Peugeot/Suzuki/Volkswagen – Lehké čtyřkolky

Začátkem listopadu řadu řidičů zaskočil první sníh, pak se zase vrátil spíše teplejší podzim. Ale silnice klouzat budou a možná už teď v prosinci.

Vedle přezouvání na zimní pneumatiky mnoho řidičů uvažuje hned s prvním sněhem o vozidle s pohonem všech kol, tedy s konfigurací 4x4. A celkem logicky vycházejí z toho, že nepotřebují robustní off-road, či dokonce ani SUV, ale že stačí klasické osobní či lehké užitkové vozidlo s normální světlou výškou, ale s možností pohonu všech kol. A právě trojici takovýchto „lehkých“ čtyřkolek nabízíme v dnešním „trojtestu“. Tři značky, tři modely, každý mířící na jinou skupinu zákazníků.

Suzuki SX4 4WD

Japonská automobilka Suzuki na českém trhu vedle osvědčených off-roadů Jimny a Grand Vitara (ta je ale marketingovými manažery řazena mezi SUV) nabízí také čistě osobní silniční vozidlo s označením SX4, které je dodáváno jak s konfigurací 4x2, tak i s velmi oblíbeným pohonem všech kol, tj. s 4x4 (4WD). Mimochodem nejen v Česku je Suzuki SX4 velmi dobře prodávaným modelem značky. Jde o naprosto jednouchou, ale z pohledu uživatele praktickou „čtyřkolku“, která si nedělá ambice vstoupit do třídy SUV, či konkurovat off-roadům v jízdě terénem. Příjemný, troufám si říci až nadčasový a ne příliš nápadný design vozidla „esixu“ opravdu svědčí a málokdo by řekl, že až na drobné retuše se takto vyrábí již sedmý rok. Pro letošní rok Suzuki ale rozšiřuje nabídku svého nejprodávanějšího modelu SX4 o speciální edice (SE). Čtyři nové verze vycházejí z nejžádanějších specifikací, ve srovnání s nimi nabídnou bohatší výbavu. Všechny nové verze se nabízejí s benzinovým motorem 1,6 VVT a na první pohled je lze poznat podle atraktivnějšího vzhledu. Kromě nového elegantního metalického laku Bison Brown zaujme mimo jiné odlišný dynamický vzhled litých kol, modernější design sedaček, směrová světla umístěná ve vnějších zrcátkách, které lze nově elektricky sklápět, a střešní ližiny ve stříbrné barvě.

Základní specifikace speciální edice 1,6 VVT GL/AC SE stojí 289 900 Kč a zákazníci v ní obdrží kromě standardních prvků výbavy GL/AC (tj. klimatizace, 2 airbagy, elektrického ovládání oken, centrální zamykání, rádio a další) také nově stabilizační systém ESP, boční airbagy, výše zmíněný optický paket a metalickou barvu bez příplatku. Tato verze je k dostání i s pohonem všech kol, která ještě navíc obsahuje vyhřívané sedačky, přední mlhové světlomety a celkem šestici airbagů. Cena této verze 4x4 činí 354 900 Kč. K redakčnímu testu jsme – jak také jinak – převzali Suzuki SX4 1.6 GL/AC 4WD, tedy vozidlo poháněné zážehovým čtyřválcem s výkonem 88 kW/156 Nm s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou a s možností připojení i pohonu zadních kol. Už na první pohled je zřejmé, že karoserie vozidla s délkou 4150 mm je příjemně krátká, takže pokud jde o manévrování a parkování, je to výhoda. Na druhou stranu délka karoserie těsně přes 4metry avizuje i nevelký zavazadlový prostor o základním rozměru 650x1000x500 mm. Ale pojďme nejdříve za volant. Pracoviště řidiče nabízí dostatek prostoru, palubní deska je jednoduchá, kvalitně zpracovaná, dle mého názoru zde nic nechybí. Volant i sedadlo řidiče jdou výškově seřídit, zrcátka jsou el. nastavitelná s možností sklopení při parkování či při průjezdu opravdu úzkým profilem. Vyloženě jsem ocenil vyhřívání předních sedadel. Nechybí klima, tempomat, centrální zamykání, vypínatelné ESP, el. stahování oken.

Poněkud nešťastné je ovládání palubního počítače tlačítkem u přístrojového štítu. Navíc jsem se nedokázal dopracovat na průměrnou spotřebu, pouze na okamžitou. Pětistupňová přímo řazená převodovka pracovala docela přesně, ale na dálnici citelně chyběl šestý rychlostní stupeň. Pokud jde o připojení pohonu zadních kol, ovládá se kolébkovým přepínačem na středovém tunelu. Má polohu 2WD (pohon pouze předních kol), Auto (samočinné připojení pohonu i zadních kol v okamžiku prokluzu) a Lock (trvalé – tzv. na tvrdo – připojení pohonu zadních kol). Připojování zadní nápravy zajišťuje elektromagnetická spojka. Ovládání jednoduché, spolehlivé. A ještě než vyjedeme, podívejme se na druhou řadu sedadel. Vozidlo sice je deklarováno jako pětimístné, také druhá řada je vybavena třemi opěrkami hlavy, ale na delší cesty nabízí solidní pohodlí pouze dvěma „dospělákům“. Zavazadlový prostor je dobře přístupný a i když nepřekypuje velikostí má velmi dobře využitelný tvar. Zážehová šestnáctistovka nabízí příjemný výkon, zátah tzv. odspodu a reaguje na přidání plynu citelně, ale plynule. Na silnici či na dálnici je samozřejmě SX jako doma. Ale nezaváhá ani když odbočíte na polní či lesní cestu a že si poradí se sněhem na asfaltu o tom nepochybuju. Při prezentaci této generace Suzuki SX4 jsme měli vytyčenou zkušební trať v lese doslova cestou necestou a vozidlo vše zvládlo i s běžnými silničními pneumatikami. Ale znovu připomínám, jde o osobní pro silnici konstruované vozidlo, nikoliv SUV. Pokud jde o spotřebu, pak při tankování „s plné do plné“ vyšel průměr 6,5 l/100 km. Pravda, na silnicích bylo pouze mokro a v terénu (tj. na polních či lesních cestách) jsme s kolegou toho moc nenajezdili. Nicméně chválíme.

Peugeot Partner Dangel 4x4

Francouzská automobilka Peugeot či lépe řečeno koncern PSA má sice momentálně citelné ekonomické problémy, ale řada lehkých užitkových vozidel včetně jejich osobních derivátů – a tam patří i Peugeot Partner – si na evropských trzích drží solidní prodejní výsledky. A nikoliv na okraji zájmu pak jsou i verze s pohonem všech kol, vznikající ve spolupráci s „dvorním“ dodavatel tohoto pohonu renomovanou firmou Dangel. Do nabídky českého importéra se ale tato vozidla dostala teprve v roce 2010. Nyní nabízíme test modelu Peugeot Partner Tepee Outdoor 4x4, který redakce získala v okamžiku, kdy vozidlu končila „životnost“ v novinářské předváděcí flotile. To znamená, že na tachometru bylo natočeno +/– 25 000. To samozřejmě nic není, ale potvrdí vám to technici od všech importérů, předváděcí vozidlo natočí každých 500 až 700 km s jiným řidičem za volantem. A co řidič, to tzv. „jiná noha“. A bohužel naprostá většina těchto řidičů zachází s předváděcím vozidlem tak, jak by se k vlastnímu autu nikdy nechovala. Takže těch 25 000 km na tachometru odpovídá 100 000 km najetých na rodinném voze, kde se za volantem střídají max. dva řidiči. Na druhou stranu předváděcí vozy mají průběžnou údržbu, servisní prohlídky a každá závada se pokud možno velmi rychle odstraňuje.

Peugeot Tepee s výbavou Outdoor byl v redakčním testu již několikrát a tak nemusím příliš představovat ani vozidlo, natožpak jeho interiéru. Ona se totiž testovaná „čtyřkolka“ v interiréu od běžného Partnera s pohonem pouze předních kol liší pouze jediným ovladačem umístěným u pravého kolena řidiče na palubní desce. Firma Dangel při úpravě pohonu vychází u přestaveb z vozidla s předním pohonem, které dodatečně vybavuje pohonem kol zadní nápravy s pomocí viskózní spojky. Poslední generace úpravy pro Peugeot Partner má hmotnost pouhých 85 kg. Další úpravy – dodávané na přání – pak zlepšují průchodnost terénem, ať už jde o účinnější tlumiče pérování, které odpovídají zvýšené světlé výšce (200 mm), spodní ochranný kryt motoru a převodovky, či v dalším stupni přestavby je nabízena uzávěrka diferenciálů, redukce apod. Novinkou u poslední generace úpravy je i možnost nastavení do režimu 4x2 ECO, kdy je poháněna pouze přední náprava a jízda po silnici je co do spotřeby shodná s běžnou „předokolkou“ (to byl také případ testovaného Partnera). Úpravy jsou v nabídce ve třech úrovních: Endurance, Performance a Extréme. První úprava, cenově nejpřijatelnější, disponuje pouze viskózní spojkou připojující pohon zadních kol.

Druhá je doplněna ještě o přední a zadní diferenciál se zvýšenou svorností, třetí varianta – a název sám napovídá, že zvládá i extrémní terén – má k dispozici i terénní redukci a uzávěrku zadního diferenciálu. Testovaný Peugeot Partner Tepee s výbavou Outdoor měl vznětový přeplňovaný agregát 1.6 HDI 82 kW/240 Nm a druhou úroveň výbavy 4x4, tj. Performance. Pokud jde o výkonové parametry, pak motor obstál nejen na silnici, ale i v terénu (polní a lesní cesty), ale tradičně jsme byli limitováni pneumatikami, které měly ještě letní silniční vzorek. V prudkých stoupáních mimo zpevněné vozovky bych ocenil kratší první rychlostní stupeň. Ovládání vozidla je přitom s běžnou předokolkou naprosto shodné, pouze při jízdě v terénu otočíte spínačem na palubní desce do polohy „AUTO 4WD“, a pak už se můžete jenom věnovat výběru jízdní stopy. Je to tedy úprava, která z běžného modelu Peugeot Partner dělá SUV, ať už jde o osobní verzi Tepee, či o užitkový furgon. Ale málem bych zapomněl ještě na jednu, nikoliv však příliš důležitou změnu. Standardní plnohodnotné rezervní kolo u pohonu 4x4 nenajdete pod vozidlem (tam se kvůli změněné zadní nápravě již nevejde), ale v nákladovém resp. zavazadlovém prostoru vozidla, upevněné na levé straně. Naštěstí Partner má zavazadlový prostor dostatečně objemný, takže zase o tolik místa nepřicházíte. Jízdní vlastnosti na silnici jsou plně srovnatelné s běžným modelem, pouze větší světlá výška má na svědomí i větší naklánění (změna těžiště)) karoserie.

Pokud jde o využití této úpravy, pak jistě bude vhodná pro „aktivně žijící lidi“ (to je prosím věta z propagačního materiálu), tj. pro ty, kteří celou zimu pravidelně vyjíždějí do hor lyžovat, nebo pro firmy, které musí i v zimě za každého počasí zajišťovat dopravu např. servisních pracovníků, případně pro zajištění dopravy mimo asfaltové cesty. Samotná úprava není sice levná, ale neměla by vás odradit cena testovaného vozidla (cca 676 900 Kč s DPH), které mělo navíc řadu příplatkových prvků. Pokud jde o spotřebu, první stovku kilometrů jsem řadil dle vlastního sluchu. Pak jsem začal víc sledovat i otáčkoměr a konečně v poslední třetině testu jsem řadil dle „nápovědy“, tedy maličké špičičky, která na přístrojovém panelu avizovala vhodnost přeřazení o stupeň výš. Výsledkem byla průměrná spotřeba na dálnici při trvalé rychlosti 120 km/h (dle palubního počítače a s poloviční možnou zátěží) 6,3 l/100 km. Při jízdě po silničním okruhu jihozápadně od Prahy, vedeném ale po dobře známých silnicích nižších tříd, nebyl problém udržet spotřebu těsně na hranici 5 l/100 km. Nicméně musím zdůraznit, že pohon byl v systému ECO (avizováno i kontrolkou na přístrojích), tj. poháněna byla pouze přední kola. V okamžiku, kdy připojíte pohon i zadních kol (stačí v automatickém režimu, nikoliv „na tvrdo“) už na silnici stoupne spotřeba kolem půl litru a jakmile odbočíte do měkčího terénu, je to skoro litr navíc.

VW Passat Variant Alltrack

Na rozdíl od předchozích „čtyřkolek“, je Volkswagen Passat v obou vyráběných karosářských verzích značně oblíben zvláště u manažerů. Dlouhodobě je také v nabídce výrobce s označením 4Motion, tedy s pohonem všech kol. Novinkou je tedy verze 4Motion Alltrack což ale není off-roadově upravené vozidlo. I nadále jde o silniční, tedy „all-road čtyřkolku“, která pouze získala nějaký ten designový terénní plast, o pár centimetrů vyšší světlou výšku, případně nějaký elektronický asistenční systém pomáhající při jízdě mimo asfalt. Passat Alltrack můžete mít buď se zážehovým motorem 2.0 TST s výkonem 155 kW/280 Nm a nebo se vznětovým přeplňovaným agregátem 2.0 TDI s výkonem 125 kW/350 Nm. V obou případech je montována samočinná šestistupňová dvouspojková převodovka DSG a pohon všech kol 4Motion. VW Passat Variant je velmi dobře znám z českých silnic už řadu generací a je oblíben nejen u manažerů, ale také v podnikatelské sféře, u větších rodin a konec konců v branži auto zlodějů.

Verze Variant, tedy kombi, nabízí vedle prostorného interiéru pro pět přepravovaných osob, také praktický a dostatečně velký zavazadlový prostor. Jak už jsem se zmínil, verze Alltrack vedle pohonu všech kol 4Motion dostala do vínku ještě adaptivní tempomat, asistenta pro jízdu v pruzích (oba systémy jsou už letitou příplatkovou součástí výbavy dálkových kamionů všech značek), elektronickou uzávěrku předního diferenciálu a systém start/stop, který v okamžiku kdy to čidla vyhodnotí, vyřazuje rychlostní stupeň a vozidlo „plachtí“ na neutrál, čímž šetří palivo. V interiéru je dostatek prostoru a to platí hlavně pro pracoviště řidiče. Volant i sedadlo jsou seřiditelné opravdu dostatečně, což potěší jak „mrňouse“, tak i „čahouny“. Palubní deska je příjemně strohá, ergonomicky bezchybná, osobně ovšem nemusím tu přemíru leštěného hliníku ve formě lišt a dalších ozdobných prvků. Tříramenný volant je doplněn sadou satelitních ovladačů v míře únosné. Volič samočinné převodovky je umístěn na středovém tunelu a umožňuje také sekvenční řazení rychlostních stupňů, resp. má i verzi sport, která řadí až při vyšších otáčkách motoru.

A když už jsme u řazení, díky dvouspojkovému systému DSG je sametové a dostatečně rychlé. Nicméně, pokud čekáte, že nabídnu seznam nějakých výrazně off-roadových prvků, je to marné, ty se nekonají. Lepší světlost podvozku musí stačit a designové plasty nezvyšují průchodnost terénem. Výrobce celkem správně předpokládá, že Passat Variant Alltrack bude jezdit po silnicích a dálnicích, a v pohodě a bezpečně doveze svého majitele do horských středisek i v zimních měsících, ať už tam zamíří za lyžováním, či za obchodním jednáním. Nabízí vedle již zmíněného pohonu 4Motion příkladné jízdní vlastnosti, jistotu dobrého ovládání a samozřejmě kvalitní dílenské zpracování. Pokud jde o spotřebu, mnohokrát jsem slyšel, že kdo má na auto za milion, tak toho spotřeba nezajímá. Tento názor zcela nesdílím a proto mě spotřeba v redakčním testu opravdu zajímala. Využil jsem samozřejmě palubní počítač. Za celý test vozidlo ujelo přes 500 km na všech silnicích a dálnicích, včetně dvou či tří desítek kilometrů po polních cestách. Zásadně jsem dodržoval rychlostní limity a snažil jsem se vždy jet svižně, ale plynule, bez agresivního zrychlování či panického brždění. Vozovky byly mokré, žádný sníh ani hluboké bláto. Přesto jsem se s průměrnou spotřebou nedostal pod 7,3 l/100 km. Výrobcem avizovanou kombinovanou spotřebu 5,3 l/100 km tak odkazuji do říše snů a pohádek propagačních oddělení. A to byl Passat obsazen vždy z poloviny, zavazadlový prostor nikdy nebyl plně zatížen a nebyl připojen ani vlek. Na druhou stranu, svezení to bylo příjemné s pocitem dostatečného výkonu pod kapotou. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie