DODGE CHARGER 2015 – Na oslavu

Na oslavu 100 let existence uvedl Dodge uhlazenější verzi silného Chargeru s novou přídí...

V příštím roce bude slavit také Charger, vozy tohoto jména vyjely z bran americké automobilky už v roce 1966, přestože o dva roky dříve dodával koncern Chrysler tuningové kity Hemi-Charger pro jiný typ své značky Dodge. Byl to Coronet, z něhož Charger vlastně vzešel jako posílená karosářská verze kupé. Stal se legendou amerických muscle cars, byl namířen proti konkurenci Ford Mustang, později také Chevrolet Camaro a Rambler Javelin. Zahrál si ve filmu Bullitův případ, ale Steve McQueena na Mustangu nepokořil. Vítězil však v oblíbených závodech NASCAR stock cars...

V roce 1978 výroba kupé Charger skončila, nepočítáme-li pozdější kompaktní typy s předním pohonem. Skutečný návrat se odehrál až v modelovém roce 2006, ovšem coby sportovního čtyřdveřového sedanu, jehož výroba pokračuje po dvou faceliftech (2011, 2014). Podle výrobce jde o jediný americký čtyřdveřový muscle car (prodej Chevroletu SS, vlastně australského Holdenu, je v USA jen okrajový); navíc se sesterským kupé Challenger (viz též AR 10/’15) překročily prodeje v USA jeden milion kusů. Stalo se tak v době, kdy Dodge Charger modelového roku 2015 po výrazném faceliftu slavil premiéru na autosalonu v New Yorku 2014 spolu s vylepšeným Challengerem (ale ještě bez verze Hellcat). Nový Dodge Charger je spřízněn se sesterským typem Chrysler 300C, s nímž i po poslední modernizaci v roce 2014 sdílí upravenou podlahovou plošinu LX, jež v rámci někdejší aliance DaimlerChrysler nahradila původní Chryslerovu LH. Není žádným tajemstvím, že LX vzešla z konstrukce Mercedes-Benz W210 (E-Klasse), vylepšené přední nápravou z velké S-Klasse W220 a pětiprvkovým zadním závěsem novější E-Klasse W211.

Na těchto solidních základech staví Chrysler dodnes, pro Chargera používá od modernizace 2011 platformu LD (rozvor náprav 3052 mm), pro kupé Challenger pak LC s kratším rozvorem 2945 mm. Výrobce tradičně neudává dynamické parametry, s motorem 5.7 Hemi V8 se však největší rychlost blíží 250 km/h a zrychlení na sto je pod sedm sekund. Nejdůležitějším článkem je soustava pohonu, stejně jako dříve lze volit mezi šestiválcem 3.6 Pentastar V6 a legendou 5.7 Hemi V8, jejichž výkonové parametry se nezměnily (viz přehled technických údajů); nyní se ale montuje výhradně samočinná osmi-stupňová převodovka ZF, a to buď originál, anebo licenční od Chrysleru. Alternativu pohonu všech kol AWD nabízí šestiválcová verze. Zlepšení jsou kromě méně agresivního vzhledu, příjemnějšího zejména oku mnohých Evropanů, zaměřena především na poháněcí soustavu, asistenční systémy a osvětlovací techniku. Převážná většina povrchových panelů karoserie proti předchůdci (viz AR 8/’14) je nová, kromě opticky nižší čelní masky s ještě nižšími světlomety se změnily příď i záď, nárazníky, kapota, blatníky, přední dveře, design kol a třídílný spoiler na zádi (standardně pro Charger R/T); zcela nové jsou hlavní projektorové světlomety, využívají se denní, mlhové a koncové svítilny složené z LED. Rozměry zůstaly zhruba stejné, snížila se však hmotnost řádově o desítky kilogramů. Chrysler posílil také bezpečnost a konektivitu se systémem FCA Uconnect; nechybějí adaptivní tempomat s funkcí Full Stop, varování před opuštěním jízdního pruhu Lane Departure Warning s udržováním jízdy v pruhu Lane Keep Assist, ochrana před čelním nárazem s vyspělým brzdovým asistentem, couvací kamera s kontrolou dráhy a další. Navigační a informační soustava využívá nové dotykové displeje až 8,4“. Bohatou nabídku originálního příslušenství nabízí Mopar. Kromě základních modelů SE, SXT, R/T a R/T Road & Track s uvedenou dvojicí motorů existují další speciální verze, k nimž patří Charger SRT Hellcat 2016, poháněný v minulém čísle popsaným kompresorovým osmiválcem 6.2/527 kW (717 k). V tomto případě projede vůz čtvrt míle s pevným startem kolem jedenácti sekund a dosáhne největší rychlosti přes 300 km/h. Chargery i Challengery se vyrábějí ve FCA (dříve Chrysler Group) Brampton Assembly Plant v kanadském Ontariu.

Technické údaje

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový vidlicový, uložený vpředu podélně; hliníkové hlavy a blok válců (pro V8 litinový blok); elektronické vstřikování paliva; a) 3.6 Pentastar V6/60°; DOHC 4V VVT; 3604 cm³ (ø 96 x 83 mm); 10,2:1; 218 kW (296 k)/6350 min^‑1 a 353 N.m/4800 min^‑1; b) 5.7 Hemi V8/90° s vypínáním válců (4/8); OHV 2V VCT; 10,5:1; 276 kW (375 k)/5250 min^‑1 a 536 N.m/4200 min^‑1. 

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná osmistupňová převodovka TorqueFlite s možností přímého řazení AutoStick, a) 845RE (4,71 – 3,14 – 2,10 – 1,67 – 1,29 – 1,00 – 0,84 – 0,67 – Z 3,30), b) 8HP70 (4,70 – 3,13 – 2,10 – 1,67 – 1,28 – 1,00 – 0,84 – 0,67 – Z 3,53); stálý převod (oba) 2,62 nebo 3,07; pohon zadních kol; pro a) na přání AWD s aktivním připojením předního pohonu a mezinápravovým diferenciálem. 

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena SLA, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a plynovými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s kapalinovým posilovačem, pneumatiky 215/65 R 17 až 245/45 R 20 (Charger R/T).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3052 mm, rozchod kol 1611/1620 mm; d/š/v 5040/1905/1479 mm; součinitel odporu vzduchu c_x = 0,304; objem zavazadlového prostoru 455 l; objem palivové nádrže 70 l; pohotovostní hmotnost 1784 až 1934 kg podle typu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie