Renault Trucks – Renault „C“ sklápěč

Renault pro stavební sektor nabízí hlavně dva podvozky. Lehčí trucky řady „C“ a výrazně robustnější řadu „K“.

Modelová řada „C“ ve všech nabízených konfiguracích je určena hlavně do běžného stavebního provozu, tj. ideální pro kombinaci dopravy silnice/stavba, zatímco těžká řada „K“ je určena pro práci v terénu, v lomech a vůbec všude tam, kde zúročí svoji robustní konstrukci, výborné nájezdové úhly a poloměr zatáčení, který konkurence tiše závidí. Řada „C“ samozřejmě nabídne zákazníkům několik rozvorů a hlavně podvozky s konfigurací 4x2, 4x4, 6x4, 6x6 a 8x4. Na rozdíl od řady „K“ má například pneumatické odpružení tandemové zadní nápravy a vykazuje o něco lepší komfort zvláště v silničním provozu. Ovšem sdílení celé řady komponentů a to včetně budek, umožňuje velmi lehkou vizuální záměnu obou modelů.

V dnešním redakčním testu jsme měli možnost vyzkoušet – jak na silnici, tak i ve středně těžkém terénu – verzi Renault C 440 EU6 8x4 sklápěč. Konkrétní vozidlo bylo vybaveno motorem DTI 13 s výkonem 323 kW/440 k s maximálním točivým momentem 2200 Nm. Limity EU 6 plní motory Renault, určené do trucků se systémem SCR a potřebují proto aditivum AdBlue. Standardně jsou už i stavební podvozky dodávány s automatizovanou převodovkou Optidriver s režimem off-road, na přání je k dispozici i tradiční manuálně řazená převodovka B14. O tom, že rám vozidla je již z výroby připraven na snadnější montáž různých nástaveb netřeba pochybovat, to je už dnes v podstatě nutností. Testované „céčko“ mělo krátkou denní dvoumístnou budku, ovšem vylepšenou (dodáváno na přání) o pevnostní nárazník, který je jinak standardem až u modelu „K“. Světlomety měly ochrannou mřížku proti kamenům a nejnižší schůdek umožňující vstup do kabiny byl samozřejmě ohebný, aby při jízdě v terénu nedošlo k jeho poškození. Do dvou stran sklopnou korbu o objemu 13 m³ s hydraulickým ovládáním bočnic, dodala karosárna CF Bennes.

Automatizovaná převodovka AT 2612F disponuje 12 rychlostními stupni a off-road modem pro obzvlášť těžký terén. Zkoušený sklápěč byl ale doplněn ještě o systém Optitrack plus, což je pomocný hydraulický pohon standardně nehnané nápravy, dodávaný za příplatek. U konkrétního vozidla byl umístěn na druhou zatáčecí nápravu. Mimochodem, měl jsem možnost už před časem při prezentaci tohoto systému v jeho první generaci, vyzkoušet si jeho účinnost, když byl zabudován do běžného silničního tahače sklopných návěsů. Tahač Renault „C“ s konfigurací 4x2 s pomocí hydraulického pohonu předních kol tak dokázal projet i „rozbahněnou stavební plochou“, zatímco s pohonem pouze zadní nápravy vždy uvíznul. Ale zpět k testovanému sklápěči.

Standardní a ve stavebním sektoru (alespoň u nás) nejžádanější dvoumístná krátká budka, řidiči nabízí dostatečně velký pracovní prostor. Má délku 1625 mm, šířku 2190 mm a nad tunelem motoru výšku 1374 mm. Interiér je v podstatě na úrovni trucků pro dálkovou dopravu a tak je logické, že i stavební sklápěč dnes nabídne řidiči velmi dobrou ergonomii a tak, jak je v tomto segmentu standardem, přiměřeně vysoký kryt motoru. Ale za volant se nejdříve musíte vyšplhat po třech schůdcích. Ten první je ve výšce 610 mm nad vozovkou. Pak následuje nastavení volantu (ve dvou rovinách) a seřízení pneumaticky odpruženého sedadla řidiče. Je příjemné, že za sedadlem řidiče i spolujezdce je ještě dostatečně velký odkládací prostor. Nakonec jsou na řadě vnější zpětná zrcadla (vzhledem k jejich rozměru výraz „zrcátka“ nebude asi vhodný). Výhled z místa řidiče mám velmi dobrý, vlevo je sice mohutný „A“ sloupek, ale mezi ním a držákem zrcadel je dost velká mezera, abych viděl i šikmo vlevo, např. na kruhovém objezdu. Autorádio a tachograf mají místo v modulu nad čelním sklem v perfektním dosahu řidiče. Před očima mám slušně odstíněný přístrojový štít v digitálním provedení, na kterém se zobrazují všechny nejpotřebnější údaje. Vpravo je kruhový otáčkoměr se zeleně vyznačeným segmentem optimálních provozních otáček, vlevo pak jsou teploměr chladicí kapaliny, palivoměr a ještě ukazatel stavu aditiva AdBlue. Uprostřed je rozměrný displej, na kterém je velkými číslicemi avizována rychlost vozidla a v dolní části si můžete navolit pohled na celou řadu provozních údajů, včetně průměrné spotřeby apod. 

Co mi ale příliš radost nedělalo, byl rozměrný modul informačního systému, který je upevněný na horní časti palubní desky a nelze jej sklopit. Ve střední části palubní desky, kousek od pravého kolene pak byla namontována ovládací jednotka systému Optitrack plus. Kolem něho na mírně klenuté střední část palubní desky, jsou soustředěny veškeré spínače a ovladače, včetně větrání/vytápění respektive klimatizace. Volič automatizované převodovky Optidrive je na robustní páčce vpravo pod volantem, a co mi osobně vyhovuje, o kousek výše je umístěna relativně tenká páčka ovládání motorové brzdy, případně retardéru. A tak jak je u sklápěčů běžné, vlevo u sedadla řidiče je ovládání sklápěcího mechanizmu.

Startuji motor a mířím ze servisního střediska Renault-Volvo Trucks v Loděnici u Berouna směrem do již vytěžené části lomu Čertovy schody nad Berounem. V lomu nás čeká jízda po mírně rozbláceném povrchu s převahou šotoliny. Na korbě mám naloženo jenom pár tun balastu, aby zadní tandemová náprava byla solidně zatížena. Prakticky všechna nám přístupná „patra“ bývalého lomu projíždím ve stopách sklápěček, které zde od rypadel odvážely vytěžený vápenec k dalšímu zpracování. Takže běžný lomový provoz. Oceňuji výbornou manévrovatelnost čtyřnápravového – první dvě nápravy jsou zatáčecí – kolosu. Měl bych podotknout, že při jízdě v lomu jsem uzamknul nápravovou uzávěrku diferenciálu. Chválím si také sedadlo řidiče, které i při průjezdu terénem dobře drží tělo, takže se zcela mohu věnovat volbě nejvhodnější stopy. Při sjíždění do nižších pater lomu si pochvaluji i výkon motorové brzdy. V nabídce je samozřejmě i retardér, ale u stavebních trucků v naprosté většině výkon motorové brzdy plně dostačuje. Takže pohoda a málem zapomínám, že součástí testu má být i zkouška systému Optitrack Plus. Na rozdíl ode mne ale na to myslí instruktor a už mě směruje na zcela nenápadné a relativně krátké stoupání, na které se ale nedá rozjet. Nejdříve zkouším vyjet se standardní konfigurací 8x4 a zůstávám v polovině svahu stát, s hrabajícími zadními koly. Takže zařadím „revers“, a zvolna vycouvávám do výchozí pozice. Na voliči systému Optitrack mačkám patřičné tlačítko a během sekundy displej avizuje, že pohon je funkční. Takže v tuto chvíli mám k dispozici – sice jenom krátkodobě a do rychlosti 40 km/h – konfiguraci 8x6. Pomocný hydraulický pohon splnil očekávání a umožnil sklápěči Renault „C“ zvládnout záludný úsek. Prokázal tak tedy schopnost umožnit stavebnímu trucku projet obtížným terénem, či se vyprostit v případě uvíznutí např. v blátě, bez cizí pomoci. A protože celý systém je odpojitelný, neovlivňuje zbytečným třením soukolí spotřebu při jízdě na silnici. Ale něco za něco. Hmotnost systému Optitrack je skoro 500 kg, takže o to menší je užitečná hmotnost vozidla. 

Renault „C“ v testu plně obstál. Výborné ovládání, precizní činnost automatizované převodovky, motor s dostatečným výkonem. Otázkou tak zůstává, zda se vyplatí dopravci nemálo si připlatit za pomocný hydraulický systém Optitrack, nebo se pustit do běžného stavebního provozu se stávajícím pohonem zadní tandemové nápravy s uzávěrkami nápravových a mezinápravového diferenciálu. A neměli bychom zapomenout na servisní smlouvu, ale to u Renaultu není problém. Stačí si vybrat ze široké nabídky servisních „balíčků“ ten ideální pro konkrétní dopravní činnost. A mimochodem, jenom pro zopakování, výrobce Renault Trucks prodloužil letos záruku na své náhradní díly montované v autorizovaných servisech na dva roky. A to bez omezení počtu najetých kilometrů. Záruka se vztahuje jak na všechny originální díly Renault Trucks, tak i na díl eXchange (renovované náhradní díly). A záruku vedle výměny dílu zdarma pokrývá i náklady na práci, případně asistenční služby.

Převzato z časopisu

Fotogalerie