Carrera Panamericana 2015: 6. etapa

Předposlední etapa Carrery Panamericany s cílem v unikátním historickém centru města Zacatecas byla zpočátku znovu ve znamení mimořádně těsného souboje Vojty Štajfa s Američanem Lauberem, v jehož závěru si Lauber přece jen dokázal vybudovat určitý náskok. Petr Kačírek začal mimořádně slibně a soustředěně stoupal pořadím na pozicích obvyklých pro něj i jeho vůz, ovšem následně si postavila hlavu zaseknutá převodovka.

Přitom si Kačírek jízdu od rána užíval – zdá se, že dopolední sekce jemu i autu sedí mnohem více. „Opět jsme měli s Jardou Jugasem radost z dopoledního průběhu etapy. Jízdní vlastnosti našeho BMW nás tradičně podržely a optimismus vládl i v prvním servisu. Ve druhé sekci se nám ovšem zasekl druhý převodový stupeň a museli jsme zkoušky absolvovat na vytočenou dvojku, nedalo se vůbec řadit. Poté nás čekal přesun na poslední dvě erzety, a ty by se na dvojku nedaly stihnout. Takže, jako už několikrát, auto jsme naložili a do Zacatecas putovalo zase na přívěsu. A mechanici zase nebudou mít klidnou noc, protože je čeká výměna převodovky i diferenciálu a znovu budou muset makat až do rána,“ shrnuje Petr Kačírek.

Jak poznamenává, připravují jeho posádce dopolední sekce kromě možnosti si konečně zazávodit i jistou dávku adrenalinu: „Tím, jak startujeme každý den ze zadních pozic, dojíždíme na zkouškách řadu aut, která jsou za normálních okolností mnohem pomalejší než my. Jenže předjíždění není nic jednoduchého, každý kouká dopředu a nevnímá to, že se ho snaží někdo předjet. Zatáčky bývají občas dost ostré na to, abych někoho vybrzdil jako na okruhu a není to právě bezpečné. Teď už se ale budeme soustředit na to, abychom do toho cílového Duranga v pořádku dojeli,“ uzavírá Kačírek.

Vojta Štajf si užil souboje s Američanem Martinem Lauberem. Hlavně v prvních dvou erzetách se oba přetahovali o desetiny sekund! Dvakrát Vojta dokonce dojel devátý v erzetě, a to je třeba vzít v úvahu, že rychlá etapa svědčila silným vozům a před Vojtou vždy skončila minimálně šestice supervýkonných Studebakerů! „Dnešní etapa, a to jsme věděli z loňska, byla pro nás nejméně vhodná, co do typu našeho auta. Její rychlý profil svědčil vozům schopným dlouhodobě udržovat rychlosti okolo 200 km/h. Ale znovu jsme se dokázali v některých erzetách udržet, jinde nám silnější dvoulitry přece jen poodjely, takže jsme skončili v etapě třetí, ale jsme spokojeni,“ říká Štajf.

Dvoudveřové kupé Subaru GSR sice drží a poloosy zůstávají na svých místech, ke konci závodu však i ono vykazuje nemálo bolístek. „Je třeba si uvědomit, že auto má za sebou 2500 kilometrů v ostrém tempu, a to se na něm pochopitelně podepisuje. Není to tak, že bychom už nemohli pokračovat, ale přece jen, ke konci závodu už se drobné neduhy ozvou. Průběžně jsme čtvrtí ve třídě a Lauber nám dnes znovu trochu poodjel, takže v poslední etapě spíše podřídíme vše úspěšnému dojezdu do cíle v Durangu, i když si krásné zkoušky poslední etapy pochopitelně chceme pořádně užít,“ uzavírá Vojta.

Závěrečná etapa u Duranga byla v loňském ročníku etapou s nejnáročnějšími zkouškami a rozhodovala o celkovém vítězi nejen ve Vojtově třídě Historica A Plus, ale i v celkové klasifikaci. Doufejme, že náměstí v Durangu přivítá i úspěšné pokořitele ve vozech s českou trikolórou a sombrerem ve znaku.

Fotogalerie