba se stejným počtem najetých kilometrů, stejného roku výroby a v podstatě ve shodném technickém stavu. Jedno bude mít za sebou rozsáhlou havárii s vysokou škodou a tomu odpovídající následnou náročnou opravu. Druhé bude za celou dobu svého předchozího ježdění havárií nedotčeno. Bude tedy v původním továrním zpracování, byť poněkud opotřebené. To ale budou vozidla obě. Po kterém zákazník sáhne raději? Přece potom, které havárii a následnou opravu neprodělalo. Ono totiž jak se zdá, ani dokonale provedená oprava, která sice napraví následky střetu, přece jen původní továrenský stav nějak nedohoní. To jsme se přesvědčili, když havarovalo Audi A8 s téměř milionovou následnou opravou, nebo po nehodě Jeepu Cherokee, jehož majitel zaplatil za opravu skoro totéž. Měla oprava a předchozí havárie vliv na cenu při prodeji nebo neměla? Pojišťovny samozřejmě tvrdí, že neměla, a soudy se také do náhrad za „znehodnocení i dobře provedenou opravou“ nehrnuly. Ani znalci nemají jasno: znalecký posudek co leží na stole, právě tomu Jeepu, který havaroval při půjčení kamarádovi s najetými sotva dvaceti tisíci kilometry, přiznal pouhých necelých 30 000,– Kč na vyrovnání kupní ceny ve srovnání s tím nehavarovaným. 

Jak je to tedy? 

A vždycky, když jsou problémy a spory, se nakonec musí najít ten jeden hrdina, ten, který se nedá, ten, který dovede svou věc do konce. A to byla jedna firma z Hradce Králové, která se nedala odradit a podala žalobu proti všem – tak trochu Alois Jirásek: proti řidiči, co nehodu zavinil, proti provozovateli, který za škodu odpovídal zvlášť, a proti pojišťovně, která pojistné plnění omezila jen na cenu opravy – mimochodem ve výši 260 000 Kč. Takže to nebyla úplně malá oprava. Tomu také mělo odpovídat znehodnocení auta. Protože samozřejmě nešlo jen o otázku právní, ale jádrem sporu byly technické otázky a odpovědi na ně, přišel ke slovu znalec. Ten uzavřel, že obvyklá cena vozidla před dopravní nehodou byla 746 000 Kč, po provedené opravě 671 500,– Kč, takže skutečná cena auta v její obvyklé rovině se měla snížit o 74 600 Kč. Jenomže tak jednoduché to nebylo. Okresní soud podanou žalobu o znehodnocení vozidla zamítl. Prý proto, že škoda byla v plném rozsahu již nahrazena a nárok na náhradu jakési imaginární (teoretické) škody je neopodstatněný. 

To si ovšem žalující společnost nemohla nechat líbit. Odvolací soud se na věc podíval šířeji než jen jako na škodu, co představuje náklady vynaložené na opravu věci. Podle něj bylo významné i to, zda poškozenému nevznikla újma na jeho majetku tím, že se snížila hodnota auta v důsledku opravy. Uzavřel, že takový rozdíl je jistě škodou, neboť představuje snížení majetkových hodnot poškozeného,a to bez ohledu na to, zda se pokusí věc uplatnit na trhu. Na něm je totiž realitou, že dochází ke snížení tržní ceny věci již jen tím, že byla rozbita a pak opravována. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni vedle ceny opravy vznikla i škoda, která spočívá ve snížení hodnoty jejího vozidla po opravě – a tuto škodu žalobkyni přiznal. 

To se zase nelíbilo pojišťovně. Podala dovolání, v němž namítala, že obchodní znehodnocení není skutečnou škodou, neboť žalovaný rozdíl mezi obvyklou cenou vozu před poškozením a po něm po provedené opravě vlastně neexistuje. Okolnosti případného prodeje nemohou být podle pojišťovny promítány do výše škody, zvlášť když se auto ještě ani neprodává, zejména když výše kupní ceny sjednané mezi kupujícím a prodávajícím nesouvisí s pachatelem nehody a jeho jednáním jako škůdce, či se škodnou událostí, za kterou nese pojišťovna odpovědnost. Protože pojišťovna zaplatila náklady opravy potřebné na uvedení vozidla do předešlého stavu, není možné přiznat nějakou další náhradu z důvodu snížené prodejnosti či obchodního znehodnocení. 

Pojišťovna se brání

Stanovisko pojišťovny je typické, když nechce platit. Nejvyšší soud ČR se k tomu postavil tak, jak už zaznělo v rozhodnutí soudu I.stupně. Zjišťoval, zda u poškozené společnosti došlo opravdu ke zmenšení majetkového stavu proti stavu před škodnou událostí, namítl ale, že její výše nemůže být závislá na tom, jak poškozený s věcí naloží, tedy zda ji někomu daruje, prodá nebo vymění a za jakou cenu. Rozhodující má být, zda došlo škodnou událostí ke zmenšení majetku poškozeného. Tomu odpovídající náhradu musí poškozený obdržet bez ohledu na to, jak s poškozeným vozem dále naloží, tedy zda jej opraví či nikoli, apod. Pokud však k tomu dojde, lze výši škody vyčíslit cenou opravy s přihlédnutím k případnému odpočtu, pokud by oproti původnímu stavu došlo ke zhodnocení opravené věci, jako tomu bude např. u starého auta, které bude po opravě v lepším stavu než předtím. 

Už jsme si o možnosti i nemožnosti odpočítávat tzv. amortizaci, psali. Stává se, že ani použitím zcela nového dílu nejenže hodnota vozu nepřesáhne předchozí, ale dokonce se ani na původní tržní hodnotu vozidla nedostane. Podle Nejvyššího soudu tento rozdíl bývá označován různě, nejčastěji jako obchodní znehodnocení či náhrada za sníženou prodejnost a vychází z úvahy o snížené prodejnosti po opravě. Podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu má tedy poškozený v první řadě právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi obvyklou (tržní) cenou vozidla před poškozením a cenou vozidla ve stavu poškozeném. Rozhodne-li se pro opravu, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou nákladem na opravu, totiž hodnotou opravy, to již však s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu dojde. Kombinovat oba přístupy tak, že k ceně opravy se ještě přičte rozdíl mezi původní hodnotou vozu a jeho hodnotou po opravě však prý již znamená přihlížet ke skutečnostem se škodnou událostí nesouvisejícím. Jestliže totiž cena opravy odpovídá tomu, že vozidlo bylo uvedeno do předešlého stavu z hlediska jeho funkčních kvalit, nemohou se do výše náhrady nad rámec toho promítat specifika tvorby cen na trhu ojetých vozidel. A basta.... pokračování příště

(nad rozsudkem Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3118/2012 z 23. 10. 2014 a ústavním nálezem
II.ÚS 795/16 z 27. 4. 2017)

Převzato z časopisu

Fotogalerie