Mercedes-Benz Vito E-CELL - Tichá radost

Na silnicích po Stuttgartu nás provázel jen svist vlastních pneumatik a „řev“ motorů všech ostatních souvěrců dopravního provozu. Oni nám však byli tak vzdáleni. Byli, v té chvíli, tak „zastaralí“! My totiž jeli v elektrickém Vitu E-CELL, my jsme byli budoucnost!

Mercedes-Benz je první automobilkou na světě, která zařadila do sériové produkce dodávkový elektromobil splňující praktické a rozumné zákaznické nároky. Téměř bezhlučné vozidlo s nulovými škodlivými emisemi (co se pohonu týče), s dojezdem na jedno nabití téměř 130 km, s maximální rychlostí 80 km/h, a hlavně s užitečnou hmotností 900 kg při vlastní hmotnosti 3050 kg. To jsou přece již docela slušné parametry, které přinutí k pozornosti nejednoho zákazníka v segmentu lehké rozvážkové dopravy, jehož doménou je jízda v hustě obydlených aglomeracích.Vzhledem k tomu, že demografické průzkumy hovoří o jasném trendu růstu hustoty osídlení ve městech a o podstatném zvýšení významu velkých městských sídel do blízké i vzdálené budoucnosti, je nabídka elektromobilů jedním z relativně jednoduchých a elegantních řešení pro zajištění tzv. udržitelného vývoje společnosti.

Proč říkám, že relativně jednoduchým? Elektromobil je téměř tak starý jako automobil poháněný spalovacím motorem. Že se v počátcích automobilismu neprosadil bylo především otázkou technologické úrovně a částečně také tím, že na něj lidstvo nebylo připraveno. Nikdo nikoho nenutil, aby využíval vůz, který nevrčel, nezapáchal a navíc měl jasnou nevýhodu ve výdrži baterií jako základního článku svého provozu.Po desítkách let vývoje, ale především v době, kdy míra zatížení životního prostředí klepe lidstvu na dveře a zní výstražným tónem, se opět elektromobil dostává do popředí. Je zcela ilustrativní, že dokud byl terčem vývoje na akademických pracovištích, či se jím zabývali jednotlivci, snílci, možná vizionáři, ale vlastně z hlediska produkce spotřebního zboží amatéři, paběrkoval na okraji.

Tlak legislativních opatření (emisní normy, mýto, poplatky za vjezd do měst, zákazy provozování vozidel se spalovacími motory na pěších zónách atd.) vycházející především z komunální sféry, začíná probouzet mistry automobilového průmyslu. Elektromobil se dostává do hledáčku marketingu jednotlivých výrobců, naskakuje do plánů budoucích zisků a vůbec se dostává do pozice zajímavého obchodního artiklu. Důkazem je právě Mercedes-Benz Vito E-CELL.Stuttgartská automobilka rozhodně není z těch, která by mluvila do větru či plivala do moře, a jestliže letošním rokem zahájila sériovou výrobu dodávkových elektromobilů, je nanejvýš pravděpodobné, že má celou věc velmi pečlivě rozmyšlenou. Neváhali jsme proto ani sekundu a klíčky od ještě prototypového elektrického Vita samozřejmě přijali.

V sériové výrobě
Protože jde o prototyp, je nutné hned na úvod vysvětlit několik zajímavostí. Tak předně - Vito E-CELL je vyráběno na stejné lince jako všechny ostatní modely této obchodní řady. Místo spalovacího motoru má však pod přední kapotou synchronní elektromotor se stálým výkonem 60 kW (maximálním 70 kW), jednostupňovou exkluzivně vyvinout převodovku a další nutné elektrické a elektronické systémy (např. ESP a další asistenční systémy). Kapalinou chlazené (do budoucna se pracuje na chlazení vzduchem) sety Li-Ion baterií (16 modulů se 192 vlastními bateriemi, hmotnost 550 kg, životnost cca 10 let – optimální stav, prozatím cca 5 let) jsou umístěny v rozvoru vozidla (3200 mm – delší rozvor) pod nákladovým prostorem tak, aby byly v případě havárie co nejvíce ochráněny.

Celý systém pohonu, který pracuje s koly přední nápravy, byl zcela nově vyvinut (převzaty byly pouze určité prvky uložení nápravy z konvenčního modelu 4x4). Baterie jsou dobíjeny z průmyslových dobíjecích stanic 380/400 V pomocí jednoduché elektrické šňůry se standardní sedmi kolíkovou paticí. V tomto případě trvá nabití zcela vyčerpaných baterií cca 6 hodin. Pokud použijete dobíjení pomocí domácí zásuvky na 230 V, pak se doba nutná pro naplnění 100 % kapacity baterií téměř zdvojnásobí.

A teď to nejdůležitější – dojezd. Samozřejmě dle provozu, topografie cesty, teploty a dalších parametrů, minimálně však 70 až 80 km u prototypu a až 130 km u sériového vozidla. Tuto zdánlivou nesrovnalost hned vysvětlím. Sériový vůz je vybaven systémem dobíjení baterií nejen při odstavení „plynu“, ale též, a to především, při použití brzdicího systému vozu. Prototyp takto vybaven ještě nebyl. Stejně tak jako nebyl prototyp osazen například systémem klimatizace, který má v budoucnu čerpat energii z hlavních elektrických zdrojů. Z nich je například napájen i systém posilovače řízení.Zákaznická skupina provozovatelů a majitelů elektrododávek se bude s největší pravděpodobností rekrutovat ze zákazníků, jejichž vozidla najezdí během dne či noci 50 až 70 km ve městech a v zónách, kam by se jinak nedostali, či by za vjezd do nich museli krvavě zaplatit. Velmi důležitá je rovněž otázka podpory státního sektoru jednotlivých zemí EU. Právě proto je nabídka modelové řady Vito E-CELL v tomto okamžiku primárně zaměřena na zákazníky v Německu, Francii, Španělsku, Velké Británii, Dánsku a Švédsku. Ve všech těchto zemích existují pro budoucí majitele elektromobilů z dodávkového sektoru finančně výhodné pobídky ve formě bonusu k nákupu vozidla, snížení poplatku za vjezd do měst, parkování v centrech zdarma a další.

Tiše a ochotně…
Pro svoji panenskou jízdu elektrickým Vitem jsem si vybral jeden z pěti přistavených vozů. Interiér vychází z běžného Vita (mimochodem sedím ve vozidle, které z hlediska svých vylepšených vnějších tvarů a techniky – platí pro vozy osazené spalovacími motory – bude mít svoji světovou premiéru na veletrhu IAA v září letošního roku), joy stick řazení stejný jako u vozidel s automatickou převodovkou, přístrojová deska velmi podobná, pouze na pozici vpravo je ukazatel zatížení baterií a jejich dobíjení během jízdy.Spínací skříňka i klíč jsou naprosto standardní. Vložím „šem-ham-foráš“ v podobě klíčku do skříňky a otočím do polohy „1“ – nic se neděje, jen se aktivovaly elektrické systémy. Chvilka strpení, otočím do polohy „2“ – nic se neděje, jen ty systémy se zkontrolovaly. Otočím ještě o kousek a „zastartuji“ – nic se neděje, jen přístrojová deska svítí, vše OK, můžeme vyrazit.

Žádný zvuk, ticho, až to trochu bolí do uší. Šlápnu na ovladač akcelerátoru – a nic se neděje. Chyba, zapomněl jsem zařadit – tak „dobrej“ elektromobil přece jen ještě není – ovládat se musí stejně jako konvenční vůz. Maximální výkon a točivý moment (280 Nm) jsou k dispozici téměř okamžitě. Rozjezd a velmi solidní akcelerace je tedy jen funkcí sešlápnutí akcelerátoru a hlavně dílem okamžiku.V první chvíli se cítím trochu divně, žádný zvuk, žádné vytáčení motoru a Vito přesto jede pěkně od podlahy. Akcelerace vůbec nezaostává za „staršími“ spalovacími bratry. Svižně míjím jeden semafor za druhým a užívám si ticho jízdy. Jen občas můj pohled zabrousí na ukazatel stavu baterií (stejný jako ukazatel množství paliva), původně plánovanou trasu jsem dávno opustil, a tak není od věci koukat se na spotřebu. Nejraději bych jezdil po švábské metropoli až do celkového vyčerpání (baterie jistě vyplivnou dříve než já), ale to není dnes účelem hry.

Výjezdy ze zatáček, připojení se do provozu z vedlejší silnice, zdolání stoupání, dynamická jízda od semaforu k semaforu, rychlé rozjezdy, brzdění, časté zastávky – v žádné z disciplín, jimž jsme během silničního provozu pravidelně podrobování jsem nenalezl u Vita E-CELL slabinu. Je rovnocenným soupeřem v ringu každodenního zápasu silniční dopravy. Pouze ten dojezd – přece jenom se mi baterie krátí.Tak ještě rychle na okraj Stuttgartu a kousek za něj mezi vinice Bad Cannstattu. Atmosféra zrodu automobilu je zde přímo hmatatelná. V Cannstattu žil a tvořil od roku 1872 Gottlieb Daimler, společně s Wilhelmem Maybachem zde zkonstruovali první benzínový motor, postavili první čtyřkolový automobil. V hlavě mi zní slavná Daimlerova věta: „Das Beste oder Nichts“ (Nejlepší nebo žádný.). Tím dával jeden ze dvou právoplatných otců moderního automobilu jasně najevo, že ceny za druhé místo se v soutěži, které se on účastní prostě neudělují. A to je to, co jistě mají na paměti také současní konstruktéři vozidel Mercedes-Benz. Ovšem dost sladké nostalgie, bezhlučně se vracím s elektrickým Vitem E-CELL zpět do kolébky automobilu, za bránu továrny Mercedes-Benz, a mám z celého dnešního dne opravdu tichou radost. 


Zdroj: Trucker 09/10
Autor: Milan Olšanský

Fotogalerie