Rolls-Royce Wraith Eagle VIII Collection – letcům na počest

Rolls-Royce letos znovu poctil Concorso d’Eleganza Villa d’Este světovou premiérou malé série. Tentokrát to byla Wraith Eagle VIII Collection, pojmenovaná po slavném leteckém motoru Rolls-Royce. 

Čtrnáctého června uplynulo 100 roků od téměř zapomenutého prvního přeletu Atlantiku. Těžký bombardér Vickers F.B. 27A Vimy II z konce války byl dvouplošník s párem motorů Rolls-Royce Eagle VIII. Byly prvními leteckými jednotkami továrnou zkonstruovanými a vyráběnými. Inženýři vycházeli ze zkušeností s přípravou jednotky pro luxusní R-R 40/50, známý jako Silver Ghost. Letecký V12 OHC měl objem 20,3 litru a nejvyšší výkon 350 k. Piloti kapitán John Alcock a poručík Arthur Brown odstartovali z nerovného pole za počasí, které se konkurenci zdálo nepřijatelné. Přetížené letadlo se jen taktak nezamotalo do korun stromů. Velmi brzy selhal generátor. Připravil je o rádiové spojení, interkom a topení. Řev prasklé trubky výfuku vylučoval konverzaci. Odpoledne hustá mlha znemožnila navigaci, orientovali se nahrubo podle gyroskopů. Nefunkční regulátor způsobil, že se palivo přelilo do předku a letoun se nakláněl přídí k zemi. Alcock dvakrát těsně nad hladinou vybral vývrtku. Po poledni Brown zahlédl hvězdy a mohl se orientovat podle sextantu. Přestalo fungovat elektrické ohřívání kombinéz. Pak vlétli do sněhové bouře a Brown musel za prudkého deště vylézt na křídla čistit karburátory a trubky od ledu. Dostali se až do Irska (daleko od plánovaného místa přistání). V Derrygilmlagh Bog, nedaleko Clifdenu, si vyhlédli zelené pole, ale ukázalo se být naprosto nevhodným k sednutí. Letoun havaroval, převrátil se, ale vzduchoplavcům se nic nestalo. Na cestu natankovali 3900 l paliva, letěli ve výšce 0 až 3700 m, nad Atlantikem strávili 14,5 hodiny. Let trval 15 hodin 57 minut průměrnou rychlostí 185 km/h. Překonali vzdálenost 3040 km. Brown pak prohlásil, že při lepším počasí by doletěli až do Londýna. První Brity, kteří bez mezipřistání přeletěli Atlantik, odměnili cenami a pasovali je na rytíře. Mladý zpravodaj Winston Churchill (!) 20. června 1919 napsal: „Nevím, co bychom měli obdivovat nejvíce – jejich odvahu, odhodlání, dovednost, vědu, jejich letadlo, jejich motory Rolls-Royce – nebo jejich štěstí.“ Dokázali, že motory R-R jsou nezničitelné. 

„Duo překonalo každou myslitelnou výzvu,“ poznamenal letos na Concorso d’Eleganza Villa d’Este výkonný ředitel Rolls-Royce Motor Cars Torsten Müller-Ötvös při premiéře limitované edice Rolls-Royce a dodal: „Wraith Eagle VIII je předmětem přání, poctou hrdinům a protagonistům dnešních vizionářů. Zakázková výroba zůstává naším klenotem a vytváří luxusní předměty, jež odolávají trendům výrobců masových luxusních vozů, kteří pro odpověď na poptávku zákazníků využívají zaškrtávací políčka.“ 

Po mechanické stránce odpovídá unikátní Wraith sériovému typu (viz AR 9/’14). Pohání jej tedy V12 s přímým vstřikováním. Má objem 6,6 litru, dvě turbodmychadla, výkon 465 kW (632 k) při 5000 – 5500 min^-1 a točivý moment 850 N.m od 1650 do 4500 min^-1. Nejvyšší rychlost je omezena na 250 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h proběhne za 4,6 s. Při rozvoru 3112 mm činí pohotovostní hmotnost 2360 kg. Vůz ozvláštňují speciální barevné kombinace laku a specifický interiér. Horní pískový odstín karosérie odpovídá barvě tehdejších stíhaček Vickers, antracitově šedá pak obloze nočního dobrodružství. Zmenšená maska chladiče i kola s černými příčkami jako listy vrtulí jsou leštěné a kouřově našedlé jako tehdejší Eagle VIII…

Převzato z časopisu

Fotogalerie