Svezli jsme se

Ferrari 458 Italia - Pocta vlasti

Tom Hyan 17.11.2009 23:10

Představujeme 34582

Poprvé se jméno pro Ferrari změnilo na Italia, protože nový sportovní vůz je poctou zemi, která dala světu nejvíce kultury. Místní jména některých předcházejících typů zněla Modena, Maranello, Monza, Daytona, California, America, Superamerica…

Ferrari 458 Italia není prvním nositelem tohoto jména, vzpomeňme sportovní automobily Triumph, LMX nebo Intermeccanica, ale rozhodně nejvýznamnějším a nejvyspělejším. Novinka, představená na Frankurtském autosalonu 2009, jede ve stopách řady vozů s motory uloženými podélně před zadní poháněnou nápravou, zahájené šestiválci Dino v šedesátých letech a pokračující různými osmiválci dodnes (208/308, 328, 348, F355, 360 Modena, F430, 430 Scuderia), ovšem ve srovnání s předchůdcem F430 je zcela novým vozem.

Dvoumístná berlinetta opět nese dramatický design Pininfarina, tentokrát s méně nápadnými bočními vstupy vzduchu (až na samé zádi shora), úzkými překryty světlometů (s řadou LED v horní části), třemi sdruženými koncovkami výfuku uprostřed mezi difuzory a celkově lehčím vyváženým dojmem. Aerodynamické tvarování vytváří přítlak 13,7 kN při 200 km/h. Pod téměř vodorovně situovaným zadním oknem je dobře vidět motor, zcela nový osmiválec, vycházející z pohonné jednotky formule A1 Grand Prix. Podle údajů výrobce jde o nejvýkonnější sériově vyráběný motor Ferrari, který z objemu 4499 cm3 dává výkon 419 kW (570 k)/9000 min 1 a točivý moment 540 N.m/6000 min 1, přičemž přes 80 % této hodnoty je k dispozici už od 3250 min 1 (měrné hodnoty tedy 120 N.m, resp. 93 kW/127 k na litr objemu). Základem je automatizovaná sedmistupňová převodovka F1 (dvouspojková jako v Californii), na přání zůstává šestistupňová klasika. Pohonná jednotka je také relativně úsporná, spotřeba EU činí 13,7 l/100 km a emise CO2 320 g/km, což jsou nejlepší hodnoty tohoto segmentu. Výrobce uvádí největší rychlost přes 325 km/h a zrychlení na sto do 3,4 sekundy. Opět jsou k dispozici trakční programy, ovládání je znovu soustředěno na volantu. Na vývoji podvozku spolupracoval Michael Schumacher; dynamika vozu jej předurčuje také pro občasné využití na track days.

Zdroj: Automobil 10/09
Autor: Tom Hyan

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA	kapalinou chlazený zážehový osmiválec s válci do V/90°, uložený podélně uprostřed před poháněnou zadní nápravou; 4499 cm3; 12,5:1; 419 kW (570 k)/9000 min 1, 540 N.m/ 6000 min 1; hliníkový blok a hlavy válců; elektronické vstřikování benzinu; DOHC 4V (řetězy); dvouspojková sedmistupňová automatizovaná převodovka F1 se sekvenčním řazením páčkami pod volantem; na přání šestistupňová mechanická; F1 Trac/E Diff3.
PODVOZEK	prostorový rám vcelku s karoserií z hliníkových slitin; nezávislé zavěšení kol na dvojitých příčných ramenech vpředu a víceprvkových závěsech vzadu; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; kotoučové brzdy se sportovním ABS, brzdná dráha ze 100 km/h na suchu 32,5 m; pneumatiky vpředu 235/35 ZR 20, vzadu 295/35 ZR 20.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI	rozvor náprav 2650 mm; d/š/v 4527/1937/1213 mm; suchá hmotnost 1380 kg, rozdělení hmotnosti vpředu/vzadu 42/58 %.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce)	největší rychlost přes 325 km/h; zrychlení z 0 na 100 km/h za méně než 3,4 s; spotřeba paliva EU 13,7 l/100 km; emise CO2 320 g/km.